1 VSPH 1797/2015-P14-24
KSPA 56 INS 32350/2012 1 VSPH 1797/2015-P14-24

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Golsteina a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ladislava Derky v insolvenční věci dlužníka Plynostav-regulace plynu, a.s., IČO 47472499, sídlem Nádražní 641, Pardubice, o odvolání věřitele TURA-MONT, spol. s r.o., IČO 29258081, sídlem Šumná 20, zast. advokátem Mgr. Hubertem Müllerem, sídlem Pražská 3546/46, Znojmo, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 56 INS 32350/2012-P14-19 ze dne 24. července 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 56 INS 32350/2012-P14-19 ze dne 24. července 2015 se m ě n í tak, že přihláška pohledávky věřitele P14 poř. č. 13 TURA-MONT, s.r.o. , ve výši 3.616.726,-Kč se n e o d m í t á a jeho účast v insolvenčním řízení se neukončuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích v insolvenčním řízení dlužníka Plynostav-regulace plynu, a.s. (dále jen dlužník) usnesením č.j. KSPA 56 INS 32350/2012-P14-19 ze dne 24.7.2015 v bodě I. výroku rozhodl, že se k přihlášce pohledávky P14 věřitele poř. č. 13 TURA-MONT, s.r.o. (dále odvolatel) ve výši 3.616.726,-Kč nepřihlíží, v bodě II. výroku přihlášku odmítl a v bodě III. výroku odvolatele uvědomil o tom, že právní mocí rozhodnutí jeho účast v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že poté, co byl zjištěn úpadek dlužníka a byla povolena jeho reorganizace, odvolatel přihlásil dne 22.1.2013 vykonatelnou pohledávku v celkové výši 3.616.726,-Kč. Téhož dne vzal pohledávku zpět. Následně dne 26.2.2013 odvolatel podal shodnou přihlášku pohledávek v celkové výši 3.616.726,-Kč. Insolvenční správce vyzval odvolatele podle § 188 odst. 2 insolvenčního zákona k doplnění přihlášky pohledávky o výpis z obchodního rejstříku, o specifikaci jednotlivých přihlášených pohledávek, resp. které z nich bere zpět, a které nadále v insolvenčním řízení uplatňuje, s tím, že je třeba přihlášené pohledávky vyjádřit v české měně a věřitele výslovně poučil isir.justi ce.cz o následcích neodstranění vad přihlášky pohledávek ve stanovené lhůtě, výzva mu byla doručena 15.4.2013 a poslední den lhůty připadl na 30.4.2013. Odvolatel svoji přihlášku nedoplnil.

Usnesením č.j. KSPA 56 INS 32350/2012-P14-8 ze dne 10.10.2013 soud prvního stupně rozhodl o tom, že se k přihlášce pohledávky P14 ve výši 3.616.726,-Kč nepřihlíží, přihláška pohledávky P14 se odmítá a odvolateli ukončil účast v insolvenčním řízení. Na základě odvolání odvolatele odvolací soud usnesením 3 VSPH 1933/2013-P14-16 ze dne 19.8.2014 uvedené rozhodnutí zrušil z důvodů, že napadené usnesení postrádalo skutková zjištění rozhodná pro závěr, že ohledně odvolatelovy přihlášky pohledávek nastal následek, že se k ní nepřihlíží. Proto soud prvního stupně opětovně přezkoumal danou věc a dospěl k závěru, že důvody k postupu podle ust. § 188 odst. 2 insolvenčního zákona jsou dány. Insolvenční správce vyzval odvolatele k doplnění a opravě přihlášky pohledávky zcela oprávněně, neboť dle názoru soudu přihláška pohledávky skutečně obsahovala vady, pro které ji nebylo možné přezkoumat, a to především s ohledem na zmatečný postup odvolatele, když není dostatečně zřejmé, které přihlášené pohledávky jsou skutečně přihlášeny a které byly vzaty zpět. Navíc část pohledávek věřitelky byla uvedena v a nebyla přepočtena na českou měnu podle ust. § 175 insolvenčního zákona. Na výzvu insolvenčního správce nebylo ze strany odvolatele nikterak reagováno. Do dnešního dne nebyla přihláška pohledávky žádným způsobem doplněna ani opravena.

Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby bylo zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Argumentoval zejména tím, že na výzvu insolvenčního správce včas reagoval. Insolvenční soud ani insolvenční správce však tuto jeho reakci nevzali v potaz. Přitom z reklamačního řízení, resp. dokladu vydaného Českou poštou, vyplývá, že reakce odvolatele byla doručena insolvenčnímu správci, a to k rukám pracovnice podatelny. Je skutečností, že reakce byla adresována insolvenčnímu správci, nicméně odvolatel má za to, že ust. § 188 insolvenčního zákona nestanoví, že má být doplnění přihlášky zasláno insolvenčnímu soudu a nikoli insolvenčnímu správci a vzhledem k tomu, že je reagováno na výzvu správce, nikoli soudu není přiléhavá analogie k ust. § 173 insolvenčního zákona. Z uvedených důvodů má odvolatel za to, že doplnění přihlášky bylo adresováno a doručeno řádně. Proto se soud prvního stupně měl vypořádat s reakcí odvolatelky, jejím obsahem a relevancí. Toto však soud prvního stupně neučinil, a proto je napadené usnesení nepřezkoumatelné.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 173 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku (viz § 136 odst. 2 písm. d/ insolvenčního zákona).

Přihlášku pohledávky lze podle ust. § 176 insolvenčního zákona podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti. Kromě obecných náležitostí podání (ust. § 42 odst. 4 občanského soudního řádu) musí obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá (§ 174 odst. 2 insolvenčního zákona). Požadavek peněžitého vyčíslení výše nepeněžité pohledávky, pohledávky neurčité výše a pohledávky v cizí měně upravuje ust. § 175 insolvenčního zákona. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá (ust. § 174 odst. 4 insolvenčního zákona). Podle § 177 insolvenčního zákona je nutné k přihlášce pohledávky připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou.

Insolvenční správce přihlášku pohledávky podle ust. § 188 odst. 1 insolvenčního zákona přezkoumá. Nelze-li ji přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve věřitele, aby ji opravil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (ust. § 188 odst. 2 insolvenčního zákona).

Podle ust. § 185 insolvenčního zákona nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že odvolatel dne 22.1.2013 doručil přihlášku pohledávky v celkové výši 2.137.102,30 Kč. Podáním ze dne 22.1.2013 oznámil, že svoji přihlášku bere zpět. Dne 26.1.2013 byla soudu prvního stupně doručena další přihláška pohledávky (v insolvenčním spise je toto podání označeno jako doplnění/oprava přihlášky ), kdy odvolatel přihlásil pohledávky v celkové výši 3.616.726,-Kč, jako důvod u každé pohledávky uvedl označení listiny z nichž pohledávka vyplývá, uvedl výši pohledávek v EURECH a lhůtu splatnosti, u každé pohledávky doplnil, že je vykonatelná. V bodě č. 9 uvedl celkovou výši pohledávek to je celkem 128.827,52 , a v bodě č. 10 uvedl opět celkovou výši všech pohledávek a připojil přepočet na českou měnu, to je 3.616.726,-Kč, když uvedl kurs ke dni 31.1.2011 -25,80 Kč. Vyrozuměním ze dne 15.4.2013 insolvenční správce vyzval odvolatele, aby odstranil vady přihlášky, a to tak, aby pohledávky v převedl na českou měnu podle devizového kurzu ke dni 20.12.2012, případně ke dni její splatnosti, aby doložil výpis z obchodního rejstříku, specifikoval, které pohledávky byly předmětem zpětvzetí a které i nadále uplatňuje.

Dále je ve spise založeno podání odvolatele, který uvádí, že na výzvu správce ohledně doplnění přihlášky reagoval včas, ale doplnění se ztratilo a proto bude doručení zásilky reklamovat u České pošty, a.s. a připojuje podací lístek RR120174017CZ 226 podle něhož byla z pošty 671 02 Šumná odvolatelem odeslána zásilka insolvenčnímu správci. Dále připojil oznámení o výsledku reklamačního řízení pošty 671 02 Šumná, pořadové číslo reklamačního protokolu 8/2013 ze dne 29.8.2013 podle něhož reklamovaná zásilka RR 120174017CZ, podací pošta 67102, byla doručena správci do podatelny jeho kanceláře dne 17.4.2013. Ve spise je pouze připojeno podání odvolatele doručené soudu prvního stupně 1.10.2013, v němž uvádí, že trvá na přihlášce pohledávek ze dne 26.2.2013.

Z výše uvedených zjištění je z časového postupu odvolatele zřejmé, že dne 22.1.2013 podal přihlášku pohledávek v celkové výši 2.137.102,30 Kč, kterou ovšem téhož dne vzal zpět. Proto měl soud prvního stupně podle ust. § 184 vzít zpětvzetí přihlášky na vědomí, což však neučinil. Odvolatel poté přihláškou doručenou soudu prvního stupně dne 26.1.2013 přihlásil pohledávky v celkové výši 3.616.726,-Kč. Kdy jednotlivé pohledávky vyčíslil v a jejich celkovou výši přepočetl na českou měnu ke dni 31.12.2012. Za popsané situace nebylo nutné odvolatele vyzývat k tomu, aby specifikoval, které pohledávky byly předmětem zpětvzetí a které i nadále uplatňuje, protože z přihlášky doručené soudu 26.1.2013 je naprosto zřejmé, které pohledávky uplatňuje, když předchozí přihlášku pohledávek vzal v celém rozsahu zpět. Dále nebylo nutné ho vyzývat k předložení výpisu z věcného rejstříku (dříve obchodního rejstříku), protože uvedený rejstřík je veřejný a správci nic nebránilo, aby si ověřil, zda odvolatel je v tomto rejstříku zapsán. Pokud odvolatel uvedl přepočet z na českou měnu k jinému datu, než požaduje ust. § 175 a přihlásil by tak pohledávku vyšší, než by odpovídala správnému přepočtu, pak by to byl důvod pro její částečné popření ale nikoliv pro její odmítnutí.

Je tedy zřejmé, že soud prvního stupně při svém rozhodování zjevně vycházel z toho, že postup podle ust. § 188 insolvenčního zákona se uplatní i tehdy, jestliže věřitel k přihlášce nepřipojí předepsané přílohy, či pohledávku v cizí měně přepočte na českou měnu podle kurzu, který neodpovídá ust. § 175 insolvenčního zákona, tento závěr není správný.

Zákon stanoví v citovaném ust. § 176 insolvenčního zákona formální požadavek na přihlášku pohledávky, jednak v ust. § 177 insolvenčního zákona určuje, jaké listiny je třeba k přihlášce připojit. Z toho vyplývá, že tak jak je vlastní i občanskému soudnímu řádu (ust. § 79 odst. 2 o.s.ř.), že insolvenční zákon rozlišuje procesní úkon, kterým je přihláška pohledávky a přílohy, které vyžaduje, jež jsou ve smyslu § 79 odst. 2 o.s.ř. listinnými důkazy , jichž se věřitel dovolává.

Postup podle ust. § 188 insolvenčního zákona se uplatní pouze tehdy, jestliže vadný je sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Okolnost, že věřitel nepřipojí požadované přílohy, či vyčíslí převod pohledávky v cizí měně na českou měnu k jinému datu, než vyžaduje ust. 175 insolvenčního zákona, nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní), či neprokáže celou výši přihlášené pohledávky. Jestliže věřitel nedoplní zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky nebo snad výpis z věcného rejstříku), čili listinné důkazy ve smyslu ust. § 177 insolvenčního zákona, je na správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo výše zpochybnil a podle ust. § 192 a násl. insolvenčního zákona ji celou či z části popřel.

Z uvedeného vyplývá, že k odmítnutí přihlášek odvolatele nebyly zákonné důvody. Odvolací soud proto podle ust. § 167 odst. 2 a ust. § 220 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky Pardubice.

V Praze dne 23. května 2016

JUDr. Jiří G o l d s t e i n , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná