1 VSPH 1830/2017-P2
č. j. KSPA 56 INS 19901/ 2011 1 VSPH 1830 / 2017-P2 46

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Karety a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina ve věci dlužníka: Miroslav anonymizovano , anonymizovano bytem Arménská 1987/1, 568 02 Svitavy zastoupený advokátem JUDr. Milanem Svábem sídlem náměstí Míru 48, 568 02 Svitavy

0 odvolání a) dlužníka b) věřitelky: HAPPY SUNRISE LTD., sídlem Albert Place, 4th floor, Law Ford House, N3 lRl London, Spojené království Velké Británie a Severního Irska zastoupená advokátem ]UDr Petrem Kočím sídlem Opletalova 1535/4110 00 Praha 1 proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č. j. KSPA 56 INS 19901/2011 P2 35 ze dne 26. července 2017 takto:

1. Odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č. j. KSPA 56 INS 19901 / 2011-P2-35 ze dne 26. července 2017 se odmítá.

II. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č. j. KSPA 56 INS 19901 / 2011-P2-35 ze dne 26. července 2017 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud vHradci Králové, pobočka v Pardubicích usnesením č. j KSPA 56 INS 19901/2011 P2 35 ze dne 26. 7. 2017 odmítl přihlášku pohledávky HAPPY SUNRISE LTD. (dále jen odvolatelka) ve výši 2478444 Kč do insolvenčního řízení vedeného na majetek Miroslava Jílka (dále jen dlužník) a rozhodl, že se k ní nepřihlíží a účast odvolatelky v insolvenčním řízení končí právní moci tohoto rozhodnutí.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením ze dne 16 5. 2012 (č. d. P2 3) odmítl přihlášku pohledávky odvolatelky, a rozhodl, že se kní nepřihlíží a právní moci usnesení její účast v insolvenčním řízení končí. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací následně změnil toto usnesení usnesením č. j. 3 VSPH 1607/2012 u P2 8 ze dne 20. 2. 2014 tak, že se přihláška odvolatelky neodmítá, nebot, jí nezačala jako známé věřitelce plynout lhůta k podání přihlášky, jelikož soud prvního stupně nepostupoval dle ust. Š 430 insolvenčního zákona K dovolání dlužníka Nejvyšší soud ČR usnesením č j 29 NSČR 126/2014 P2 20 ze dne 22 12 2014 zrušil citované usnesení Vrchního soudu vPraze, nebot se nezabývalo posouzením toho, zdaj

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

1. v brn lOJU/ AUI! pohledávka odvolatelky pohledávkou, kterou dlužník uvedl v seznamu závazků jako pohledávku ACM Money Česká republika, a. s. a zda se dlužník dozvěděl o postoupení této pohledávky mezi ACM Money Česká republika, a. s. a odvolatelkou. Usnesením č. j 3 VSPH 1607/2012wP2-26 ze dne 30. 3. 2017 zrušil Vrchní soud v Praze usnesení ze dne 16. 5. 2012 a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení s tím, že z obsahu spisu není zřejmé, zda a jak byla dlužníkovi oznámena změna v osobě věřitele, přičemž k této otázce nebylo provedeno žádné dokazování. Závěrem Vrchní soud v Praze uvedl, že vyjde li po provedení důkazů najevo, že dlužník neoznačil odvolatelku v seznamu závazků jako svou věřitelku proto, že o postoupení pohledávky nevěděl (nebyl o něm vyrozuměn), pak nelze mít v souladu se závěry Nejvyššího soudu CR odvolatelku za známou věřitelku dlužníka, jíž dosud neuplynula lhůta k přihlášení pohledávky.

Soud konstatoval, že mu na jeho výzvu odvolatelka sdělila, že oznámení o postoupení pohledávky bylo vůči dlužníkovi učiněno postupitelem neprodleně po uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, a to ústně dne 30. 5. 2011. K tomu předložila zápis z místního šetření provedeného ACM Money Ceská republika, a.s. ze dne 30. 5. 2011, v němž je uvedeno, že při místním šetření vbydlišti klienta mu bylo osobně sděleno, že pohledávka byla postoupena odvolatelce; podpis dlužníka na uvedené listině není. Dlužník k dotazu soudu uvedl, že sdělení odvolatelky je účelové, a že popírá, že by mu bylo postoupení pohledávky oznámeno. Vzhledem k tomu, že odvolatelka přes výzvu soudu nepředložila žádné důkazy, jež by osvědčily oznámení postoupení pohledávky dlužníkovi, dospěl soud k závěru, že odvolatelka není v daném případě známou věřitelkou podle ust. Š 430 insolvenčního zákona. Rozhodnutí o úpadku ze dne 13. 2. 2012 bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku téhož dne ve 13 hod. 18 min., třicetidenní lhůta k přihlašování pohledávek tak uplynula dne 14. 3. 2012. Přihláška pohledávky odvolatelky byla soudu doručena až dne 20. 4. 2012, po uplynutí stanovené lhůty. Proto soud přihlášku odvolatelky pro opožděnost odmítl a ukončil její účast v insolvenčním řízení.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích se odvolatelka včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud změnil tak, že se její přihláška pohledávky neodmítá a její účast vinsolvenčním řízení nekončí. V odvolání uvedla, že prostřednictvím datové schránky přihlásila do insolvenčního řízení dne 11. 4. 2012 pohledávku ve výši 2478444 Kč, a to ihned poté, co se o probíhajícím insolvenčním řízení dozvěděla. Zdůraznila, že má sídlo ve Velké Británii, tedy v členském státě Evropské unie, což doložila výpisem z obchodního rejstříku, a měla za to, že s ohledem na uvedené je třeba aplikovat speciální úpravu vycházející zpřímo aplikovatelného Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. 5. 2000 o úpadkovém řízení. Namítala, že pokud se jako neznámý zahraniční věřitel vlastní aktivitou dozvěděla o zahájení insolvenčního řízení, aniž by o tom byla soudem vyrozuměna, nepočala jí běžet lhůta k podání přihlášky pohledávky dříve, než ji bude doručena výzva podle ust. Š 430 insolvenčního zákona. Závěrem poukázala na to, že soudu opakovaně sdělila, že oznámení o postoupení pohledávky bylo vůči dlužníkovi učiněno postupitelem neprodleně po uzavření smlouvy, a to ústně dne 30. 5. 2011, čímž postupitcl splnil svou oznamovací povinnost, nebot) ze zákona není stanovena povinnost zaslat oznámení písemně a prokázat jej dokladem o doručení.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích se odvolal i dlužník a požadoval, aby odvolací soud uložil odvolatelce nahradit mu náklady řízení ve výši 67.227,60 Kč včetně daně z přidané hodnoty do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. V odvolání namítal, že napadené usnesení neobsahuje výrok o nákladech řízení, ačkoliv náhradu nákladů právního zastoupení uplatnil v podání ze dne 15. 6. 2017. Poukázal na to, že se soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí dovolává ust. Š 170 písm. f) insolvenčního zákona, podle něhož se vinsolvenčním řízení neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení, a vyjádřil přesvědčení, že mu měl soud právo na náhradu nákladů právního zastoupení s ohledem na ust. Š 163 insolvenčního zákona

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

10.

11. m-w ___-fv .In vv v" .c., u u.. přiznat. Ve vyjádření k odvolání odvolatelky uvedl, že v něm neuvádí nic, co by již nebylo soudy v rámci řízení posuzováno, a proto odkázal na své vyjádření ze dne 15. 6. 2017. Zopakoval, že je tvrzení odvolatelky o tom, že byl o postoupení pohledávky vyrozuměn, účelové a nepravdivé, a že je ničím neprokázala. Zápis z místního šetření, kterého se odvolatelka dovolává, není opatřen jeho podpisem a mohl ho pořídit kdokoliv a kdykoliv, tudíž ho dle jeho názoru nelze považovat za relevantní důkaz. V daný den (pondělí 30. 5. 2011) byl v práci, což doložil pracovní smlouvou a pracovním listem.

Vrchní soud v Praze se v prvé řadě zabýval odvoláním dlužníka a zjistil, že směřuje toliko proti odůvodnění napadeného usnesení, přičemž se zjevně nejedná o návrh na doplnění rozhodnutí podle ust. Š 166 občanského soudního řádu.

Protože podle ust. Š 202 odst. 3 občanského soudního řádu není odvolání jen proti důvodům rozhodnutí přípustné, dospěl odvolací soud k závěru, že se jedná o odvolání nepřípustné, a proto je podle ust. Š 218 písm. c) občanského soudního řádu odmítl.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné dodat, že soud prvního stupně postupoval správně, když žádosti dlužníka o přiznání náhrady nákladů řízení nevyhověl, nebot) jde o náklady, jež se v rámci insolvenčního řízení neuspokojují. Ust. Š 163 insolvenčního zákona se na daný případ zjevně nevztahuje, nebot) se nejedná o incidenční spor.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející na základě odvolání odvélatelky a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. Š 173 odst. 1 insolvenčního zákona podávají věřitelé přihlášky pohledávek uinsolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Prominutí zmeškání lhůty není podle ust. $ 83 téhož zákona v insolvenčním řízení přípustné.

V rozhodnutí o úpadku vyzve insolvenční soud dle ust. Š 136 odst. 2 písm. d) insolvenčního zákona věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání podle ust. Š 173 odst. 1 téhož zákona. Jewli srozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta kpřihlášení pohledávek dle ust. Š 136 odst. 3 insolvenčního zákona 30 dnů.

12. Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto

13. zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud dle ust. Š 185 insolvenčního zákona odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

V hlavě Il. společných ustanovení obsahuje insolvenční zákon speciální úpravu vztahu ke státům Evropské unie, jež vychází z přírno aplikovatelného Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. 5. 2000, o úpadkovém řízení (dále jen Nařízení), a konkrétně řeší některé dílčí otázky, jež s použitím Nařízení souvisejí. V tomto rámci ust. Š 430 insolvenčního zákona stanoví, že známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, vyrozumí insolvenční soud neprodleně o zahájení insolvenčního rízení a o vydání rozhodnutí o úpadku (odstavec 1). Povinnost vyrozumět známé věřitele podle odstavce 1 splní insolvenční soud tím, že jim zvlášť doručí rozhodnutí, kterým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, a rozhodnutí o úpadku nebo jeho zkrácené znění

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

14.

15.

16.

17.

18.

1 VDl'rl lóJU/LUII

(odstavec 2). Známým věřitelům podle odstavce 1 insolvenční soud zvlášť doručí i výzvu k podávání přihlášek pohledávek (odstavec 3).

Z uvedeného plyne, že až ode dne, kdy je známému věřiteli ve smyslu ust. Š 430 odst. 1 insolvenčního zákona zvlášť doručena výzva k podávání přihlášek podle odstavce 3, začíná mu podle ust. $ 74 odst. 2 téhož zákona běžet lhůta k podání přihlášky (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 4/2008 1311 ze dne 4. 9. 2008 uveřejněné pod č. 25/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Výzva věřitelům z jiných členských států Evropské unie přitom musí být učiněna v souladu s čl. 42 Nařízení prostřednictvím formuláře se záhlavím Výzva k přihlášení pohledávky. Závazné lhůty,) provedeným ve všech úředních jazycích orgánů Evropské unie a s potřebnými informacemi dle čl. 40 bodu 2 Nařízení.

Smyslem popsané právní úpravy je zohlednit skutečnost, že zahraniční věřitel podniká v zemi jiných Qarávních) zvyklostí a že svá práva musí uplatňovat podle práva státu, v němž bylo úpadkové řízení zahájeno (lex fori concursus), a proto musí být podrobně informován nejen o způsobech a formách uplatnění svých práv, nýbrž i o důsledcích spojených se zmeškáním lhůt stanovených k jejich uplatnění.

K tomu Nejvyšší soud ČR v usnesení sen. zn. 29 NSČR 13/2010 ze dne 31. 5. 2012 uveřejněném pod č. 138/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dále formuloval a odůvodnil závěry, podle nichž známým věřitelem dlužníka, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, je v insolvenčním řízení takový věřitel, o kterém by se insolvenční soud, případně předběžný správce nebo insolvenční správce (od rozhodnutí o úpadku) dozvěděl při obvyklém chodu věci buď z listin, jež je dlužník povinen předložit insolvenčnírnu soudu (typicky ze seznamu závazků podle ust. Š 104 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona), nebo z řádně vedeného účetnictví dlužníka anebo z jiných dlužníkem řádně vedených záznamů o stavu jeho majetku a závazků (včetně korespondence). Dlužník, který (lhostejno, zda jde o podnikatele) nekoná s péčí řádného hospodáře a nevede řádné záznamy o stavu svého majetku a o svých závazcích nebo který nesplní řádně a včas povinnost předložit soudu seznam závazků, nemá právo spoléhat na to, že věřitel (jenž by v propadné lhůtě určené k podání přihlášky do insolvenčního řízení byl jinak znám při obvyklém chodu věcí % alespoň insolvenčnímu správci) přijde v důsledku dlužníkovy nedbalosti o možnost přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení.

Věřitel dlužníka, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, o kterém však do uplynutí propadné lhůty určené v rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek do insolvenčního řízení nevyjde v insolvenčním řízení nic najevo ani z dlužníkem řádně vedeného účetnictví nebo jiných záznamů o majetku a závazcích dlužníka, s nimiž se insolvenční správce včas seznámil, ani jinak, není pro tuto dobu pokládán za známého věřitele dlužníka. Tím, že okolnosti rozhodné pro závěr, že jde o známého věřitele dlužníka, vyjdou při obvyklém (řádném) chodu věcí najevo později (po uplynutí propadné přihlašovací lhůty), není insolvenční správce ani insolvenční soud zbaven povinnosti postupovat ohledně takového věřitele ve smyslu ust. Š 430 insolvenčního zákona, respektive ust. článku 40 Nařízení (plnit vůči němu informační povinnost), zmeškaná lhůta k podání přihlášky se však takovému věřiteli nevrací.

V projednávané věci je pro posouzení důvodnosti odvolání zásadní, zda odvolatelka byla v propadné lhůtě určené k podání přihlášky do insolvenčního řízení známou věřitelkou dlužníka, či nikoli, tedy zda byl dlužník vyrozuměn o postoupení pohledávky a změně v osobě věřitele, či nikoliv. Jak plyne z obsahu spisu, odvolatelka tvrdila, že dlužník byl původním věřitelem (postupitelem) informován o postoupení pohledávky ústně při místním šetření v místě svého bydliště dne 30. 5. 2011; toto tvrzení však nedoložila, nebot, předložený zápis z místního šetření

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

1 vspn 18302201? není opatřen podpisem dlužníka, a nepředložila jiný důkaz, z něhož by bylo lze dovodit, že byl o postoupení pohledávky skutečně vyrozuměn.

19. Za popsané situace dospěl odvolací soud shodně se soudem prvního stupně kzávěru, že se odvolatelka stala známou věřitelkou dlužníka až dne 20. 4. 2012, kdy soudu doručila přihlášku pohledávky. Vzhledem. k tomu, že lhůta určená v rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek do insolvenčního řízení uplynula dne 14. 3. 2012, stala se odvolatelka (bez zavinění dlužníka) známou věřitelkou dlužníka až po uplynutí této lhůty, a zmeškaná lhůta k podání přihlášky se jí tudíž nevrací. Soud prvního stupně tedy postupoval správně, když o přihlášce odvolatelky a o ukončení její účasti v insolvenčním řízení rozhodl podle ust. Š 185 insolvenčního zákona.

20. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání odvolatelky důvodným a napadené usnesení podle ust. Š 219 občanského soudního řádu jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti bodu I. výroku tohoto usnesení není dovolání přípustné.

Proti bodu ll. výroku tohoto usnesení je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, přije ejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo ktérá v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; lhůta pro podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem.

Praha 29. ledna 2018

JUDr. Jiří Kareta v. r. předseda senátu



,! xf. . '

2 y .r 2 > _,< / ii ,;

Shodu s prvopisem potvrzuje _jana Vlasáková.

,z