1 VSPH 1902/2013-B-388
MSPH 76 INS 3732/2008 1 VSPH 1902/2013-B-388

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Františka Kuery a soudc Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D ve vČci dlužníka: SKLÁRNY KAVALIER, a.s. se sídlem Sklá ská 359, 285 96 Sázava, IýO 00012653, za úasti MČstského státního zastupitelství v Praze, o návrhu insolvenního správce na vydání výtČžku zajištČnému vČ iteli, o odvolání insolvenního vČ itele . 220: Citibank Europe plc, reg. . 132781, sídlem Dublin, 1 North Wall Quay, Irsko, zast. JUDr. Tomášem Zagarem, advokátem se sídlem Na P íkopČ 8, 110 00 Praha 1, proti usnesení MČstského soudu v Praze ze dne 14. srpna 2013, .j. MSPH 76 INS 3732/2008-B-375,

takto:

Usnesení MČstského soudu v Praze ze dne 14. srpna 2013, .j. MSPH 76 INS 3732/2008-B-375, se p o t v r z u j e .

Od vodnČní:

MČstský soud v Praze usnesením ze dne 14. srpna 2013, .j. MSPH 76 INS 3732/2008-B-375 zamítl návrh insolvenního správce Voleský a partne i, v.o.s. na vydání výtČžku zpenČžení zajištČnému vČ iteli . 220 Citibank Europe plc (dále jen odvolatel) ve výši 65.653.866,82 K pro p edasnost. Jako d vod uvedl soud I. stupnČ ve výroku svého rozhodnutí probíhající incidenní ízení pod sp.zn. MSPH 76 ICm 3444/2012, o urení pravosti, výše a po adí pohledávky odvolatele. Uvedl dále, že do doby pravomocného rozhodnutí o tom, zda je odvolatel zajištČným vČ itelem, nelze vydat rozhodnutí o vydání výtČžku zpenČžení odvolateli.

Proti tomuto usnesení se vas odvolatel odvolal a namítal, že rozhodnutí soudu spoívá na nesprávném právním posouzení a navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zmČnil a souhlas s vydáním výtČžku zpenČžení odvolateli jako zajištČnému vČ iteli vydal. V odvolání argumentoval zejména tím, že k popČrnému úkonu dalších vČ itel RWE Energie, a.s., DS Smith Packaging Czech Republic, s.r.o. a ýEZ Prodej, s.r.o., v insolvenní vČci dlužníka SKLÁRNY KAVALIER, a.s. (dále jen dlužník) p i p ezkumném jednání dne 30.3.2009 nelze p ihlížet. K popČrnému úkonu došlo totiž za úinnosti insolvenního zákona ve znČní, které pop ení pohledávky vČ itelem neumož ovalo a d íve, než byl vydán nález Ústavního soudu ze dne 1.7.2010 sp.zn. Pl.ÚS 14/10 (dále jen deroganí nález Ústavního soudu), jenž zrušil § 192 odst. 1 vČta první zapovídající p ihlášeným vČ itel m popírat pohledávky jiných vČ itel . Protože k pop ení pohledávky odvolatele dalšími vČ iteli došlo p ed vydáním zmínČného deroganího nálezu Ústavního soudu, nelze dle názoru odvolatele, jeho úinky na popČrné úkony vČ itel vztáhnout, nebo po dobu odkladu vykonatelnosti ústavního nálezu se na napadenou právní úpravu hledí jako na ústavnČ souladnou a v tomto smČru ji též orgány ve ejné správy i aplikují. Dále odvolatel tvrdil, že incidenní ízení, které byl dle pokynu insolvenního správce nucen vyvolat, o urení pravosti své pohledávky, je vedeno nadbytenČ, a nemČlo by vytvá et p ekážku postupu insolvenního správce p i vydání výtČžku zpenČžení. Popírající vČ itel RWE Energie, a.s., totiž dle názoru odvolatele jeho pohledávku nepop el ádnČ, když u p ezkumného jednání neuinil úkon výslovného pop ení pohledávky, ale jen argumentanČ podpo il jiného popírajícího vČ itele. Proto je pohledávka odvolatele ádnČ zjištČna a úinek tohoto zjištČní p etrvává i po úinnosti novely insolvenního zákona provedené zák.. 69/2011 Sb., která upravila popČrné právo vČ itel . RovnČž v incidenním ízení nem že dojít ke zpochybnČní odvolatelem p ihlášené pohledávky s ohledem na shora popsané omezení úink deroganího nálezu Ústavního soudu. K možnosti vydat výtČžek zpenČžení zajištČnému vČ iteli odvolatel odkázal též na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze .j. 1 VSPH 230/2012-B-740 ze dne 29.2.2012.

Vrchní soud v Praze p ezkoumal napadené usnesení i ízení jemu p edcházející a dospČl k následujícím zjištČním a závČr m:

Podle § 298 insolvenního zákona (dále jen IZ) mají zajištČní vČ itelé právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtČžku zpenČžení vČci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištČna (odst. 1). VýtČžek zpenČžení po odetení náklad spojených se správou a zpenČžením podle odst. 4, nestanoví-li insolvenní soud jinak,a po odetení ástky p ipadající na odmČnu insolvenního správce vydá insolvenní správce se souhlasem insolvenního soudu zajištČnému vČ iteli (odst. 2).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že o úpadku dlužníka bylo rozhodnuto soudem dne 8.1.2009 (A-92) a dne 30.3.2009 (B-50) se konalo p ezkumném jednání. Na tomto jednání pohledávky odvolatele insolvenní správce nepop el, v protokole je však zaznamenáno pop ení vČ itele . 247 (DS Smith Packaging Czech Republic, s.r.o. -dále jen vČ itel . 247), jímž pop el pohledávku odvolatele evidovanou pod . p ihl. 223/1 do výše 465.419.531,26 K a p ihlášku ve výši 2.261.812.065,04 K evidovanou pod . 223/2 co do pravosti, výše i po adí. U pop ení je zaprotokolován i jeho d vod a v protokole následuje odstavec, podle kterého vČ itelé . 186 (RWE Energie, a.s., dále jen vČ itel . 186) a . 250 (ýEZ Prodej, s.r.o., dále jen vČ itel . 250) se v celém rozsahu p ipojují k vystoupení vČ itele . 247 a zcela se ztotož ují s d vody pop ení pohledávky vČ itele . 220 a tito vČ itelé nadále vystupují jako skupina vČ itel , kte í popírají p ihlášku vČ itele . 220. Dále ze spisu vedeného u MČstského soudu v Praze sp.zn. 76 ICm 3444/2012 odvolací soud zjistil, že bylo odvolatelem zahájeno podáním žaloby dne 21.11.2012 ízení proti žalovanému vČ iteli . 186 a insolvennímu správci, o urení pravosti jeho pohledávek p ihlášených pod . 223/1 a 223/2 v insolvenním ízení dlužníka a že ízení dosud není skoneno. Dále odvolací soud z insolvenního spisu zjistil, že soud I. stupnČ usnesením ze dne 27.4.2011 (B-252) rozhodl o odmítnutí popČrných úkon vČ itel . 186, 247 a 250 a toto rozhodnutí bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 4.4.2012 (B-312) potvrzeno. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26.9.2012 .j. 29 NSýR 54/2012-333 však byla obČ tato rozhodnutí zrušena a vČc vrácena soudu I. stupnČ k dalšímu ízení s tím, že Nejvyšší soud vyslovil názor, že vČ itelem provedené pop ení p i p ezkumném jednání p ed vykonatelností deroganího nálezu Ústavního soudu vyvolává stejné úinky, jako pop ení pohledávky insolvenním správcem, p iemž odkázal na jiné rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.4.2012 ve vČci 29 ICdo 7/2012 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod . 113/2012).

Zatímco soud I. stupnČ vidČl v zahájeném incidenním ízení, ve kterém je posuzována otázka pravosti pohledávky zajištČného vČ itele (odvolatele), p ekážku k vydání výtČžku zpenČžení, odvolatel ve svém odvolání soust edil argumenty, které vydání výtČžku zpenČžení i v této situaci mají umožnit.

Prvotní otázkou, kterou je pro posouzení d vodnosti odvolacích argument odvolatele nutno vy ešit, je to, zda pop ení jeho pohledávky jinými vČ iteli v dobČ úinnosti p vodního znČní insolvenního zákona, které vČ itel m právo pop ít pohledávku jiného vČ itele nep iznávalo, vyvolalo právní úinky. Odvolací soud p edevším p edesílá, že v projednávané vČci dochází k dodatenému posuzování otázky pravosti, výše a po adí pohledávky odvolatele jako zajištČného vČ itele (zjištČné p vodnČ na základČ p ezkumného jednání ze dne 30.3.2009) v d sledku vydání deroganího nálezu Ústavního soudu, který otev el možnost popírání p ihlášených pohledávek v insolvenním ízení ostatními vČ iteli, což vedlo ke zmČnČ koncepce p ezkumu pohledávek dosavadního insolvenního zákona a k p ijetí novely insolvenního zákona . 69/2011 Sb., která popČrné právo vČ itel zavedla a stanovila pro nČ bližší pravidla v § 200 IZ.

K této otázce se vyjád il Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 26.9.2012 .j. MSPH 76 INS 3732/2008, 29 NSýR 54/2012-333 (tedy p ímo v této projednávané vČci) tak, že z nosných d vod deroganího nálezu Ústavního soudu plyne, že ustanovení § 192 odst. 1 vČty první, vetnČ vČty za st edníkem, insolvenního zákona, ve znČní úinném do 30. b ezna 2011, zasahovalo do základních práv vČ itel v insolvenním ízení tím, že jim odnímalo právo úinnČ zpochybnit pohledávky jiných (konkurujících) vČ itel . Jedinou cestou, jak se v situaci, kdy nelze aplikovat ustanovení insolvenního zákona ve znČní po novele provedené zákonem . 69/2011 Sb. (srov. R 113/2012), lze vyhnout použití formálnČ platné právní normy zp sobem, který by v koneném d sledku vedl k individuálnímu právnímu aktu neústavnosti (k porušení základních práv dovolatele), je nepoužít ani v dané vČci ustanovení § 192 odst. 1 vČty první insolvenního zákona ve znČní úinném do 30. b ezna 2011 a p iznat i popČrnému úkonu dovolatele z 30. b ezna 2009 tytéž úinky jako kdyby pohledávku ve stejné dobČ pop el insolvenní správce. Proto odkázal na závČry obsažené v R 113/2012, s tím, že posuzovaná vČc se liší toliko tím, že vČ itel . 186 pop el pohledávku jiného vČ itele ještČ p ed vydáním oznaeného nálezu (p i p ezkumném jednání konaném 30. b ezna 2009). Z toho ovšem plyne jednoznanČ vyjád ený právní názor Nejvyššího soudu na popČrný úkon vČ itele . 186 v tomto ízení, podle kterého je nutno tomuto úkonu p iznat plné úinky pop ení pohledávky odvolatele. Vrchní soud v Praze je tímto právním názorem vázán, a proto z nČho v posuzované vČci vycházel. Pro úplnost odvolací soud dodává, že obdobnČ posuzoval úkon pop ení vČ itele p ed vydání deroganího nálezu Ústavního soudu i v další projednávané vČci v usnesení ze dne 1.8.2011 .j. MSPH 60 INS 628/2011, 1 VSPH 715/2011-B-480.

Pokud se jedná o odvolací námitku spoívající v neexistenci úkonu pop ení pohledávky vČ itele . 186 v tomto insolvenním ízení, pak odvolací soud na základČ posouzení obsahu spisu dospČl k závČru, že tento vČ itel úkon pop ení p i p ezkumném jednání dne 30.3.2009 uinil. Z obsahu protokolu o p ezkumném jednání je z ejmá v le tohoto vČ itele pop ít pohledávky odvolatele ze stejných d vod , jako je pop el vČ itel . 247. Je totiž z ejmé, že i vČ itel . 186 mČl zájem být považován za jednoho z vČ itel , kte í pohledávku spolenČ s vČ itelem . 247 pop eli. Lze souhlasit s odvolatelem, že insolvenní zákon nezná pojem skupina vČ itel , kte í popírají p ihlášku jiného vČ itele , úmysl pop ít pohledávku však z takového projevu je z ejmý.

V ízení tedy byl (i p es absenci tohoto právního institutu v p vodní právní úpravČ) vČ itelem . 186 uinČn v rámci p ezkumného jednání úkon, jímž projevil v li pop ít pohledávky odvolatele, který obsahuje i d vody tohoto pop ení. Akoli insolvenní soud považoval (pro nedostatek právní úpravy) pohledávku odvolatele za zjištČnou, vydáním deroganího nálezu Ústavního soudu je, dle závazného právního výkladu Nejvyššího soudu, p iznán úinek popČrného úkonu vČ itele, a pohledávku odvolatele není za této situace možno považovat za zjištČnou, a to až do pravomocného skonení ízení o urení pravosti takto pop ené pohledávky.

Zbývá tedy vy ešit otázku, zda je zahájené incidenní ízení o pravost pohledávky odvolatele p ekážkou vydání výtČžku zpenČžení ze zajištČní této pohledávky.

Z insolvenního rejst íku odvolací soud zjistil, že je vedeno p ed MČstským soudem v Praze ízení sp.zn. MSPH 76 ICm 3444/2012, o urení pravosti, výše a po adí pohledávky odvolatele. Z žaloby podané odvolatelem proti vČ iteli . 186 a insolvennímu správci vyplývá, že p edmČtem ízení je urení pravosti, výše a po adí pohledávek, které mají být z výtČžku zpenČžení zajištČného majetku dlužníka uspokojeny.

P edmČtem incidenního ízení je urení pravosti, výše a po adí právČ té pohledávky, na kterou by vydáním výtČžku zpenČžení mČlo být plnČno. V takovém p ípadČ je neskonené incidenní ízení, jak správnČ usoudil soud I. stupnČ, p ekážkou vydání výtČžku zpenČžení, nebo do skonení tohoto ízení nelze považovat pohledávku zajištČného vČ itele za zjištČnou, a tudíž nelze p istoupit k jejímu uspokojení.

Pokud odvolatel argumentoval jiným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze .j. MSPH 60 INS 628/2011, 1 VSPH 230/2012-B-740 ze dne 29. 2. 2012, pak jeho argumentace není p ípadná, nebo v uvedené vČci sice odvolací soud dospČl k závČru o tom, že je možné vydat zajištČnému vČ iteli výtČžek zpenČžení i p es probíhající incidenní ízení, ale p edmČtem tohoto ízení nebylo urení pravosti pohledávky vČ itele (která by vydáním výtČžku byla uspokojována), nýbrž se jednalo o incidenní žalobu o neplatnost smlouvy, jíž byl zpenČžen zajištČný majetek.

Vzhledem k tomu, že otázku pravosti, výše nebo po adí pohledávky odvolatele nem že insolvenní soud vy ešit v ízení o vydání výtČžku zpenČžení jako otázku prejudiciální, soud I. stupnČ návrh insolvenního správce na vydání výtČžku zpenČžení odvolateli správnČ zamítl pro p edasnost. Ve svém dalším postupu vyká právní moci rozhodnutí ve vČci v ízení MSPH 76 ICm 3444/2012, a v závislosti na výsledku ízení bude rozhodovat i o p ípadném vydání výtČžku zpenČžení odvolateli. Z výše uvedených d vod postupoval odvolací soud podle § 219 o.s. . a usnesení soudu prvního stupnČ v napadeném rozsahu jako vČcnČ správné potvrdil.

Pouení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání p ípustné, jestliže na základČ dovolání podaného do dvou mČsíc od doruení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ýR prost ednictvím MČstského soudu v Praze dovolací soud dospČje k závČru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .).

V Praze dne 5. února 2014

JUDr. František K u e r a, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva