1 VSPH 186/2009-P51-7
KSPL 54 INS 3669/2008 1 VSPH 186/2009-P51-7

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka Česká A+D, s.r.o. se sídlem v Plzni, Koperníkova 6, identifikační číslo 49197690, do něhož vstoupilo Krajské státní zastupitelství v Plzni, o odvolání EPV, s.r.o. se sídlem v Plzni, Rekreační 125/5, identifikační číslo 26408350, zast. Mgr. Ivanou Palánovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Bezručova 33, proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 3669/2008-P51-2 ze dne 17. března 2009

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 3669/2008-P51-2 ze dne 17. března 2009 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni v insolvenčním řízení dlužníka Česká A+D, s.r.o. (dále jen dlužník) usnesením č.j. KSPL 54 INS 3669/2008-P51-2 ze dne 17.3.2009 rozhodl, že přihláška pohledávky věřitele EPV, s.r.o. (dále jen odvolatel) ve výši 324.162,40 Kč se odmítá (bod I. výroku), a že právní mocí tohoto usnesení jeho účast v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením č.j. KSPL 54 INS 3669/2008-A-17 ze dne 14.11.2008 rozhodl o zjištění úpadku dlužníka a současně vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili do 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku na předepsaném formuláři. Současně je dle § 173 odst. 1 insolvenčního zákona (dále též jen IZ) poučil, že k opožděně přihlášeným pohledávkám soud nepřihlíží a v insolvenčním řízení se neuspokojují. Odvolatel podal u soudu přihlášku své pohledávky dne 13.3.2009, a jelikož stanovená lhůta k podávání přihlášek by byla zachována, pokud by byla přihláška podána k poštovní přepravě nejpozději dne 15.12.2008, je zřejmé, že odvolatel přihlásil svou pohledávku po uplynutí této lhůty, a tedy opožděně. Protože prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není dle § 58 IZ přípustné, soud za dané situace postupoval podle § 185 IZ a rozhodl o přihlášce, jak uvedeno výše.

Toto usnesení Krajského soudu v Plzni napadl odvolatel včasným odvoláním, v němž požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítal, že svoji pohledávku přihlásil do insolvenčního řízení již podáním ze dne 13.10.2008 poté, co se o zahájení řízení dozvěděl. Jakmile zjistil, že není v seznamu přihlášených pohledávek veden, doplnil přihlášku pohledávky na předepsaném formuláři. Odvolatel má za to, že nemůže být krácen na svých právech jen proto, že přihlášku nepodal hned na formuláři, pokud takovouto včasnou přihlášku, i bez výzvy insolvenčního správce, potřebným způsobem včas doplnil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 IZ. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců (§ 136 odst. 3 IZ), a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů (§ 136 odst. 4 IZ).

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu spisu vyplývá, že v daném případě soud prvního stupně v rozhodnutí o úpadku ze dne 14.11.2008, jež bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku, stanovil věřitelům (v souladu s § 136 odst. 3 IZ) třicetidenní lhůtu k podání přihlášek, a to s řádným poučením o následcích zmeškání této lhůty dle § 173 odst. 1 IZ. Ve smyslu § 57 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) počala tato lhůta běžet následujícího dne (dne 15.11.2008) a její poslední den připadl na 15.12.2009 (jak bylo také v rozhodnutí o úpadku uvedeno). Vzhledem ke skutečnosti, že lhůta k podání přihlášek stanovená dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ v rozhodnutí o úpadku je lhůtou procesněprávní, je dle § 57 odst. 3 o.s.ř. zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

Ze spisu dále vyplývá, že dne 13.3.2009 podal odvolatel u soudu na předepsaném formuláři přihlášku své pohledávky ve výši 324.162,40 Kč vyhotovenou dne 9.3.2009. Učinil tak s připojeným průvodním dopisem, v němž uvedl, že svoji pohledávku (spolu s listinami dokládajícími její oprávněnost) přihlásil podáním ze dne 13.10.2008, a protože přihláška nebyly podána na předepsaném formuláři, předkládá ji v této formě, včetně dalších příloh. Odvolací soud zjistil, že odvolatel vskutku vůči insolvenčnímu soudu učinil dne 13.10.2008 podání. Toto podání bylo označeno jako Připojení se k insolvenčnímu návrhu a odvolatel v něm specifikoval svoji neuhrazenou pohledávku vůči dlužníku ve výši 324.162,40 Kč s tím, že u dlužníka jsou podle jeho názoru splněny důvody pro podání insolvenčního návrhu dle § 3 IZ, neboť vůči řadě věřitelů má závazky splatné déle než 30 dnů, jež není schopen plnit, a proto se odvolatel připojuje z důvodu opatrnosti k insolvenčnímu návrhu podanému dne 16.9.2008 dalšími věřiteli. K podání připojil odvolatel jen kopii uznání dluhu a platebního rozkazu navržené k důkazu existence jeho pohledávky. Z obsahu tohoto podání je zřejmé, že představuje insolvenční návrh, a to další návrh podaný dle § 107 odst. 1 IZ po zahájení insolvenčního řízení dříve, než soud o úpadku dlužníka rozhodl. Podání takového dalšího insolvenčního návrhu se považuje za přistoupení k řízení; k tomu však v daném případě nedošlo, neboť odvolatelův návrh nebyl dle § 97 odst. 2 IZ opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která ho za odvolatele podala, a tudíž k němu nebylo možno v insolvenčním řízení přihlížet.

Při posouzení věci nutno vyjít z toho, že insolvenční návrh a přihláška pohledávky jsou rozdílné procesní úkony (úkony odlišného obsahu a účinků), jež insolvenční zákon takto výslovně zvlášť vymezuje již v § 2 písm. c) a h). Tomu odpovídá i úprava náležitostí insolvenčního návrhu věřitele a jeho povinných příloh zakotvená v § 103 odst. 2 a 3 a § 105 IZ. Podle těchto ustanovení je věřitel v insolvenčním návrhu mimo jiné povinen uvést rozhodující skutečnosti, ze kterých vyplývá jeho oprávnění podat tento návrh (tj. z nichž vyplývá existence jeho splatné pohledávky vůči dlužníku, viz § 105 a 143 odst. 2 IZ), a připojit v tom směru listinné důkazy, jichž se dovolává, přičemž vedle toho, že věřitel je povinen takto doložit, že má vůči dlužníku splatnou pohledávku, musí k insolvenčnímu návrhu připojit i přihlášku této pohledávky. Z uvedeného je zřejmé, že vymezuje-li věřitel v insolvenčním návrhu svoji pohledávku vůči dlužníku, jde o povinné vylíčení skutečností, z nichž vyplývá jeho legitimace k podání návrhu, tj. jde pouze o obligatorní náležitost insolvenčního návrhu, jímž se věřitel domáhá rozhodnutí o úpadku dlužníka, a jenž proto ve vztahu k pohledávce věřitele vůči dlužníku nemá účinky uplatnění tohoto práva u soudu. Takové účinky jsou spojeny teprve s přihláškou pohledávky, neboť právě (a jedině) tímto výslovným úkonem (jde-li o pohledávku podléhající režimu přihlášení) věřitel uplatňuje uspokojení svých práv v insolvenčním řízení (viz zmíněný § 2 písm. h/ a dále § 173 odst. 4 a § 165 odst. 1 IZ).

Protože odvolatelem zmiňované podání ze dne 13.10.2008 nebylo přihláškou pohledávky, ale insolvenčním návrhem (který sám byl bezúčinný a k němuž odvolatel přihlášku nepřipojil ani v něm tento samostatný procesní úkon neobsáhl), je správný závěr soudu prvního stupně, že za přihlášku pohledávky lze považovat pouze odvolatelovo podání ze dne 9.3.2009 podané dne 13.3.2009, a že tato přihláška byla podána po uplynutí lhůty, již v rozhodnutí o úpadku stanovil. Jelikož prominutí zmeškání této lhůty (i pokud by o ně věřitel dle § 58 o.s.ř. včas požádal) není ve smyslu § 83 IZ přípustné, je nezvratný závěr, že odvolatelova přihláška podaná po uplynutí stanovené přihlašovací lhůty nenastolila procesní účinky zákonem s ní spojené, není předmětem daného insolvenčního řízení, a nemůže v něm být tedy ani přezkoumána a uspokojována.

Na základě zjištění, že odvolatel podal přihlášku opožděně, dospěl odvolací soud shodně jako soud prvního stupně k závěru, že ohledně ní nastal dle § 173 odst. 1 IZ následek, že se k ní v insolvenčním řízení nepřihlíží, a byly tak dány důvody k odmítnutí této přihlášky dle § 185 IZ. Proto postupoval dle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako ve výroku věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 31. srpna 2009

JUDr. František Kučera, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová