1 VSPH 1852/2016-A-14
MSPH 60 INS 18314/2016 1 VSPH 1852/2016-A-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Ing. Josef anonymizovano , anonymizovano , IČO 13105671, bytem K Horoměřicům 29/1113, 165 00 Praha 6, zast.: JUDr. Janem Langmeierem, advokátem, se sídlem Na Bělině 997/15, 150 00 Praha 5, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 60 INS 18314/2016-A-8 ze dne 25. srpna 2016,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č. j. MSPH 60 INS 18314/2016- A-8 ze dne 25. srpna 2016 se m ě n í tak, že se dlužníkovi ukládá zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 25.000 Kč na účet Městského soudu v Praze do 10 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Městský soud v Praze usnesením z 25. 8. 2016 uložil dlužníkovi zaplatit do 10 dnů od právní moci usnesení zálohu 50.000 Kč na náklady insolvenčního řízení. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že dne 5. 8. 2016 bylo zahájeno insolvenční řízení na základě insolvenčního návrhu podaného dlužníkem, kterým se dlužník domáhá zjištění svého úpadku. Soud odkázal na § 108 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) a uvedl, že zde sice existuje majetek dlužníka, z něhož by mohly být alespoň částečně uspokojeny pohledávky věřitelů, avšak zálohu považuje za přiměřenou, a to vzhledem k tomu, že úpadek dlužníka bude pravděpodobně řešen konkursem a je nutné zajistit prostředky na hotové výdaje insolvenčního správce a jeho odměnu, zejména v počáteční fázi insolvenčního řízení.

Soud uvedl, že dle informací poskytnutých mu dlužníkem je celkový součet jeho závazků 7.449.553,98 Kč, dlužník je majitelem stavebního spoření a penzijního připojištění, kde celková výše finančních prostředků činí 240.000 Kč a dále vlastní několik nemovitostí, které jsou předmětem zástavního práva a jejichž hodnota nebyla dlužníkem určena. Dlužník nevlastní žádné další movité či nemovité věci, jejichž zpeněžením by bylo možno náklady insolvenčního řízení hradit.

Proti tomuto usnesení se navrhovatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. Argumentoval především tím, že nedisponuje dostatečnými finančními isir.justi ce.cz prostředky a že z důvodů exekucí na jeho majetek je omezen v nakládání se svými movitými i nemovitými věcmi. Zároveň dlužník požádal o osvobození od soudního poplatku ve výši uložené zálohy.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona), přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o. s. ř. a shledal odvolání dlužníka zčásti důvodným.

V prvé řadě odvolací soud zdůrazňuje, že záloha na náklady insolvenčního řízení podle § 108 insolvenčního zákona není soudním poplatkem, proto ustanovení o soudním poplatku obsažená v občanském soudním řádu ani zákon o soudních poplatcích nelze na tuto zálohu ani přiměřeně použít. To platí jak pro postup soudu při ukládání povinnosti zálohu zaplatit, tak pro případ požadavku na osvobození od placení zálohy. Nepřichází proto v úvahu snížení částky zálohy s ohledem na majetkové poměry dlužníka-insolvenčního navrhovatele.

Uložení zálohy závisí na úvaze soudu, což plyne z § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona, podle nějž insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000 Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. Odvolací soud dodává, že účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 insolvenčního zákona). Složená záloha umožní insolvenčnímu správci výkon jeho funkce bezprostředně poté, kdy bude do ní ustanoven. Prostředky, které získá později-např. zpeněžením majetkové podstaty-v počáteční fázi řízení k dispozici nemá a použít je nemůže. Z toho důvodu argumentace dlužníka může vést ke snížení potřebné zálohy, nikoliv však k tomu, že by nebyla vůbec insolvenčnímu navrhovateli uložena. V této souvislosti odvolací soud poukazuje na nejistou hodnotu zpeněžení nemovitých věcí dlužníka a na jeho nedostatek volných finančních prostředků (veškeré finanční prostředky dlužníka jsou umístěny na stavebním spoření a penzijním připojištění), z nichž by bylo možno uhradit prvotní náklady insolvenčního řízení.

Eventuální okolnost, že dlužník nemá dostatečné prostředky k zaplacení zálohy, není důvodem pro její neuložení, naopak ustanovení § 108 odst. 1 insolvenčního zákona počítá s uložením zálohy i v případě, nemá-li dlužník žádný majetek. Odvolací soud dodává, že podle § 144 insolvenčního zákona insolvenční návrh nelze zamítnout proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, i když je to zřejmé. I z tohoto důvodu je namístě uložení povinnosti platit zálohu na náklady insolvenčního řízení dle § 108 odst. 1 insolvenčního zákona.

Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, nicméně vzal v úvahu skutkové zjištění soudu prvního stupně ohledně majetkových poměrů dlužníka-dlužník je majitelem stavebního spoření, kde celková výše finančních prostředků činí 140.000 Kč. K tomu odvolací soud dodává, že, jak již uvedl, je potřebné zajistit, aby hned od začátku řízení byly k dispozici finanční prostředky potřebné k úhradě nákladů insolvenčního řízení, které by umožnily správci výkon jeho funkce ihned od rozhodnutí o úpadku (dlužníkem vlastněné nemovitosti ani stavební spoření či penzijní připojištění nepředstavují okamžité likvidní prostředky). Jako dostatečná výše zálohy se v dané věci jeví odvolacímu soudu částka 25.000 Kč, neboť postačuje ke krytí prvotních výdajů insolvenčního správce, když lze očekávat, že ostatní náklady řízení budou moci být hrazeny ze zpeněžení majetkové podstaty dlužníka.

Odvolací soud proto postupoval podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o. s. ř. a napadené usnesení změnil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 28. listopadu 2016

JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu

Za správnost: J. Vlasáková