1 VSPH 1874/2016-A-33
KSPH 66 INS 3087/2016 1 VSPH 1874/2016-A-33

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužníka: Jan Brabec, nar. 1. listopadu 1979, IČO 71131591, bytem Úvaly, Pražská 276, zahájeném k návrhu věřitele: Reticulum Recovery, a.s., IČO 27923568, sídlem Praha 8, Sokolovská 394/17, zast. Mgr. Markem Prchlíkem, advokátem se sídlem Praha 1, Revoluční 764/1, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 66 INS 3087/2016-A-26 ze dne 4. srpna 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 66 INS 3087/2016-A-26 ze dne

4. srpna 2016 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku doplnil usnesení č.j. KSPH 66 INS 3087/2016-A-25 ze dne 26.7.2016 o výrok V. ve znění, že insolvenční řízení se ve vztahu k dlužníku Janu Brabcovi zastavuje, a v bodě II. výroku rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že podáním doručeným soudu dne 10.2.2016 se navrhovatel domáhal zjištění úpadku a prohlášení konkursu na majetek dlužníka a tvrdil existenci pohledávky za dlužníkem ve výši 5.864.985,03 Kč.

Podáním doručeným soudu dne 9.6.2016 vzal navrhovatel svůj návrh zpět. Dne 30.6.2016 podal dlužník návrh na povolení oddlužení, který nebyl spojen s insolvenčním návrhem.

Usnesením ze dne 26.7.2016 (A-25) bylo rozhodnuto tak, že se insolvenční řízení ve vztahu k navrhujícímu věřiteli č. 1 zastavuje. Protože zpětvzetím insolvenčního návrhu odpadla podmínka řízení, tedy návrh na zahájení řízení, isir.justi ce.cz a samotný návrh na povolení oddlužení bez insolvenčního návrhu nemůže tuto podmínku nahradit, bylo rozhodnuto rovněž o zastavení insolvenčního řízení ve vztahu k druhému účastníku řízení-dlužníkovi.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že soud I. stupně nerozhodl v části předmětu řízení-návrhu na povolení oddlužení. Dlužník namítal, že nebylo třeba, aby podal samostatný insolvenční návrh. Proto navrhoval, aby bylo vydáno usnesení, z něhož by bylo zřejmé, jak se soud s návrhem na povolení oddlužení vypořádal.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 129 odst. 1 IZ insolvenční navrhovatel může vzít insolvenční návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu.

Podle § 130 odst. 1 IZ je-li insolvenční návrh vzat zpět, insolvenční soud řízení zastaví. Je-li insolvenční návrh vzat zpět až poté, co o něm insolvenční soud rozhodl jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, insolvenční soud rozhodne též o zrušení rozhodnutí. Je-li insolvenčních navrhovatelů více a insolvenční návrh vezme zpět jen některý z nich, insolvenční soud řízení zastaví jen ve vztahu k navrhovateli, který vzal návrh zpět (odst. 2).

Z obsahu spisu plyne, že insolvenční navrhovatel podáním ze dne 9.6.2016 vzal insolvenční návrh zpět s tím, že jeho pohledávka bude uspokojena v rámci exekučního řízení a že mu vyjma zálohy ve výši 25.000,-Kč nevznikly žádné náklady.

Podáním ze dne 5.6.2016 doručeným soudu I. stupně dne 30.6.2016 podal dlužník návrh na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře bez toho, aby v rámci kolonky č. 7 formuláře vyznačil, že podává současně insolvenční návrh.

Usnesením ze dne 26.7.2016 (A-25) soud I. stupně zastavil insolvenční řízení ve vztahu k insolvenčnímu navrhovateli Reticulum Recovery, a.s. s tím, že insolvenční řízení o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení pokračuje (bod III. výroku).

Odvolací soud na základě formuláře návrhu na povolení oddlužení dospěl k závěru, že pro další pokračování insolvenčního řízení ani ohledně návrhu na povolení oddlužení nebyl dán podklad, když zpětvzetím insolvenčního návrhu ze strany Reticulum Recovery, a.s. odpadl předmět řízení-samotný insolvenční návrh. Návrh na povolení oddlužení představuje toliko návrh dlužníka na způsob řešení úpadku, avšak bez vyznačení kolonky č. 7 formuláře (že dlužník podává současně insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení) nelze v současné fázi řízení (po zpětvzetí jediného insolvenčního návrhu) pokračovat. Soud I. stupně proto správně napadeným usnesením rozhodl i o zastavení insolvenčního řízení ve vztahu k dlužníku. Jestliže dlužník má za to, že byly splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o úpadku, musí podat sám insolvenční návrh, který případně spojí s návrhem na povolení oddlužení (který sám o sobě představuje toliko návrh na řešení úpadku dlužníka, který je však třeba nejprve na základě podaného (a zpět nevzatého) insolvenčního návrhu zjistit).

Na základě shora uvedených skutečností postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 16. listopadu 2016

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík