1 VSPH 1900/2017
KSUL 69 INS 7592/2017 č. i 1 VSPH 1900 /2017 A 28

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy ]UDr. ]iřího Goldsteina a soudců ]UDr. Ladislava Derky a jUDr. Františka Kučery v insolvenční věci dlužníků Františka anonymizovano , anonymizovano a Jitky anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Kukaňova 2237/5, Chomutov, zahájené na návrh dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 69 INS 7592/2017_A-22 ze dne 18. srpna 2017 takto:

Usneseni Krajského soudu vÚsti nad Labem č.j. KSUL 69 INS 7592/2017 A 22 ze dne 18. srpna 2017 se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízeni.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 69 INS 7592/2017 A 22 ze dne 18.8.2017 zamítl insolvenční návrh Františka anonymizovano a Jitky anonymizovano (dále též dlužník či dlužnice) doručený soudu 10.4.2017, kterým se domáhali zjištění úpadku a povolení jeho řešení oddlužením.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že insolvenční návrh neobsahuje všechny náležitosti podle ust. Š 103 insolvenčního zákona, protože v něm nejsou uvedeny rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníků. Dlužníci v insolvenčním návrhu pouze konstatovali, že na základě podvodného jednání se dostali do dluhové pasti, a proto žádají soud, aby rozhodl o jejich úpadku a jeho řešení oddlužením. Podle soudu prvního stupně z uvedených údajů v insolvenčním návrhu nelze dovodit, že dlužníci jsou v úpadku. Není zřejmé, že dlužníci mají minimálně vůči dvěma věřitelům závazky po splatnosti více než třicet dní, které nejsou schopni plnit. Z uvedených důvodů soud prvního stupně insolvenční návrh podle Š 143 odst. 1 insolvenčního zákona zamítl, nebot> ten neobsahuje rozhodující Skutečnosti osvědčující jejich úpadek.

Proti tomuto usnesení se dlužníci včas odvolali a požadovali, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Argumentovali především tím, že mají odstavené účty exekutory. Soud prvního stupně srozumitelně nevysvětlil, co po nich požaduje. Soud tak porušil jejich právo na spravedlivý proces.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání ($ 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona), přezkoumal napadené usnesení soudu prvního Stupně podle ust. $ 7 insolvenčního zákona a ust. Š 212 o.s.ř. a dospěl k níže uvedeným závěrům.



Podle ust. Š 394a manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnírnu soudu. Podle druhého odstavce společný návrh manželů na povolení oddlužení musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí S tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy obou manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny. Podle třetího odstavce manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.

Odvolací soud ze spisu zjistil, že František Peterka se insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu dne 10.4.2017 domáhal zjištění úpadku a povolení jeho řešení oddlužením. Jeho manželka Jitka anonymizovano se rovněž samostatným insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu prvního stupně také 10.4.2017 domáhala zjištění úpadku a povolení jeho řešení oddlužením. Insolvenční návrh spojený S návrhem na povolení oddlužení dlužníka a ani dlužnice neobsahoval výslovné prohlášení dlužníka a dlužnice jako manželů s tím, že souhlasí, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů.

Za popsaného stavu, kdy každý z manželů podal samostatný insolvenční návrh spojený S návrhem na oddlužení a dlužníci jako manželé nepodali společný insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, jak předpokládá ust. Š 394a insolvenčního návrhu, nemohl soud prvního stupně projednat oba insolvenční návrhy společně a nemohl o nich rozhodnout jako o společném insolvenčním návrhu manželů spOjeným s návrhem na povolení oddlužení, ale byl povinen rozhodnout o každém insolvenčním návrhu zvlášť.

Vzhledem ke Shora popsaným vadám odvolací soud postupoval podle ust. Š 219a odst. 1 písm. a) a. b) a S 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v jehož průběhu soud prvního stupně projedná a rozhodne o každém insolvenčním návrhu sp0jeným S návrhem na povolení oddlužení dlužníka dlužnice samostatně.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že vpřípadě, kdy insolvenční návrh, jenž vykazuje vady bránící pokračování vinsolvenčním řízení spočívající v tom, že neobsahuje vylíčení rozhodujících Skutečností osvědčujících úpadek dlužníka či dlužnice, nelze ho zamítnout, ale je namístě, aby soud takový insolvenční návrh odmítl. Byť se výsledek odmítnutí i zamítnutí insolvenčního návrhu z hlediska insolvenčního navrhovatele může jevit prakticky stejným, z procesního hlediska je mezi těmito rozhodnutími rozdíl. V prvém případě hodnotí návrh toliko z hledisek procesních, v případě zamítnutí návrhu meritorně.

P 0 u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí 72 e rz z" dovolání přípustné.

V Praze dne 7. prosince 2017

JUDr.]iří Goldstein,v.r. předseda senátu



Za správnost vyhotovení: ]. Vlnitá/čiam