1 VSPH 1796/2016-B-78
MSPH 60 INS 15008/2010 1 VSPH 1796/2016-B-78

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužnice: Marie Faitová, nar. 9. června 1949, bytem Praha 10, Sámova 29/7, o odvolání INSOLV, v.o.s., IČO 28398483, sídlem Praha 2, Rumunská 1798/1, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 60 INS 15008/2010-B-72 ze dne 23. srpna 2016,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 60 INS 15008/2010-B-72 ze dne 23. srpna 2016 se v bodech II. a V. výroku p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice, určil odměnu insolvenčního správce ve výši 46.500,-Kč, hotové výdaje ve výši 9.000,-Kč, DPH k odměně a hotovým výdajům ve výši 11.655,-Kč, celkem 67.155,-Kč (bod II. výroku), insolvenčního správce INSOLV, v.o.s. zprostil funkce (bod III. výroku), osvobodil dlužnici od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny (bod IV. výroku) a insolvenčnímu správci uložil, aby uhradil dlužnici nespotřebované finanční prostředky ve výši 8.263,09 Kč (bod V. výroku).

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 22.4.2011 (B-11) schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře.

Podáním doručeným soudu dne 24.5.2016 insolvenční správce sdělil, že za dobu 60 měsíců trvání schváleného oddlužení dlužnice uhradila 33,31 % pohledávek zjištěných nezajištěných věřitelů. Insolvenční správce navrhl, aby mu byla přiznána odměna a hotové výdaje za dobu trvání oddlužení, dále za 3 měsíce za dobu od povolení oddlužení do jeho schválení ve výši 750,-Kč měsíčně, odměna a hotové výdaje za 1 měsíc po skončení splátkového kalendáře ve výši 900,-Kč a hotové výdaje za dobu do schválení oddlužení ve výši 6.266,59 Kč, plus DPH.

Usnesením ze dne 27.6.2016 (B-71) soud vyzval insolvenčního správce k odůvodnění žádosti o přiznání odměny za činnost za dobu před schválením oddlužení a po jeho splnění a aby doložil hotové výdaje, správce na výzvu nereagoval.

Soud přiznal správci za dobu trvání schváleného oddlužení odměnu podle § 3 písm. c) vyhlášky č. 313/2007 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 ve výši 750,-Kč isir.justi ce.cz plus DPH měsíčně a náhradu hotových výdajů podle § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 ve výši 150,-Kč plus DPH měsíčně, celkem 65.340,-Kč za dobu 60 měsíců trvání oddlužení.

Ohledně nároku správce na odměnu za 3 měsíce od povolení oddlužení do jeho schválení soud odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 3 VSPH 1239/2010-B-27 ze dne 19.5.2011 s tím, že vyúčtovanou náhradu hotových výdajů soud správci přizná v důvodně vynaložené prokázané výši s limity podle § 7 odst. 1 až 3 vyhlášky č. 313/2007 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 a odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25.8.2010 sp. zn. 1 VSPH 620/2010. Správce měl tedy nárok na odměnu za dobu od 28.2.2011 do 31.3.2011, rozsah své činnosti za tuto dobu však ani k výzvě soudu nespecifikoval, soud vycházel z listin v insolvenčním spise a zjistil, že správce přezkoumal přihlášené pohledávky, zúčastnil se přezkumného jednání, činil šetření ohledně majetku dlužnice a sepsal majetkovou podstatu dlužnice. S ohledem na tento závěr o rozsahu činností soud správci přiznal odměnu ve výši 1.500,-Kč podle § 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. a DPH ve výši 315,-Kč. Protože insolvenční správce nedoložil vynaložení hotových výdajů, soud správci nepřiznal náhradu hotových výdajů za dobu od povolení do schválení oddlužení.

Ohledně nároku na odměnu a hotové výdaje za dobu jednoho měsíce po splnění oddlužení soud odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21.3.2012 č.j. 1 VSPH 341/2012-B-22 s tím, že po splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře nejsou případné nároky správce kryty paušálními částkami podle § 3 písm. c) vyhlášky a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb. a správci lze přiznat odměnu podle § 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., avšak správce ani k výzvě nesdělil, jakou činnost v uvedené době vykonával a jaké výdaje vynaložil.

Proti tomuto usnesení podal insolvenční správce včasné odvolání do bodů II. a V. výroku a namítal odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. b), c), e) a g) o.s.ř.

Správce namítal, že soud I. stupně nesprávně stanovil počet započatých měsíců trvání účinků schváleného oddlužení, když usnesením ze dne 22.4.2011 (B-11) bylo dlužnici pod bodem IV. výroku uloženo od 20.5.2011 po dobu pěti let hradit nezajištěným věřitelům. Proto mělo oddlužení trvat od 20.5.2011 do 20.5.2016, období trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře trvalo od dubna 2011 do května 2016, což představovalo nikoli 60 měsíců, ale 62 měsíců.

Soudu I. stupně vytýkal, že nepřiznal náhradu hotových výdajů za dobu před trváním účinků schváleného oddlužení a nárokoval částku 9.300,-Kč bez DPH, včetně DPH pak 11.235,-Kč a soudu I. stupně vytýkal, že mu nepřiznal odměnu a náhradu hotových výdajů za dobu od 1.4.2011 do 30.4.2011.

Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení v bodě II. výroku změnil a správci přiznal odměnu ve výši 48.000,-Kč, hotové výdaje ve výši 9.300,-Kč, DPH k odměně a hotovým výdajů ve výši 12.033,-Kč, celkem 69.333,-Kč s tím, že odměna a hotové výdaje již byly dlužnicí uhrazeny a aby bod V. výroku změnil tak, že se insolvenčnímu správci ukládá, aby uhradil dlužníku nespotřebované prostředky ve výši 6.085,09 Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu a řízení mu předcházející, dospěl k přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 38 odst. 1 IZ insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odst. 4). Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis (odst. 5).

K otázce nároku správce na odměnu za činnosti vykonávané před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře se již soudní praxe ustálila na tom, že insolvenční správce má právo na odměnu a na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (blíže k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25.8.2010, sp.zn. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010).

V období, kdy v důsledku úplného uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů dlužníkovi zanikla jeho povinnost naložit se svými budoucími příjmy způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení splátkového kalendáře (§ 409 odst. 1 IZ), je zjevné, že insolvenční správce již neplní žádné povinnosti podle schváleného splátkového kalendáře (už nevyplácí nezajištěným věřitelům určené částky), neboť ten byl-v důsledku provedeného oddlužení-(fakticky) konzumován. Na věci nic nemění skutečnost, že insolvenční soud vezme splnění oddlužení na vědomí až pozdějším rozhodnutím, s jehož právní mocí je formálně spojeno ukončení (celého) insolvenčního řízení (§ 413 IZ), neboť oddlužení plněním splátkového kalendáře je splněno již dnem, kdy se nezajištěným věřitelům dostalo plného uspokojení jejich zjištěných nebo pravomocně určených pohledávek. Důsledkem uvedeného je nutně to, že po splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře nejsou event. správcovy nároky nadále kryty paušálními částkami stanovenými v § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb., ale za svoji činnost vykonanou v období po splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře do rozhodnutí o vzetí na vědomí splnění oddlužení, lze insolvenčnímu správci přiznat odměnu dle § 5 vyhlášky, tj. s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti správcem vykonané činnosti, a náhradu hotových výdajů spojených s touto činností v prokázané (důvodně vynaložené) výši, s limity dle § 7 odst. 1 až 3 vyhlášky (blíže viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21.3.2012 č.j. 1 VSPH 341/2012-B-22).

Podle § 3 vyhlášky účinné do 31.12.2013 pokud je způsobem dlužníkova úpadku oddlužení, činí na odměně insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře b) 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, c) při oddlužení plněním splátkového kalendáře, při kterém dochází ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění 750,-Kč za každý započatý měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a částku určenou podle § 1 odst. 2 vyhlášky.

Podle § 7 odst. 1 vyhlášky účinné do 31.12.2013 výše náhrady cestovních nákladů se řídí zvláštními právními předpisy. Poštovné, telekomunikační poplatky, náklady na opisy a fotokopie se hradí v prokázané výši, nejvýše však do 5 % odměny insolvenčního správce určené podle této vyhlášky (odst. 2). Ostatní hotové výdaje se hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů (odst. 3). Insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (odst. 4).

Podle § 5 vyhlášky ve znění účinném k 31.12.2013 nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce.

K nedostatkům právní úpravy vyhlášky účinné do 31.12.2013 se vyjádřil Vrchní soud v rozhodnutí sp. zn. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010 z 25.8.2010, v němž dovodil, že insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce za období od rozhodnutí o úpadku do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužením plněním splátkového kalendáře. Za dobu od povolení oddlužení do jeho schválení pak je třeba nároky insolvenčního správce odůvodnit podle § 5 vyhlášky, neboť nelze je kvantifikovat podle § 1 až 4 vyhlášky s tím, že přihlédne zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce.

Z obsahu spisu plyne, že soud I. stupně vyzval insolvenčního správce usnesením ze dne 27.6.2016 (B-71) ke sdělení ohledně jeho činnosti a hotových výdajů za dobu před schválením oddlužení a za dobu 1 měsíce po splnění splátkového kalendáře. Insolvenční správce na výzvu nereagoval a ničeho bližšího ohledně své činnosti a hotových výdajů v tomto směru neuvedl ani v rámci podaného odvolání.

Soud I. stupně přiznal správci za dobu před schválením oddlužení, tj. od 28.2.2011 do 31.3.2011 v částce 1.500,-Kč a DPH 315,-Kč. Protože správce nedoložil vznik hotových výdajů, soud I. stupně správci správně žádné hotové výdaje nepřiznal.

Pokud jde o námitku ohledně činnosti správce za dobu 1 měsíce po splnění oddlužení, správce nesdělil, jakou činnost v řízení za tuto dobu vynaložil, přičemž z obsahu spisu plyne, že za tuto dobu žádnou činnost ve prospěch řízení nevykonal. Proto odvolací soud shodně se soudem I. stupně dospěl k závěru, že nebyl důvod pro přiznání odměny správci, který žádnou vykonanou činnost netvrdil ani nebyla zjištěna z obsahu spisu, s výjimkou podaného odvolání, což však nelze považovat za úkon učiněný ve prospěch řízení. Závěr soudu I. stupně o nepřiznání odměny a náhrady hotových výdajů za dobu 1 měsíce po splnění oddlužení je tedy správný.

Na základě shora uvedených skutečností postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 insolvenčního zákona); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 insolvenčního zákona).

V Praze dne 3. listopadu 2016

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík