1 VSPH 1854/2015-A-14
KSCB 27 INS 17000/2015 1 VSPH 1854/2015-A-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníků (manželů): Oleksandr Derevyankin, nar. 4. 7. 1976, bytem České Budějovice, Klaricova 1063/3 a Alla anonymizovano , anonymizovano , bytem České Budějovice, Budivojova 1513/21, zastoupených obecným zmocněncem Antonínem Vortelem, bytem České Budějovice, Krčínova 1106/28, zahájené návrhem dlužníků, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. KSCB 27 INS 17000/2015-A-9 ze dne 3. září 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. KSCB 27 INS 17000/2015-A-9 ze dne 3. září 2015 se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením z 3. 9. 2015 odmítl insolvenční návrh dlužníků Oleksandra Derevyankina a Ally anonymizovano . Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že dne 29. 6. 2015 byl soudu doručen insolvenční návrh dlužníků spojený s návrhem na povolení oddlužení. Soud odkázal na § 104 a § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenčního zákona) a uvedl, že dlužníci nedoložili k insolvenčnímu návrhu seznam majetku a seznam závazků. Soud proto vyzval dlužníky, aby ve lhůtě do 7 dnů od doručení usnesení doplnili tyto seznamy, přičemž je poučil, jak toto doplnění provést. Dlužníci doplnili dne 20. 7. 2015 pouze seznam majetku, nikoliv však seznam závazků. Soud proto postupoval dle § 128 odst. 2 insolvenčního zákona a insolvenční návrh odmítl.

Dlužníci napadli usnesení včas podaným společným odvoláním, ve kterém navrhli rozhodnutí zrušit a v insolvenčním řízení pokračovat. Odvolání odůvodnili tím, že seznam závazků byl soudu předložen společně se seznamem majetku. Výzvu soudu tedy splnili.

Odvolací soud bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona) přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání dlužníků důvodným. isir.justi ce.cz

Podle § 3 odst. 1 insolvenčního zákona Dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Podle odst. 2 Nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Podle § 104 odst. 2 insolvenčního zákona V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. Podle odst. 4 Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ustanovení § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Náležitosti seznamů, jež je dlužník povinen k návrhu přiložit, pak vymezuje ustanovení § 104 insolvenčního zákona. V odstavci 1 určuje, že je dlužník povinen k návrhu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a c) seznam svých zaměstnanců, v odstavci 2, 3 a 4 konkrétně vyjmenovává náležitosti jednotlivých seznamů a v odst. 4 větě poslední určuje, že dlužník musí předložené seznamy podepsat a výslovně o nich uvést, že jsou správné a úplné.

Dlužníci v rozporu s § 104 odst. 1 písm. a) a b) insolvenčního zákona nepřipojili ke svému insolvenčnímu návrhu seznam majetku a seznam závazků. Soud prvního stupně proto v souladu s § 128 odst. 2 insolvenčního zákona vyzval dlužníky k předložení těchto seznamů (popsal podrobně jejich obsah) ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení a poučil dlužníky o následcích nesplnění této výzvy. Dlužníci obdrželi výzvu prostřednictvím svého právního zástupce dne 13. 7. 2015 a dvěma podáními (č. d. A-7 a A-8) doručenými osobně soudu dne 20. 7. 2015 předložili seznamy majetku, nikoliv však seznam závazků (v tomto směru neodpovídá skutečnosti odvolací tvrzení, že v uvedených podáních byl seznam závazků dlužníků obsažen). Soud prvního stupně proto rozhodl po právu dle § 128 odst. 2 insolvenčního zákona, když insolvenční návrh dlužníků odmítl.

K odvolání dlužníci doplnili opakovaně seznam majetku, nikoliv seznam závazků. Odvolací soud poznamenává, že i kdyby v rámci odvolacího řízení dlužníci doplnili chybějící seznam závazků, nemohl by odvolací soud k takové skutečnosti, nastalé po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, přihlédnout, neboť podle § 146 odst. 2 insolvenčního zákona V řízení o odvolání proti rozhodnutí podle § 142 se nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně.

Z uvedených důvodů odvolací soud v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil napadené usnesení jako věcně správné.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

V Praze dne 16. května 2016

JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná