1 VSPH 1903/2013-A-16
MSPH 76 INS 16074/2013 1 VSPH 1903/2013-A-16

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Františka Kuery a soudc Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenním ízení dlužníka: CAFOUREK, s.r.o., IýO 29015456, sídlem Roháova 145/14, 130 00 Praha 3-Žižkov, zahájeném k návrhu vČ itele: Intradex-A.M., s.r.o., IýO 45306796, sídlem Azalková 23, 102 00 Praha 10, zast. Mgr. Martinem Pechem, advokátem se sídlem Malá 6, Plze , o odvolání vČ itele proti usnesení MČstského soudu v Praze ze dne 24. zá í 2013, .j. MSPH 76 INS 16074/2013-A-11,

takto:

Usnesení MČstského soudu v Praze ze dne 24. zá í 2013, .j. MSPH 76 INS 16074/2013-A-11 se mČní tak, že se insolvennímu navrhovateli Intradex-A.M., s.r.o. ukládá povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenního ízení ve výši 35.000,-K ve lh tČ 15 dn ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

Od vodnČní:

MČstský soud v Praze nadepsaným usnesením uložil insolvennímu navrhovateli-vČ iteli Intradex-A.M., s.r.o. (dále jen navrhovatel) povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenního ízení ve výši 50.000,-K ve lh tČ 7 dn ode dne právní moci usnesení.

V od vodnČní usnesení soud zejména uvedl, že insolvenní navrhovatel se domáhal zjištČní úpadku dlužníka. Odkázal na § 108 odst. 1 insolvenního zákona (dále jen IZ) a uvedl, že nejsou známy majetkové pomČry dlužníka, nebo dlužník nep edložil ani p es výzvu soudu seznam svého majetku. Shora uvedenou zálohu považoval soud za p imČ enou vzhledem k nutnosti pokrytí výdaj spojených se zjiš ováním majetku dlužníka a s úhradou odmČny insolvenního správce, která bude v p ípadČ prohlášení konkursu na majetek dlužníka init dle § 1 odst. 5 vyhl. . 313/2007 Sb. alespo 45.000,-K.

Proti tomuto usnesení se insolvenní navrhovatel vas odvolal. Namítal, že navrhovatel eviduje za dlužníkem pohledávku ve výši 281.297,-K, výše uložené zálohy je proto s ohledem na výši pohledávky navrhovatele nep imČ ená. Dále uvádČl, že uložení zálohy pouze jednomu z vČ itel je nespravedlivé, nebo z takto složených prost edk budou v pr bČhu ízení profitovat i ostatní vČ itelé, kte í povinnost složit zálohu nemají. Dovozoval, že je to dlužník, kdo by mČl p edevším ešit sv j úpadek, a namítal rozpor § 108 IZ s l. 11 Listiny, nebo je v rozporu se zásadou obecné spravedlnosti. Navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zmČnil tak, že navrhovateli zálohu na náklady insolvenního ízení neuloží. SouasnČ vyzval odvolací soud, aby vČc p edložil Ústavnímu soudu k posouzení rozporu § 108 IZ s ústavním po ádkem.

Vrchní soud v Praze, aniž na izoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), p ezkoumal napadené usnesení i ízení jeho vydání p edcházející, a dospČl k následujícím zjištČním a závČr m:

Podle § 108 odst. 1 až 3 IZ m že insolvenní soud p ed rozhodnutím o insolvenním návrhu uložit insolvennímu navrhovateli, aby ve stanovené lh tČ zaplatil zálohu na náklady insolvenního ízení až do ástky 50.000,-K. Nebude-li záloha na náklady insolvenního ízení ve stanovené lh tČ zaplacena, m že insolvenní soud p ed rozhodnutím o insolvenním návrhu insolvenní ízení zastavit, a neuiní-li tak, m že p ikroit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenního navrhovatele pouit. Povinnost hradit zálohu nelze podle § 108 odst. 1 vČty in fine IZ uložit insolvennímu navrhovateli, jenž je zamČstnancem dlužníka a jehož pohledávka spoívá pouze v pracovnČprávních nárocích.

Úelem institutu zálohy je p edevším umožnit insolvennímu správci výkon jeho funkce, p edejít hrozbČ nedostatku finanních prost edk bezprost ednČ po rozhodnutí o úpadku a poskytnout záruku úhrady alespo minimálnČ p edpokládaných náklad insolvenního ízení pro p ípad, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty.

Mezi náklady insolvenního ízení totiž náleží mimo jiné vždy i odmČna a hotové výdaje insolvenního správce; v p ípadČ konkursu iní odmČna insolvenního správce dle vyhlášky . 313/2007 Sb. minimálnČ 45.000,-K a je spolu s jeho nárokem na náhradu vzniklých hotových výdaj hrazena z výtČžku zpenČžení majetkové podstaty.

Za p edpokladu, že by byl zjištČn úpadek dlužníka a ten by nebylo možné ešit jiným zp sobem, než konkursem, složená záloha umožní insolvennímu správci výkon jeho funkce bezprost ednČ poté, kdy bude do ní ustanoven. Prost edky, které získá pozdČji-nap . zpenČžením majetkové podstaty-v poátení fázi ízení k dispozici nemá a použít je nem že.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že návrhem dorueným soudu dne 5.6.2013 se navrhovatel domáhal zjištČní úpadku dlužníka. Tvrdil, že má za dlužníkem pohledávku v celkové výši 281.297,-K. Insolvenní navrhovatel neuvedl nieho o existenci movitého, nemovitého i finanního majetku dlužníka. Informace o majetku dlužníka nevyplývají ani z dalšího spisového materiálu, nebo dlužník na výzvu soudu k p edložení seznamu majetku ze dne 10.6.2013 (A-8) nereagoval.

Protože prost edky nutné ke krytí poáteních náklad insolvenního ízení nelze v daném p ípadČ zajistit jinak, dospČl odvolací soud k závČru, že soud prvního stupnČ nepochybil, když po navrhovateli zaplacení zálohy požadoval. S ohledem na p edpokládaný zp sob ešení úpadku konkursem a nedostatek informací o existenci movitého, nemovitého i finanního majetku dlužníka, má však odvolací soud za to, že zálohu uloženou soudem I. stupnČ lze snížit na ástku 35.000,-K, která umož uje krytí prvotních úkon insolvenního správce a souasnČ je dostatenou zárukou pro úhradu náklad insolvenního ízení (vetnČ odmČny insolvenního správce), pokud by nebyl zjištČn žádný majetek dlužníka.

Pokud se jedná o námitku navrhovatele spoívající v rozporu znČní § 108 IZ s ústavním po ádkem, konkrétnČ l. 11 Listiny, pak z d vod dále uvedených odvolací soud tento názor nesdílí. Povinnost navrhovatele složit p imČ enou zálohu na náklady insolvenního ízení vychází ze zásad insolvenního ízení stanovených v § 5 IZ, nebo jednou ze základních zásad tohoto ízení je hospodárnost a rychlost, které by bez dostupných prost edk v dispozici insolvenního správce nebylo možno dosáhnout, a které vycházejí z ústavního principu na soudní ochranu reprezentovaného l. 36 Listiny.

Insolvenní návrh není standardním nástrojem k vymáhání pohledávek za dlužníkem (slouží ke zjištČní úpadku dlužníka); vČ itel proto není nucen-ochrana jeho práv to nevyžaduje-aby nad rámec svého práva vymáhat pohledávku suploval povinnosti dlužníka, který ne eší sv j úpadek sám. Jestliže vČ itel podává insolvenní návrh, pak je srozumČn se všemi podmínkami insolvenního ízení vetnČ p ípadné povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenního ízení.

Navíc v tomto smyslu není rozhodující, jak vysokou pohledávku vČ itel v i dlužníku uplat uje, nebo tato skutenost zpravidla nemívá na poátení náklady insolvenního ízení žádný vliv. Následné vypo ádání zálohy v pr bČhu dalšího insolvenního ízení rovnČž není otázkou, která by mohla vést k závČru o neústavnosti povinnosti plnit zálohu navrhovatelem insolvenního ízení, nebo navrhovatel m že v p ípadČ zjištČní úpadku dlužníka uplatnit složenou zálohu jako pohledávku postavenou na rove pohledávkám za majetkovou podstatou dle § IZ.

Na základČ tČchto zjištČní a veden názory vyjád enými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s. . ve spojení s § 167 odst. 2 o.s. . a napadené usnesení zmČnil tak, že výši zálohy p imČ enČ snížil a souasnČ prodloužil lh tu ke splnČní uložené povinnosti.

P o u e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání p ípustné.

V Praze dne 4. prosince 2013

JUDr. František K u e r a, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva