1 VSPH 1853/2013-B-13
KSUL 74 INS 19589/2013 1 VSPH 1853/2013-B-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudc JUDr. Františka Kuery a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenním ízení dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Louny, Petra Obrovce 2256, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. íjna 2013, .j. KSUL 74 INS 19589/2013-B-6,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. íjna 2013, .j. KSUL 74 INS 19589/2013-B-6, se v bodech I., II., III., IV. a V. výroku z r u š u j e a vČc se vrací tomuto soudu k dalšímu ízení.

Od vodnČní:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem pod bodem I. výroku neschválil oddlužení dlužnice Jany anonymizovano (dále jen dlužnice) a prohlásil konkurs na její majetek s tím, že bude projednáván jako nepatrný (body II., III. výroku), konstatoval, že úinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zve ejnČní usnesení v insolvenním rejst íku (bod IV. výroku), vyzval osoby, které mají závazky v i dlužnici, aby nap íštČ plnČní neposkytovaly dlužnici, ale insolvennímu správci Insolvenní agentura, v.o.s. (dále jen správce; bod V. výroku), uril, že p sobnost vČ itelského orgánu bude vykonávat sám a že pozdČji jmenuje prozatímní vČ itelský výbor nebo svolá sch zi vČ itel k ustanovení vČ itelského orgánu (bod VI. výroku) a správci uložil povinnosti uvedené v bodech VII., VIII., IX. výroku.

V od vodnČní usnesení soud I. stupnČ zejména uvedl, že usnesením ze dne 14.8.2013 (A-11) zjistil úpadek dlužnice a povolil jeho ešení oddlužením, že do insolvenního ízení došlo 11 p ihlášek nezajištČných pohledávek v celkové výši 361.938,07 K a zajištČných pohledávek v celkové výši 77.400,-K, že dne 30.9.2013 probČhlo p ezkumné jednání, na nČmž správce pop el jen nČkteré p ihlášené pohledávky a dlužnice všechny uznala, a že se na sch zi vČ itel svolanou po p ezkumném jednání nedostavil žádný z vČ itel , a proto se nekonala.

Na jednání konaném dne 30.9.2013 konfrontoval soud I. stupnČ dlužnici s podáním zajištČného vČ itele . 4 ESSOX, s.r.o. (dále též jen vČ itel; B-3), jenž tvrdil, že s ním dne 29.4.2013 uzav ela dlužnice úvČrovou smlouvu za úelem financování nákupu motorového vozidla a následnČ dne 23.5.2013 podala dlužnice insolvenní návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení ( ízení bylo vedeno pod sp.zn. KSUL 74 INS 14548/2013), jenž byl dne 20.6.2013 odmítnut pro vady, a dne 15.7.2013 podala dlužnice nový insolvenní návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (jde o toto ízení), jemuž již bylo vyhovČno. Z toho vČ itel dovozoval, že dlužnice podáním návrhu na povolení oddlužení sledovala nepoctivý zámČr, když si v situaci, kdy již nebyla schopna splácet své stávající závazky, vzala nový úvČr v nezanedbatelné výši za úelem nákupu motorového vozidla, akoli si musela být vČdoma skutenosti, že ho nebude moci splácet a že sv j úpadek bude ešit insolvenním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení.

Dlužnice se bránila tvrzením, že si je plnČ vČdoma svého závazku v i vČ iteli a že k jeho vzniku došlo za úelem nákupu motorového vozidla Ford Fiesta u spolenosti AAA Auto, a.s. tak, že dlužnice dala na protiúet své stávající vozidlo v hodnotČ 50.000,-K a chybČjící ást kupní ceny ve výši 34.789,-K ešila p jkou u vČ itele zprost edkovanou spoleností AAA Auto, a.s. a že ještČ téhož dne, vČdoma si svých stávajících závazk , které nebyla schopna dlouhodobČ splácet a zamýšlela je ešit v rámci insolvenního ízení oddlužením, chtČla od smlouvy o koupi vozidla odstoupit. Proto se druhého dne 30.4.2013 dostavila do spolenosti AAA Auto, a.s. za úelem odstoupení od smlouvy o koupi vozidla, což jí však již nebylo umožnČno.

Soud I. stupnČ cituje zejména § 405 odst. 1 a § 395 IZ, podle nichž vČc posuzoval, dovodil, že dlužnice sledovala podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý zámČr tím, že bezprost ednČ (konkrétnČ 23 dní) p ed podáním svého prvního insolvenního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení uzav ela novou smlouvu o poskytnutí úvČru za úelem financování nákupu motorového vozidla se spoleností ESSOX, s.r.o., akoli si musela být vČdoma toho, že tento nový závazek nebude schopna plnit ze svých stávajících p íjm . Nadto shledal, že dlužnice na sebe p evzala tento nový závazek s vČdomím, že p i oddlužení uhradí jen pomČrnou ást svých závazk , v d sledku ehož nabude motorové vozidlo za cenu podstatnČ nižší, než za jakou by je získala, ímž zamýšlela zneužít institutu oddlužení. Tvrzení dlužnice, že jí druhý den po uzav ení nové úvČrové smlouvy nebylo umožnČno odstoupit od smlouvy o koupi vozidla, soud I. stupnČ neuvČ il, nebo nebylo žádným zp sobem doloženo. Proto soud I. stupnČ oddlužení neschválil a na majetek dlužnice prohlásil konkurs, jenž bude projednán jako nepatrný. Další body výroku od vodnil soud I. stupnČ odkazy na p íslušná ustanovení IZ.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužnice vas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zmČnil a oddlužení plnČním splátkového kalendá e jí schválil nebo aby je zrušil a vČc vrátil soudu I. stupnČ k dalšímu ízení. VysvČtlovala, že nechtČla bezd vodnČ zvyšovat své zadlužení, nebo žije ve spolené domácnosti se svým p ítelem Jaromírem Kaírkem, který využívá automobil k dojíždČní do zamČstnání (pracuje jako hlída) a k jízdám za svojí nemocnou matkou. ÚvČrovou smlouvu chtČl p vodnČ uzav ít její p ítel, avšak pracovník spolenosti AAA AUTO, a.s. mu odmítl poskytnout úvČr, ale tento úvČr byl naopak ochoten poskytnout dlužnici, a to i p es povinnost vČ itele stanovenou v § 9 zákona . 145/2010 Sb., o spot ebitelském úvČru. Poukazovala na to, že pohledávka vČ itele je pohledávkou zajištČnou, a to zajiš ovacím p evodem práva ke koupenému automobilu, a že p íp. oddlužení plnČním splátkového kalendá e nep ináší vČ iteli žádné zhoršení jeho postavení, nebo se m že uspokojit ze zpenČžení zajištČní a existence dalších jejích nezajištČných vČ itel ho nijak neohrožuje. Proto je dle dlužnice vylouena možnost, že by si mohla ponechat vozidlo za nižší cenu, jak soud I. stupnČ nesprávnČ p edpokládal, nebo by bylo stejnČ zpenČženo. Uvedla, že neschválení oddlužení a prohlášení konkursu na její majetek nep ináší vČ iteli ani ostatním vČ itel m žádné výhody, že uzav ením nového úvČru nebyl nikdo znevýhodnČn, nebo zajištČná pohledávka vČ itele by se ve splátkovém kalendá i stejnČ neuspokojovala. Poukazovala na to, že vČ itel si byl vČdom hodnoty zajištČní a že správce pop el úroky jeho pohledávky ve výši 26.258,15 K, které mu p irostou teprve v budoucnu po rozhodnutí o úpadku.

Vrchní soud v Praze p ezkoumal rozhodnutí v napadeném rozsahu i ízení jemu p edcházející a dospČl k tČmto zjištČním a závČr m:

Podle § 395 odst. 1 IZ insolvenní soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se z etelem ke všem okolnostem lze d vodnČ p edpokládat, a) že je jím sledován nepoctivý zámČr, nebo b) že hodnota plnČní, které by p i oddlužení obdrželi nezajištČní vČ itelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito vČ itelé s nižším plnČním souhlasí. Podle odstavce 3 téhož ustanovení lze na nepoctivý zámČr sledovaný návrhem na povolení oddlužení usuzovat zejména tehdy, jestliže ohlednČ dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo lena jeho kolektivního statutárního orgánu a) v posledních 5 letech probíhalo insolvenní ízení nebo jiné ízení ešící úpadek takové osoby, a to v závislosti na výsledku takového ízení, nebo b) podle výpisu z rejst íku trest v posledních 5 letech p ed zahájením insolvenního ízení probČhlo trestní ízení, které skonilo pravomocným odsouzením pro trestný in majetkové nebo hospodá ské povahy.

Požadavek dlužníkova poctivého zámČru a požadavek minimální 30 % míry uspokojení pohledávek jeho nezajištČných vČ itel pojatých do oddlužení (§ 395 odst. 1 písm. a) a b) IZ) p edstavují esenciální podmínky p ípustnosti oddlužení, které jsou (p i ádném a vasném splnČní všech dlužníkových povinností podle schváleného zp sobu oddlužení) p edpokladem naplnČní úelu oddlužení-osvobození dlužníka od placení zbytku jeho dluh dle § 414 a násl. IZ (blíže k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24.8.2010, sp.zn. KSHK 45 INS 8999/2009, 3 VSPH 535/2010).

Ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) IZ pat í k právním normám s relativnČ neuritou hypotézou, to jest k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena p ímo právním p edpisem a které tak p enechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém p ípadČ vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, p edem neomezeného okruhu okolností. Vedle okolností p íkladmo vypotených (jako ty, z nichž lze usuzovat na dlužník v nepoctivý zámČr p i podání návrhu na povolení oddlužení) v ustanovení § 395 odst. 3 IZ, s nimiž je soud povinen se vypo ádat (vyjdou-li v insolvenním ízení najevo) vždy, tak bude závČr, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý zámČr, závislý vždy na posouzení konkrétních okolností, jež vyjdou najevo v rámci daného insolvenního ízení (blíže k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ýR ze dne 28.7.2011, sp.zn. 29 NSýR 14/2009, publikované pod zn. R 14/2012).

Na nepoctivý zámČr dlužníka ve smyslu § 395 odst. 1 písm. a) IZ lze usuzovat nap . v situaci, kdy dlužník krátce p ed podáním insolvenního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení uzav e smlouvu o p evodu nemovitostí a kupní cenu nepoužije k pomČrné úhradČ všech svých (nezajištČných) závazk , ale uspokojí pouze vČ itele, které lze považovat za osoby jemu blízké (blíže k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17.5.2010, sp.zn. KSBR 37 INS 680/2010, 2 VSOL 135/2010). Nepoctivému zámČru m že nasvČdovat též jednání dlužníka, který náležitČ neobjasní d vod, pro uzav el smlouvy o p jce, z nichž vyplynuly závazky, jež mají být p edmČtem oddlužení, za situace, kdy koneným p íjemcem poskytnutých finanních prost edk byla t etí osoba (blíže k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24.6.2010, sp.zn. KSBR 37 INS 2460/2010, 2 VSOL 184/2010).

Insolvenní soud má p i zkoumání zákonné podmínky poctivého zámČru vždy nejen právo, ale i povinnost úvahy a posouzení všech významných okolností.

V dané vČci byl závČr soudu I. stupnČ o nepoctivém zámČru dlužnice vystavČn na tom, že dlužnice dne 24.4.2013 uzav ela novou úvČrovou smlouvu za úelem financování nákupu motorového vozidla, a to v dobČ, kdy již vČdČla, že poskytnutý úvČr nebude schopna splácet s ohledem na své p íjmy a závazky, a kdy následnČ dne 23.5.2013 podala v po adí prvý (a neúspČšný) insolvenní návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení a poté i tento (v po adí druhý) insolvenní návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení.

Z obsahu spisu odvolací soud dále zjistil, že dlužnice je vdova bez vyživovací povinnosti, která pobírá starobní a vdovský d chod v celkové výši 11.770,-K mČsínČ, dlužnice nepobírá žádné dávky, není podnikatelkou, nevlastní nemovitosti a vlastní jen motorové vozidlo v hodnotČ cca 40 tis. K, které tvo í p edmČt zajištČní pohledávky vČ itele ESSOX, s.r.o. Celková výše p ihlášených nezajištČných pohledávek iní 361.938,07 K, celková výše p ihlášených zajištČných pohledávek pak iní 77.400,-K (jde jen o pohledávky vČ itele ESSOX, s.r.o.). Výše p íjm dlužnice (11.770,-K) umož uje pravidelné mČsíní srážky ve výši 3.802,-K, z nichž na nároky správce lze použít ástku 1.080,-K a na pohledávky nezajištČných vČ itel pak ástku 2.713,-K, což po 5 letech p edstavuje celkem 162.780,-K, tedy 44,97 % hodnoty nezajištČných pohledávek (B-4). Ze zprávy správce ze dne 25.9.2013 plyne, že s ním dlužnice ádnČ spolupracuje, že je schopna uhradit v oddlužení 44 % hodnoty pohledávek nezajištČných vČ itel a že dlužnice nezažádala o povolení nižší splátek. Proto správce navrhl, aby úpadek dlužnice byl ešen oddlužením plnČním splátkového kalendá e, jakožto nejvhodnČjší varianty.

Z toho, že se nezajištČní vČ itelé nezúastnili sch ze vČ itel konané dne 30.9.2013 (B-5) a že proti ešení úpadku formou oddlužení plnČním splátkového kalendá e nehlasovali ani písemnČ, lze implikovat, že proti schválení oddlužení dlužnice plnČním splátkového kalendá e nieho nenamítají a jsou srozumČni s tím, že jejich pohledávky budou podrobeny režimu oddlužení.

Pokud jde o soudem I. stupnČ shledaný nepoctivý zámČr dlužnice, je odvolací soud opaného názoru, totiž že dosavadní výsledky insolvenního ízení k takovému závČru prozatím neposkytují dostatek d vod . Je tomu tak p edevším proto, že na jednání konaném dne 30.5.2013 (B-5) soud I. stupnČ dlužnici neoz ejmil sv j odlišný názor, že na vČc nahlíží jinak, než dlužnice nebo správce. Z obsahu protokolu o jednání vyplývá, že se soud I. stupnČ zjevnČ spokojil s vysvČtlením dlužnice k podání vČ itele (B-3) a že dlužnice nemČla po skonení jednání žádný d vod se domnívat, že by soud oddlužení plnČním splátkového kalendá e neschválil. NáslednČ vydané napadené usnesení tak bylo pro dlužnici nutnČ p ekvapivé, p iemž takovým svým postupem od al soud I. stupnČ dlužnici právo na spravedlivý proces, když jí neumožnil oznait a provést d kazy na její obranu p ed návrhem vČ itele. ZávČr soudu I. stupnČ o tom, že neuvČ il tvrzení dlužnice o její marné snaze druhý den odstoupit od smlouvy o koupi vozidla, když si uvČdomila d sledky svého nesprávného rozhodnutí, nebo nebylo doloženo žádným zp sobem, neobstojí, jestliže p ed tím soud I. stupnČ nepodal dlužnici pat iné pouení dle § 7 odst. 1 IZ za p imČ eného použití § 118a odst. 2, 3 a § 119a odst. 1 o.s. . a jeho zjištČní o nepoctivém zámČru dlužnice není podloženo regulérním dokazováním (zejména výslechem dlužnice, event. dalších osob, jež byly p ítomny sjednávání úvČrové a kupní smlouvy a následné snahy dlužnice odstoupit od kupní smlouvy). Jinak eeno: závČr o nepoctivém zámČru dlužnice nelze op ít jen o tvrzení (bez jakéhokoliv dokazování) zajištČného vČ itele, jenž se na sch zi vČ itel ani nedostavil (na rozdíl od dlužnice) a který schválením oddlužení nemohl být nijak doten na uspokojení své pohledávky z jejího zajištČní.

Odvolací soud-na rozdíl od soudu I. stupnČ-tak nemá s ohledem na dosavadní pr bČh insolvenního ízení žádný d vod pochybovat o pravdivosti tvrzení dlužnice, že p i podání insolvenního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení nebyla vedena nepoctivým zámČrem, ale naopak snahou uvést do po ádku své majetkové pomČry.

Výsledky dosavadního ízení nadto ukazují, že výše p íjm dlužnice umožní p i oddlužení plnČním splátkového kalendá e 44 % uspokojení nezajištČných vČ itel (vetnČ nárok insolvenního správce) a že hodnota movitého majetku dlužnice umožní též p imČ ené uspokojení pohledávek zajištČného vČ itele.

Za této situace je odvolací soud toho názoru, že ešit úpadek dlužnice již nyní nepatrným konkursem by též odporovalo zásadám insolvenního ízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z úastník nebyl nespravedlivČ poškozen nebo nedovolenČ zvýhodnČn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení vČ itel (§ 5 písm. a) IZ). Veden tČmito úvahami dospČl odvolací soud k závČru, že chování dlužnice p ed zahájením insolvenního ízení sice mohlo navenek vykazovat rysy nepoctivosti, nicménČ p i zvážení všech pro vČc podstatných skuteností popsaných shora dovozuje, že je namístČ umožnit dlužnici, aby v blízkém budoucnu svým zodpovČdným a seriózním p ístupem p esvČdila soud a zejména své vČ itele o tom, že její snaha dostát svým závazk m je mínČna skutenČ up ímnČ, poctivČ a se vší vážností. OstatnČ kdyby se v pr bČhu dalšího ízení ukázalo, že odvolací soud se v tomto svém úsudku zmýlil a že dlužnice nep istupuje k oddlužení dostatenČ svČdomitČ nebo poctivČ, m že kdykoliv pozdČji dojít ke zmČnČ zp sobu ešení jejího úpadku a úpadek by pak byl definitivnČ ešen konkursem.

Pro tuto chvíli však není ešení úpadku dlužnice konkursem namístČ. Proto postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) a odst. 2 ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a) o.s. . a usnesení v napadených bodech I., II. výroku a na nich závislých bodech III., IV., V. výroku zrušil a vČc vrátil soudu I. stupnČ k dalšímu ízení.

P o u e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání p ípustné, jestliže na základČ dovolání podaného do dvou mČsíc od doruení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ýR prost ednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospČje k závČru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .).

V Praze dne 4. listopadu 2013

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva