1 VSPH 1808/2014-B-13
KSUL 71 INS 7422/2014 1 VSPH 1808/2014-B-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Ivy Novotné a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenčním řízení dlužníka Zdeňka Chalupského, nar. 8.8.1976, IČO 72623306, bytem Kadaň, Chomutovská 1206, adresa pro doručování: Chomutov, Jirkovská 5014, o odvolání Raiffeisen stavební spořitelna, a.s., IČO 49241257, sídlem Praha 3, Koněvova 2747/99, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. června 2014, č.j. KSUL 71 INS 7422/2014-B-5,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. června 2014, č.j. KSUL 71 INS 7422/2014-B-5, se v bodech I. až IX. a v bodě XI. výroku zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem schválil oddlužení dlužníka Zdeňka Chalupského (dále jen dlužník) plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku), uložil dlužníkovi, aby po dobu následujících pěti let od zaplacení první splátky, nebo do úplného uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, platil nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce Ing. Aleše Klaudyho (dále jen správce) nejpozději ke každému poslednímu dni v měsíci z příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a to po odečtení odměny a náhrady hotových výdajů správce ve výši 900,-Kč měsíčně + DPH měsíčně (v případě, je-li správce plátcem DPH, popř. pokud by se jím stal v období, kdy je dlužníkem plněn splátkový kalendář) a soudem stanoveného výživného na nezletilou dceru; tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek (v bodě II. výroku uvedl výši jednotlivých pohledávek a procento jejich uspokojení), určil, že první splátka bude zaplacena do 31.7.2014 z příjmu dlužníka, který mu bude vyplacen zaměstnavatelem Toyoda Gosei Czech, s.r.o., případně též jinými plátci v průběhu měsíce července 2014 (bod III. výroku), vyzval věřitele, aby sdělili správci čísla svých bankovních účtů (bod IV. výroku), přikázal plátci mzdy dlužníka Toyoda Gosei Czech, s.r.o., aby po doručení tohoto usnesení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka zákonné srážky ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a nevyplácel sražené částky dlužníkovi, ale správci (bod V. výroku), uložil správci povinnosti uvedené v bodech VI., IX. výroku, uložil dlužníkovi povinnosti uvedené v bodech VII., VIII. výroku, rozhodl o tom, že bude vykonávat působnost věřitelského výboru (bod X. výroku), a Okresní správě sociálního zabezpečení Chomutov uložil povinnosti uvedené v bodě XI. výroku.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 27.3.2014 (A-8) zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením a že dne 5.6.2014 proběhlo přezkumné jednání a schůze věřitelů, jíž se neúčastnil žádný z věřitelů. Konstatoval, že se do insolvenčního řízení přihlásilo 5 nezajištěných věřitelů, jejichž pohledávky byly zjištěny v plné výši, ale do splátkového kalendáře byly zařazeny jen pohledávky 4 věřitelů v celkové výši 377.090,72 Kč, a to bez přihlášky P1 věřitele č. 1 Raiffeisen stavební spořitelna, a.s. (dále jen odvolatel) ve výši 383.173,87 Kč, která je nesplatná a je řádně hrazena spoludlužnicí mimo insolvenční řízení. Uvedl, že z částky 377.090,72 Kč činí 30 % nezajištěných závazků dlužníka 113.127,21 Kč, že dlužník je rozvedený a má vyživovací povinnost k nezletilé dceři ve výši 2.400,-Kč a že zabavitelná částka ze mzdy dlužníka (26.957,-Kč) činí 17.673,-Kč, z čehož je zřejmé, že za 60 měsíců je dlužník schopen zaplatit cca 1.060.380,-Kč. Dospěl k závěru, že po odečtení nároků správce ve výši 65.340,-Kč (měsíčně: odměna 750,-Kč + hotové výdaje 150,-Kč s připočtením 21 % DPH 189,-Kč) a výživného (2.400,-Kč měsíčně) ve výši 144.000,-Kč zbývá 851.040,-Kč na poměrné uspokojení nezajištěných věřitelů. Tedy že dlužník uhradí při oddlužení plněním splátkového kalendáře 100 % nezajištěných pohledávek (bez pohledávky odvolatele) již za 23 měsíců. Protože v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by schválení oddlužení bránily, a na schůzi věřitelů se nedostavil žádný věřitel, rozhodl soud I. stupně o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře podle § 402 odst. 5 insolvenčního zákona (dále jen IZ).

Proti bodu II. výroku usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby jej odvolací soud změnil tak, že jeho pohledávka bude zařazena do splátkového kalendáře. Uvedl, že přihlásil svoji pohledávku ve výši 383.173,87 Kč jako nezajištěnou, nepodmíněnou a nesplatnou a že na přezkumném jednání konaném dne 5.6.2014 byla řádně zjištěna. Pohledávka vznikla na základě přistupitelského závazku dlužníka, jímž se dlužník zavázal splatit úvěr dlužnice Renaty Marešové ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 13.6.2008.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda uvedené rozhodnutí může napadnout odvoláním odvolatel, a dospěl k závěru, že-v dále uvedeném rozsahu-může.

Vyšel přitom z § 406 odst. 4 IZ, dle něhož odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 IZ insolvenční soud nevyhověl; proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval. V daném případě se odvolatel jako věřitel (ani žádný jiný věřitel) neúčastnil schůze věřitelů, na níž mělo být rozhodnuto o způsobu řešení úpadku dlužníka zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře, a proti přijetí schváleného způsobu oddlužení nehlasoval. Z uvedeného je zřejmé, že odvolatel nemá legitimaci k podání odvolání proti bodu I. výroku usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Pokud jde o bod II. výroku usnesení, jímž byl schválen konkrétní splátkový kalendář, do něhož nebyla pojata pohledávka odvolatele, je situace odlišná, neboť tímto výrokem bylo dotčeno subjektivní právo odvolatele uplatněné vůči dlužníkovi, a odvolání proti němu proto přípustné je.

Vrchní soud v Praze proto přezkoumal usnesení v napadeném bodě II. výroku i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že na přezkumném jednání konaném dne 5.6.2014 (B-4) byla zcela zjištěna přihlášená nezajištěná, nevykonatelná a nesplatná pohledávka odvolatele za dlužníkem ve výši 383.173,87 Kč (P1-1), která je hrazena mimo insolvenční řízení spoludlužnicí Renatou Marešovou, že soudu nedošel žádný hlasovací lístek ohledně způsobu oddlužení dlužníka, že se na schůzi věřitelů nedostavil žádný věřitel, jenž by hlasoval o způsobu oddlužení dlužníka, že dlužník navrhl své oddlužení plněním splátkového kalendáře, s čímž správce souhlasil, a že z obsahu spisu nevyplývají žádné skutečnosti, jež by bránily oddlužení dlužníka. Ohledně zjištěné nezajištěné pohledávky odvolatele odvolací soud dále zjistil, že není vyloučena z uspokojení v insolvenčním řízení podle § 170 IZ.

Pokud jde o podstatu problému, zda do splátkového kalendáře zařadit (nebo nezařadit) zjištěnou a dosud nesplatnou pohledávku nezajištěného věřitele, zastává odvolací soud názor, že do splátkového kalendáře pravidelně patří všechny zjištěné nezajištěné a nepodmíněné pohledávky, včetně pohledávek dosud nesplatných, a to bez ohledu na to, kdy nastane jejich splatnost a zda se tak stane ještě v průběhu nebo až po skončení splátkového kalendáře.

Je tomu tak především z těchto důvodů: -oddlužením lze řešit i hrozící úpadek (§ 4 odst. 1 písm. c/ IZ)-z toho plyne, že není žádný důvod nezařazovat nesplatné pohledávky do splátkového kalendáře; -věřitelé, kteří mají podle IZ zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení též rovné možnosti (§ 5 písm. b/ IZ)-z toho plyne, že ve splátkovém kalendáři není žádný důvod diskriminovat pohledávky podle doby jejich splatnosti; -cílem oddlužení, jež má především sociální charakter a nikoliv ekonomický (jako konkurs či reorganizace), je následné všeobecné osvobození dlužníka od placení pohledávek (§ 414 IZ), tedy naprosté odbřemenění dlužníka zásadně od všech závazků, tedy též od těch nesplatných, aby se mu umožnil nový start (bez dluhů)-z toho plyne, že i nesplatné závazky se musí uspokojovat ve splátkovém kalendáři a není žádný důvod je z něho vylučovat; -výluka osvobození podle § 414 a § 415 IZ se týká jen taxativně určených pohledávek, a to peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce uložené v trestním řízení pro úmyslný trestný čin a pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti (§ 416 odst. 1 IZ)-z toho plyne, že osvobození nutně postihuje i nesplatné pohledávky, a proto je třeba je připustit do splátkového kalendáře a ne je z něho separovat; -do insolvenčního řízení se přihlašují i nesplatné pohledávky (§ 173 odst. 3 IZ)- z toho plyne, že i ve splátkovém kalendáři je třeba je uspokojit, jinak by nemělo žádný smysl je přihlašovat (leda pro případ konkursu, ale to jde o vybočení z režimu oddlužení a nikoliv o pravidelný postup);

-institut oddlužení je založen výlučně na (všech) nezajištěných věřitelích bez rozlišení toho, zda jejich pohledávka je či není splatná (otázka splatnosti nemá význam), a jen na ně se váže: o kritérium min. 30% hodnoty plnění (§ 395 odst. 1 písm. b/ IZ), o povinnost 5 let splácet splátkový kalendář (§ 398 odst. 3 IZ), o kritérium min. 50% plnění při nižších splátkách (§ 398 odst. 4 IZ), o hlasování o způsobu oddlužení (§ 402 odst. 1 a 3 IZ), o možnost namítat skutečnosti odůvodňující zamítnutí oddlužení (§ 403 odst. 2 IZ), o povinnost dlužníka platit jim dle splátkového kalendáře stanovenou částku (§ 406 odst. 3 písm. a/ IZ), o právo odvolání proti schválení splátkového kalendáře (§ 406 odst. 4 IZ), atd. -pokud IZ nevylučuje nezajištěné věřitele s nesplatnými pohledávkami ze shora uvedených kritérií či úkonů, není žádný důvod je vyřazovat z účasti na splátkovém kalendáři jen proto, že jejich pohledávka ještě splatná není; -popření pohledávky nezajištěného věřitele má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky správcem (§ 410 odst. 2 IZ)- pokud by nesplatné pohledávky neměly být zařazeny do splátkového kalendáře, nemělo by jejich popírání a incidenční spor o ně žádný smysl (leda pro případ konkursu, ale to jde o vybočení z režimu oddlužení a nikoliv o pravidelný postup); -taxativní výčet pohledávek vyloučených ze způsobů řešení úpadku neobsahuje nesplatné pohledávky v oddlužení (§ 170 IZ)-z toho plyne, že nesplatné pohledávky nejsou vyloučeny z uspokojení ani v oddlužení; -nesplatné pohledávky proti dlužníku se prohlášením konkursu považují za splatné, nestanoví-li zákon jinak (§ 250 IZ)-z toho však nelze dovozovat, že by nesplatné pohledávky měly být vyřazeny z oddlužení jen proto, že taková úprava v hlavě V. (Oddlužení) snad chyběla; není tam totiž právě proto, že není potřeba, nikoliv proto, aby se nesplatné pohledávky vyobcovaly z režimu oddlužení.

Jinak řečeno, odvolací soud nesdílí závěr soudu I. stupně o tom, že do splátkového kalendáře nelze zahrnout pohledávky nezajištěných věřitelů, jež dosud nenabyly splatnosti, resp. je tam lze zařadit teprve poté, co se stanou splatnými, neboť takový výklad právní úpravy se příčí podstatě a smyslu oddlužení (blíže k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25.2.2014, č.j. KSPL 20 INS 5856/2012, 3 VSPH 1321/2012-B-16).

Soud I. stupně proto pochybil, když do splátkového kalendáře-aniž by tento svůj postup řádně odůvodnil-nepojal též zjištěnou (byť dosud nesplatnou) nezajištěnou pohledávku odvolatele. Na věci nic nemění skutečnost, že povinným úhradě této pohledávky je vedle dlužníka obligační dlužnice Renata Marešová.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud dle § 219a odst. 1 písm. a), b) a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a usnesení soudu I. stupně v napadeném bodu II. výroku, jakož i ve všech ostatních bodech-vyjma bodu X. výroku ohledně působnosti věřitelského výboru-jež jsou na něm závislé, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, v němž soud I. stupně znovu posoudí ekonomickou nabídku dlužníka pro oddlužení plněním splátkového kalendáře též s přihlédnutím k pohledávce odvolatele, jež do splátkového kalendáře rovněž patří.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 22. září 2014

JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová