1 VSPH 1785/2012-A-12
KSCB 25 INS 27735/2012 1 VSPH 1785/2012-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužnice Jany anonymizovano , anonymizovano , bytem Modřínová 35, 382 11 Větřní, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. listopadu 2012, č.j. KSCB 25 INS 27735/2012-A-7,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. listopadu 2012, č.j. KSCB 25 INS 27735/2012-A-7, s e p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích odmítl insolvenční návrh dlužnice Jany anonymizovano (dále jen dlužnice).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení doručený mu dne 8.11.2012, neobsahoval všechny náležitosti stanovené v § 103 insolvenčního zákona (dále jen IZ), když v něm nebyly uvedeny všechny skutečnosti osvědčující úpadek dlužnice. Dlužnice dle soudu I. stupně nedoložila k insolvenčnímu návrhu bezvadný seznam závazků, když v seznamu závazků pod položkou č. 10 a 12 nebyli věřitelé řádně označeni ( v případě položky č. 10 byl uveden závazek soukromá směnka a položkou č. 12 závazek-ozdravný pobyt Lázně). Proto soud usnesením KSCB 25 INS 27735/2012-A-5 ze dne 8.11.2012 vyzval dlužnici k doplnění seznamu závazků o řádné označení věřitelů. Lhůta k doplnění návrhu byla stanovena 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, přičemž insolvenční soud dlužnici poučil jak opravu provést a současně ji upozornil, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne. Dlužnice byla rovněž poučena, že dle ustanovení § 83 IZ prominutí zmeškání lhůty není v insolvenčním řízení přípustné. Dlužnice vytknuté vady přílohy však ani podáním došlým soudu dne 20.11.2012 neodstranila. Proto postupoval soud podle § 128 odst. 1 IZ a její insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích se dlužnice včas odvolala a doplnila svůj návrh novým zněním přílohy, seznamu závazků, a požadovala, aby odvolací soud usnesení soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil zpět k dalšímu projednání, neboť důvod pozdního doplnění její přílohy spočíval v tom, že sháněla potřebné podklady od svých věřitelů.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem). Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu plyne, že hlavním důvodem odmítnutí insolvenčního návrhu dlužnice jsou nedostatky spočívající v seznamu závazků. Soudem I. stupně je dlužnici vytýkáno, že neoznačila správně závazky všech svých věřitelů, když u věřitelů č. 10 a 12 chybí jejich řádné označení.

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že takto připojený seznam závazků nevyhovuje kritériím řádné přílohy insolvenčního návrhu dle ust. § 104 a § 103 insolvenčního zákona. U pohledávek věřitelů 10 a 12 není zřejmé, kdo je věřitelem a tuto skutečnost nelze zjistit ani z přílohy doručené dlužnicí dne 10.11.2012, proto předložený seznam závazků nemůže být dostatečným podkladem pro další činnost soudu a insolvenčního správce v případě zjištění úpadku dlužnice, zejména při přípravě podkladů k přezkumnému jednání.

Z těchto důvodů dospěl odvolací soud shodně jako soud prvního stupně k závěru, že insolvenční návrh dlužnice vykazuje nedostatky, pro něž nelze v řízení pokračovat, a protože dle ust. § 128 odst. 2 IZ dlužník tyto vady neodstranila ani po opakovaných výzvách soudu, rozhodl soud prvního stupně o odmítnutí návrhu důvodně.

Vady insolvenčního návrhu může navrhovatel odstranit, jen dokud soud I. stupně nevydá usnesení o odmítnutí návrhu podle § 128 odst. 1 IZ, proto je z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení bez významu, že se dlužnice v rámci odvolání pokusila vady insolvenčního návrhu odstranit.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné připomenout, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby dlužnice insolvenční návrh opatřený všemi předepsanými náležitostmi znovu podala a aby spolu s ním podala na předepsaném formuláři i řádný návrh na povolení oddlužení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 18. ledna 2013

JUDr. František K u č e r a, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová