1 VSPH 1911/2014-B-12
KSPL 52 INS 6976/2014 1 VSPH 1911/2014-B-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenčním řízení dlužníků-manželů: a) Petr Švaňhal, nar. 22. února 1965, IČO 40544494, b) Světlana Švaňhalová, nar. 5. ledna 1964, IČO 45362246, oba bytem Skalná, Luční 474, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 52 INS 6976/2014-B-5 ze dne 16. července 2014,

takto:

Odvolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni nadepsaným usnesením v bodě I. výroku schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře, v bodě II. výroku uložil dlužníkům povinnost platit po dobu pěti let měsíčně splátky prostřednictvím ustanoveného insolvenčního správce, insolvenčnímu správci přiznal zálohu na odměnu a na náhradu hotových výdajů (bod III. výroku), přikázal plátcům příjmů dlužníků provádět stanovené měsíční srážky a vyplácet je insolvenčnímu správci a dlužníkům přikázal vyplácet splátky správci z výkonu podnikatelské činnosti (bod IV. výroku), uložil insolvenčnímu správci, dlužníkům a věřitelům související povinnosti (body V. až VII. výroku) a konstatoval, že insolvenčním správcem je v okamžiku vydání usnesení Ing. Pavel Tatíček (bod VIII. výroku). Své usnesení soud stručně odůvodnil.

Proti tomuto usnesení se dlužníci včas odvolali a žádali o snížení měsíčních splátek. Namítali, že rozhodnutím Okresního soudu v Chebu č.j. 23 EXE 4432/2012-44 ze dne 11.7.2014 došlo k zastavení exekučního řízení vedeného ve věci oprávněné Toužimské stavební společnosti, s.r.o. jednající prostřednictvím insolvenčního správce Agentura pro revitalizaci a správu podniků-Ares, v.o.s. Dále namítali, že tato pohledávka byla na přezkumném jednání popřena.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda jsou dlužníci oprávněni podat proti uvedenému usnesení odvolání, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle § 398 odst. 3 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále též IZ) je dlužník při oddlužení plněním splátkového kalendáře povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Podle § 391 odst. 2 IZ může dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 tím není dotčeno.

Podle § 406 odst. 4 IZ může podat odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře pouze ten dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že insolvenční řízení dlužníka a dlužnice bylo zahájeno dne 14.3.2014 na základě jejich insolvenčního návrhu, s nímž spojili návrh na povolení oddlužení podaný na předepsaném formuláři, v němž nepožádali insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek, naopak v příslušné kolonce č. 14 výslovně vyznačili, že takový návrh nepodávají. K jakékoli jejich pozdější žádosti o nižší splátky-byla-li by podána, což se do vydání napadeného usnesení nestalo-by dle § 398 odst. 4 IZ jako k opožděné nebylo možno přihlížet.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužníci nejsou osobami legitimovanými k podání odvolání proti napadenému usnesení. Odvolací soud proto postupoval podle ust. § 218 písm. b) občanského soudního řádu a jejich odvolání jako nepřípustné odmítl.

Pro úplnost považoval odvolací soud za nutné dodat, že odvolání by neobstálo ani v rovině vlastní argumentace. Z protokolu z přezkumného jednání ze dne 15.7.2014 sice plyne, že dlužníci popřeli vykonatelnou pohledávku dlužníka-insolvenčního věřitele Toužimská stavební společnost, s.r.o. (insolvenční správce Agentura pro revitalizaci a správu podniků-Ares, v.o.s.), avšak dlužníci nepodali žalobu na její popření, proto byla tato pohledávka zjištěna. Z toho důvodu následně soud I. stupně také změnil bod II. výroku napadeného usnesení usnesením ze dne 24.9.2014 (B-7), jež nebylo odvoláním napadeno, a pohledávku uvedeného věřitele zahrnul do splátkového kalendáře.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 14. října 2014

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová