1 VSPH 1776/2017-B-49
č. j. KSPL 65 INS 29729/2015 1 VSPH 1776/2017-B-49

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy ]UDr.]iřího Goldsteina a ze soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Karety ve věci dlužníka: Radim anonymizovano , anonymizovano , bytem Boží Dar 1, 362 62 Boží Dar, za účasti Krajského státního zastupitelství v Plzni, o odvolání věřitele č. 1: Ing. Viktor anonymizovano , anonymizovano , bytem Libovice 113, 273 79 Tuřany, zastoupený advokátem JUDr. Michalem Říhou, sídlem Ke Klimentce 2186/15, 150 00 Praha 5, proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. KSPL 65 INS 29729/2015-B-39 ze dne 9. srpna 2017 takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č. j KSPL 65 INS 29729/2015-B 39 ze dne 9. srpna 2017 se v bodu I. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Plzni usnesením č. j. KSPL 65 INS 29729/2015 B 39 ze dne 9. 8. 2017 v bodě 1. výroku schválil oddlužení Radima Vojtka (dále jen dlužník) plněním splátkového kalendáře, vbodě II. výroku ustanovil insolvenčním správcem JUDr. Ing. Petra Stillipa (dále jen správcecc), vbodě Ill. výroku uložil dlužníkovi, aby po dobu následujících pěti let od zaplacení první splátky nebo do úplného uspokojení pohledávek platil věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce ze všech svých příjmů, které získá po schválení oddlužení, zabavitelnou částku ve stejném rozsahu, v jakém z ní mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, vbodě IV., V., VI, VII. a VIII. výroku pak soud přiznal správci zálohu na odměnu a rozhodl o povinnostech správce, dlužníka i plátce příjmů dlužníka souvisejících s vedením insolvenčního řízení.

2. V odůvodnění rozhodnutí soud zejména uvedl, že dne 8. 2 .2016 (č. d. A 11)rozhodl o úpadku dlužníka a povolil jeho řešení oddluženírn. Do řízení se přihlásili celkem tři věřitelé s pohledávkami v celkové výši 1.176.363,93 Kč, které byly v této výši zjištěny. Dlužník má vyživovací povinnost ke třem osobám, jeho mzda činí 28.000 Kč měsíčně a vlastní podíl o velikosti 1/12 na bytu v Rybářích, Karlovy Vary, který se zpeněžuje, jeho hodnota by měla činit přibližně 64.000 Kč a výtěžek zpeněžení může být dále použit jako mimořádná splátka. Usnesením ze dne 3. 6. 2016 (č. d. B 5) soud neschválil oddlužení dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs, a to z důvodu nepoctivého záměru dlužníka, který odvodil mimo jiné z toho, že dlužník poskytoval během insolvenčního řízení nesprávné informace a na otázky na přezkumném jednání odpovídal vyhýbavě či vůbec. K odvolání dlužníka odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dne 27. 6. 2017 soud prvního stupně nařídil další jednání, na kterém svůj názor 0 nepoctivosti

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

1 van-1 10/ LULI záměru dlužníka přehodnotil, a to především proto, že dlužník kromě podílu na bytu v Rybářích nevlastní žádný hodnotnější majetek. Z vyjádření insolvenčního správce vyplynulo, že dlužník má již uloženou částku ve výši 124.900 Kč a za prodej podílu na bytu bude získána částka ve výši cca 64.000 Kč, kterou dlužník poskytne jako mimořádnou splátku. Na základě uvedeného vyjádření správce a z výše příjmů dlužníka soud dospěl k závěru, že bude možné uspokojit nezajištěné pohledávky v rozsahu 61 0/0, proto schválil oddlužení dlužníka splátkovým kalendářem.

3. Proti tomuto rozhodnutí, a to do bodu I. výroku, se včas odvolal věřitel č. 1 a požadoval, aby odvolací soud napadené bodu výroku usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšíinu řízení. Argumentoval zejména tím, že napadené usnesení je nepřezkoumatelné, dále že trvá na své předchozí argumentaci, s jejíž převážnou částí se jak napadené rozhodnutí, tak rozhodnutí odvolacího soudu (č. d. B-26) nevypořádaly. Věřitel č. 1 především zdůraznil, že dlužníkovým cílem je, stejně jako vpředchozích řízeních, řízení protahovat a oddálit vymožení jediné skutečné pohledávky věřitele č. 1 a že v situaci, kdy dlužník nesouhlasí s pravomocnou pohledávkou věřitele č. 1, není pravděpodobné, že bude na tuto pohledávku v následujících pěti letech hradit částku ve výši 60 % výše pohledávky. Soud prvního stupně měl během přezkumného jednání osobní zkušenost s dlužníkem a na základě tohoto jednání správně rozhodl, že dlužník sleduje nepoctivý záměr. Obrat v závěru soudu prvního stupně pak musí být řádně odůvodněn a nelze rozhodnout zcela opačně na základě chybného předpokladu, že odvolací soud toto po soudu prvního stupně požadoval. Dále věřitel č. 1 poukázal na to, že až vprůběhu odvolacího řízení se dlužník blíže vyjádřil kpohledávce věřitele č. 2, a tato skutečnost dokládá nepoctivý záměr dlužníka, když z jeho vyjádření vrozporu s údaji uvedenými v přihlášce věřitele č. 2 vyplývá, že zápůjčka tohoto věřitele proběhla již před samotným písemným uzavřením smlouvy, a to na základě ústní smlouvy o zápůjčce. Přihláška pohledávky věřitele č. 2 tak není přihlášená řádně a zatajením těchto skutečností dlužník připravil věřitele č. 1 o možnost podat popěrnou žalobu.

4. K tomuto odvolání se vyjádřilo Krajské státní zastupitelství v Plzni podáním ze dne 20. 9. 2017 (č. d. 1341), ve kterém uvedlo, že pro neschválení oddlužení je nutné, aby nepoctivý záměr přetrvával i v době, ve které soud rozhoduje. V pochybnostech pak má soud oddlužení schválit a poctivost záměru dlužníka posuzovat až v průběhu oddlužení. Závazný právní názor v usnesení odvolacího soudu ze dne 3. 3. 2017 (č. d. 13 26) pak spatřuje. Polemika o výsledku přezkumu jednotlivých pohledávek je pak opožděná, když všechny pohledávky jsou již zjištěny.

5. K odvolání věřitele č. 1 se rovněž vyjádřil dlužník podáním ze dne 3. 10. 2017 (č .d. B 45). Uvedl zejména, že pohledávka věřitele č. 1 je zjištěná a proto ji bude hradit podle schváleného splátkového kalendáře. Pokud pak jde o jeho ostatní pohledávky, věřitel č. 1 jejich existenci zpochybňuje již od počátku řízení, mohl tedy po jejich zjištění na přezkumném jednání podat popěrnou žalobu.

6. Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (ust. $ 94 odst.. 2 písm. c/ insolvenčního zákona), přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle ust. Š 212 o. s. ř. a neshledal odvolání věřitele č. 1 důvodným.

7. V prvé řadě odvolací soud konstatuje, že odvolání věřitele č. 1 je přípustné, nebot) ve smyslu ust. Š 406 odst. 4 insolvenčního zákona při schůzi věřitelů dne 8. 4. 2016 uplatnil věřitel č. 1

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

-_ ..-v uuu A..;wu JIH/l HÚL ] námitky podle ust. Š 403 odst. 2 insolvenčního zákona, tj. namítal, že jsou dány skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení.

8. Podle ust. Š 395 insolvenčního zákona insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí (odst. 1). Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení (odst. 2).

9. Přitom je třeba vycházet z toho, že insolvenční soud má při zkoumání zákonné podmínky poctivého záměru vždy nejen právo, ale i povinnost uvážit a posoudit všechny pro věc významné okolnosti. Jak uvedl Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí pod sp. zn. KSPH 55 INS 316/2008, 29 NSCR 14/2009 B 65, publikovaném pod číslem 14/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ust. Š 395 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona (které stanoví poctivý záměr jakožto podmínku přípustnosti oddlužení) patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem nevymezeného okruhu okolností. Přitom závěr, že dlužník sleduje podáním návrhu na povolení oddlužení nepoctivý záměr, závisí vždy na posouzení konkrétních okolností, jež vyjdou najevo v rámci daného insolvenčního řízení.

10. V přezkoumávané věci je rozhodné, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 30. 11. 2015 na základě insolvenčního návrhu dlužníka spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením ze dne 8. 2. 2016 (č. d. A-11) byl zjištěn úpadek dlužníka a povoleno jeho řešení oddlužením. Do insolvenčního řízení se přihlásili celkem tři věřitelé, jejichž pohledávky byly na přezkumném jednání konaném dne 8. 4. 2016 (č. d. Bw3) zjištěny. Usnesením ze dne 3. 6. 2016 (č. d. B 5) soud prvního stupně neschválil oddlužení dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs, toto usnesení však bylo následně odvolacím soudem zrušeno (č. d. B 26), když odvolací soud považoval závěr soudu prvního stupně 0 nepoctivém záměru dlužníka za předčasný a zároveň upozornil na to, že je nutno brát v potaz rovněž účelnost jednotlivých způsobů řešení úpadku. Soud prvního stupně nařídil na den 27. 6. 2017 další jednání. Na tomto jednání správce uvedl, že dlužníkovi jsou po celou dobu prováděny srážky z jeho mzdy, která činí 28.000 Kč měsíčně, dlužník v mezidobí rovněž zdědil podíl 1/ 12 na bytu v Rybářích, jehož hodnota by měla činit přibližně 64.000 Kč a tato částka bude použita jako mimořádná splátka věřitelům. Předpokládaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů plněním splátkového kalendáře tak je 61 %. V ěřitel č. 1 setrval na svých námitkách a uvedl, že vpřípadě exekuce na mzdu dlužníka vNěmecku by byla vymožena vyšší částka. Dále zpochybnil existenci plurality věřitelů. Soud prvního stupně následně rozhodl napadeným usnesením.

11. Odvolací soud je shodně se soudem prvního stupně toho názoru, že se v řízení neprokázal nepoctivý záměr dlužníka, když vmezidobí od vydání usnesení odvolacího soudu ze dne 3. 3. 2017 (č. d. 326) ze spisu ani z vyjádření věřitele č. 1 nevyplynuly žádné nové skutečnosti, které by vedly k opačnému závěru. Argument věřitele č. 1 o tom, že dlužník nebude schopen uhradit předpokládaných 60 % pohledávky je pak pouhou domněnkou tohoto věřitele, nicméně i kdyby se tato potvrdila a dlužník skutečně schválený splátkový kalendář neplnil, soud může již schválené oddlužení zrušit a na majetek dlužníka při splnění zákonných

Shodu s prvopisem potvrzuje Jana Vlasáková.

1 VDL [ml. 1.1 IU/ AUlI podmínek prohlásit konkurs v souladu s ust. 418 insolvenčního zákona. Pokud jde o další pohledávky dlužníka, tyto byly v průběhu přezkumného jednání zjištěny a věřitel č. 1 žádnou z pohledávek ostatních věřitelů nepopřel. Odvolací soud zároveň nespatřuje ve vylíčení okolností vzniku pohledávky věřitele č. 2 dlužníkem jeho nepoctivý záměr.

12. Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání věřitele č. 1 důvodným a napadené usnesení v bodu 1. výroku podle ust. Š 219 o. s .ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (ust. Š237, Š239 a Š240 odst. 1 o. s. ř..) Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku

(ust. Š 71 odst. 2 insolvenčního zákona); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (ust. Š 74 odst. 2 insolvenčního zákona).

Praha 22. ledna 2018

JUDr. Jiří Goldstein v. r. předseda senátu



Shodu s prvopisem potvrzuje ]ana Vlasáková.