1 VSPH 1853/2016-B-28
KSPH 69 INS 15598/2015 1 VSPH 1853/2016-B-28

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníků: a) Iva anonymizovano , anonymizovano , b) Daniel anonymizovano , anonymizovano , oba bytem 281 21 Červené Pečky, Dr. Dvořáka 117, oba dlužníci zastoupeni advokátem Mgr. Václavem Stehlíkem, se sídlem Česká Lípa, U synagogy 701/2, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 69 INS 15598/2015-B-16 ze dne 2. června 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 69 INS 15598/2015-

B-16 ze dne 2. června 2016 se v bodech I. a II. výroku p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením z 2. 6. 2016 v bodu I. výroku zrušil schválené oddlužení dlužníků Ivy anonymizovano a Daniela anonymizovano . V bodu II. výroku prohlásil konkurs na majetek dlužníků. V bodu III. výroku soud vyslovil, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku.

V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že usnesením z 23. 6. 2015 na č. d. A-9 zjistil úpadek dlužníků a současně povolil řešení úpadku oddlužením. Usnesením z 8. 9. 2015 na č. d. B-9 soud schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře s tím, že první splátku jsou dlužníci povinni uhradit nejpozději dne 25. 10. 2015 ze mzdy, kterou pobírají od svého zaměstnavatele.

Soud zjistil, že dlužníci od počátku své povinnosti, v rámci oddlužení uložené jim insolvenčním zákonem, neplnili, ve splátkovém kalendáři byly uhrazeny pouze dvě splátky za první dva měsíce. Dar, ke kterému se zavázal Miloš Málek bytem Pod Vinicí 1239, Kolín nebyl uhrazen ani jednou. isir.justi ce.cz

K výzvě insolvenční správkyně dlužníci sdělili, že jsou oba bez zaměstnání, dar v rámci insolvenčního řízení není hrazen z důvodu neshod v rodině. Ke dni vydání usnesení dlužníci dluží insolvenční správkyni 6 odměn, věřitelé nejsou uspokojováni v současné době vůbec žádnou částkou. Ze zpráv insolvenční správkyně bylo zjištěno, že míra uspokojení zajištěných věřitelů činí k uvedenému dni 8,82 %, každý měsíc tato míra klesá o 1,5 %. Dlužníci slibovali, že zejména dlužník si najde zaměstnání, neboť je evidován na úřadu práce, dosud se tak nestalo, dlužnice ukončila zaměstnání a je odkázána pouze na rodičovský příspěvek. Dlužníci nereagují na výzvy soudu ani insolvenční správkyně.

Soud nařídil jednání k rozhodnutí o zrušení schváleného oddlužení, které se konalo dne 2. 6. 2016, dlužníci se bez omluvy nedostavili. Správkyně na jednání sdělila, že dlužníci tvoří zaviněně další dluhy, neboť nehradí její odměnu. Soud konstatoval, že dlužníci jsou nečinní a zjevně nemají zájem o řádné plnění povinností v rámci insolvenčního řízení. Odkázal na § 418 odst. 1 písm. a), b) a c) insolvenčního zákona, uvedl, že dlužníci neplní žádné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, a proto shledal důvod pro zrušení oddlužení dle uvedených ustanovení.

Dlužníci napadli body I. a II. výroku usnesení včas podaným odvoláním, ve kterém navrhli usnesení zrušit a pokračovat v oddlužení. Odvolání odůvodnili tím, že soud projednal věc v jejich nepřítomnosti, byť se omluvili z účasti na jednání dne 2. 6. 2016 mailem zaslaným insolvenční správkyni dne 1. 6. 2016, která tuto omluvu nepředložila soudu. Bylo zkráceno právo na spravedlivý proces dlužníků, kteří se nemohli k věci vyjádřit. Dlužníci očekávali, že bude jednání odročeno. Dlužník nastoupil dne 1. 7. 2016 do nového zaměstnání u Autodopravy Čapek Přelouč s čistým příjmem přibližně 18.000 Kč měsíčně. Jsou proto dány důvody pro pokračování oddlužení. Dlužníci dále vyjádřili nedůvěru k současné insolvenční správkyni a zdůvodnili svůj požadavek na změnu v osobě insolvenčního správce.

Insolvenční správkyně se k dosavadnímu stavu řízení vyjádřila (č. d. B-23) podáním ze 4. 11. 2016 a uvedla, že i nadále platí, že dlužníci zaplatili pouze dvě první splátky za měsíce říjen a listopad 2015. Dlužnice měla přiznán rodičovský příspěvek 3.800 Kč do listopadu 2016 a zatím neinformovala správkyni, že by měla nastoupit do zaměstnání. Předpokládané procento uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů činí k 31. 10. 2016 pouze 5,43 %. K témuž dni činí dluh na splátkách 34.279,90 Kč a dluh na odměně insolvenční správkyně 17.968,50 Kč a částku 1.633,50 Kč za září 2015, tj. za dobu trvání účinků povolení oddlužení. Od prosince 2016 by dlužníci museli splácet nejméně částku 6.130 Kč měsíčně, aby uhradili minimálně 30 % nezajištěných pohledávek a odměnu insolvenční správkyně. Mail od dlužníka četla insolvenční správkyně až po jednání, nemohla je tedy omluvit.

Při jednání u odvolacího soudu dlužníci uvedli, že dlužník je nově zaměstnán s čistým měsíčním příjmem 15.000 Kč, dlužnice je nadále na mateřské dovolené. Jsou tedy schopni splácet měsíčně částku 6.130 Kč uvedenou insolvenční správkyní. Dále dlužnici navrhli provést důkaz při odvolacím jednání předloženou pracovní smlouvou.

Odvolací soud podle § 212 o. s. ř. ve spojení s § 7 a § 161 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenčního zákona) přezkoumal napadenou část usnesení (body I. a II. výroku) a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání dlužníků není důvodné.

V prvé řadě soud prvního stupně postupoval správně, když věc projednal v nepřítomnosti dlužníků-tito se neměli omlouvat insolvenční správkyni, nýbrž soudu. Tomu však nebyl sdělen žádný vážný důvod dle § 101 odst. 3 o. s. ř., kvůli kterému by měl jednání odročit.

Odvolací soud se dále zabýval věcí samou.

Podle § 418 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.

Podle odst. 2 uvedeného ustanovení Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce. Podle odst. 3 Insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr. Podle odst. 4 Rozhodnutí podle odstavce 1 a 3 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu.

Odvolací soud uvádí, že dobrodiní institutu oddlužení náleží především čestnému a poctivému dlužníkovi, tedy dlužníkovi, který projevuje zřetelně patrnou snahu dostát svým splatným závazkům tak, aby žádný z jeho věřitelů nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo jejich rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení (srov. § 5 písm. /) insolvenčního zákona). Pokud dlužník takový úmysl nesleduje, nelze oddlužení povolit ani schválit. Jinými slovy řečeno, i kdyby dlužník jinak splňoval minimální kvantitativní kritéria oddlužení (§ 395 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona), nemá na oddlužení automaticky nárok, lze-li s přihlédnutím ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím dlužník sleduje nepoctivý záměr.

Odvolací soud uvádí, že mezi podstatné povinnosti dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře patří též průběžné splácení jeho dluhů, neboť věřitelé mají právo na to, aby jejich pohledávky byly spláceny průběžně každý měsíc během 5 let, nikoliv nárazově jednou větší částkou, např. až na konci pětiletého období (viz povinnost měsíčního splácení uložená dlužníkovi v § 398 odst. 3 insolvenčního zákona).

Nutno zdůraznit, že oddlužení je způsobem řešení dlužníkova úpadku, který za zákonem stanovených podmínek vede k osvobození dlužníka od placení zbytku jeho dluhů dle § 414 a násl. insolvenčního zákona. K tomu však může dojít, pokud dlužník všechny své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení řádně a včas splnil. Při oddlužení formou splátkového kalendáře je přitom soud již v jeho průběhu povinen zohlednit zjištění, že dlužník s ním spojené povinnosti v podstatné míře neplní, a že z tohoto důvodu nelze očekávat završení oddlužení osvobozením dlužníka od placení zbytku jeho dluhů. Pak není důvodu vyčkávat splnění celého splátkového kalendáře a naopak je třeba proces oddlužení za podmínek stanovených v § 418 insolvenčního zákona ukončit. K takovému rozhodnutí učiněnému ve prospěch všech věřitelů nepotřebuje insolvenční soud jako strážce jejich společného zájmu ani návrh žádného z věřitelů.

Ztratí-li dlužník zaměstnání, nelze to pokládat za důvod pro osvobození od placení pohledávek, ani to neznamená, že by dlužník byl zbaven povinnosti dostát svým závazkům (blíže viz usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. KSPH 55 INS 1199/2009, 3 VSPH 607/2010-B ze dne 29. 9. 2010).

Odvolací soud provedl důkaz při odvolacím jednání předloženou pracovní smlouvou, ze které zjistil, že se jedná o dohodu o provedení práce uzavřenou dle § 75 zákoníku práce dne 1. 11. 2016 mezi zaměstnavatelem Danielem Balcarem, IČO 05085136, se sídlem Dobrovského 319, Kolín III a zaměstnancem Danielem anonymizovano . Zaměstnanec se zavázal, že bude pro zaměstnavatele vykonávat práce v období listopad až prosinec 2016, a to za odměnu 130 Kč/hod. hrubého nebo 15.000 Kč měsíčně.

Odvolací soud podotýká, že celkový součet přihlášených a nezajištěných pohledávek, jež byly zjištěny, činí 643.860,06 Kč a 30 % z této částky je 193.158,02 Kč. Sečteno s odměnou a náklady insolvenčního správce i s 21% DPH 98.010 Kč (měsíční záloha na náklady insolvenčního řízení a odměna insolvenčního správce činí 1.350 Kč, resp. s 21% DPH 1.633,50 Kč) dosahuje celková částka, kterou by museli dlužníci zaplatit v pětiletém splátkovém kalendáři 291.168,02 Kč. Ze zprávy insolvenční správkyně, potvrzené při odvolacím jednání vyplývá, že do dne odvolacího jednání 10. 11. 2016 zaplatili dlužníci celkem 10.838 Kč (při průběžném placení od října 2015 do října 2016 mělo být zaplaceno již nejméně 63.089 Kč). Při tomto výpočtu ještě nevzal odvolací soud v úvahu, že podle smlouvy o důchodu z 11. 6. 2015 (č. d. A-1) měl plátce Miloš Málek platit částku 2.500 Kč měsíčně; tato částka měla být placena počínaje říjnem 2015 (první měsíc splátkového kalendáře), avšak nebyla zaplacena ani jednou.

Vzal-li by odvolací soud v úvahu měsíční čistý příjem dlužníka 18.000 Kč, který dlužníci tvrdili v odvolání, pak by dlužník při plnění vyživovací povinnosti vůči manželce a dvěma nezletilým dětem byl schopen hradit ve splátkovém kalendáři měsíčně celkovou částku plněním splátkového kalendáře (včetně povinnosti plnit měsíční zálohu na náklady insolvenčního řízení a odměnu insolvenčního správce 1.350 Kč dle § 3 písm. c) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb., resp. s 21 % DPH 1.633,50 Kč) ve výši 4.853 Kč, nikoliv částku 6.130 Kč potřebnou k úhradě aspoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů a odměny s náklady insolvenční správkyně (viz orientační výpočet podle kalkulátoru měsíčních splátek na webu ministerstva spravedlnosti http://insolvencni-zakon.justice.cz/kalkukator-splatek.html). Tudíž již z tvrzení uvedených v odvolání bylo zřejmé, že dlužníci nesplňují podmínku pro oddlužení stanovenou v § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona.

Z důkazu provedeného při jednání odvolacího soudu je zřejmé, že dlužníci nedosahují jimi tvrzeného příjmu v odvolání, nýbrž jedná se o hrubý příjem pouze 15.000 Kč měsíčně, který je garantován pouze na dobu dvou měsíců, a to listopadu a prosince 2016. Z uvedeného plyne, že pokud by vůbec byl dlužník schopen splácet nějakou částku, tato by nedosahovala ani výše uvedené sumy 4.853 Kč. Dlužnice je na mateřské dovolené a nemá žádný příjem, ze kterého by bylo možné splácet částky ve splátkovém kalendáři.

V době rozhodování odvolacího soudu není osvědčen závěr, že by dlužníci mohli pravidelně každý měsíc splácet ze svých příjmů částku 6.130 Kč do konce pěti let splátkového kalendáře, jež by skončila v případě trvání schváleného oddlužení v září 2020. Navíc s důchodem 2.500 Kč, který dosud nebyl zaplacen ani jednou, nelze počítat.

Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně, že dlužníci neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení a též se ukázalo, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit. Tím byl dán důvod dle § 418 odst. 1 písm. a) a b) insolvenčního zákona pro zrušení oddlužení.

Vzhledem k uvedeným závěrům soud prvního stupně postupoval po právu, když zrušil schválené oddlužení a současně dle § 418 odst. 1 insolvenčního zákona prohlásil konkurs na majetek dlužníků. Odvolací soud proto v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil body I. a II. výroku usnesení jako věcně správné.

Návrhem dlužníků dle § 32 insolvenčního zákona na zproštění insolvenční správkyně její funkce se bude zabývat soud prvního stupně, který je k tomu věcně příslušný.

Získají-li v budoucnu dlužníci skutečně příjem, ze kterého by byli schopni uhradit 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů, mohou dlužníci po realizovaném konkursu podat nový návrh na oddlužení splátkovým kalendářem.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 insolvenčního zákona); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 insolvenčního zákona).

V Praze dne 10. listopadu 2016

JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu Za správnost: J. Vlasáková