1 VSPH 1756/2012-A-13
KSUL 46 INS 24661/2012 1 VSPH 1756/2012-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. ve věci dlužnice Petry anonymizovano , anonymizovano , bytem Nádražní schody 783, 438 01 Žatec, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 46 INS 24661/2012-A-8, ze dne 23. listopadu 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 46 INS 24661/2012-A-8, ze dne 23. listopadu 2012, se mění tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem odmítl insolvenční návrh Petry anonymizovano (dále jen dlužnice).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení doručený mu dne 9.10.2012 neobsahoval všechny náležitosti stanovené v § 103 insolvenčního zákona (dále jen IZ), když v něm nebyly uvedeny všechny skutečnosti osvědčující úpadek dlužnice, zejména dlužnice nedoplnila ani přes výzvu soudu listiny, z nichž by její závazky vyplývaly, a nedoplnila ani seznam závazků o údaje, které z uváděných závazků jsou závazky výlučné a které spadají do společného jmění dlužnice a jejího manžela. Protože dlužnice svůj návrh nedoplnila a pro nedostatky návrhu nebylo možno v řízení pokračovat, postupoval soud prvního stupně podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužnice včas odvolala, doplnila jej o požadované údaje o svých závazcích a navrhovala, aby odvolací soud rozhodl tak, aby v řízení bylo možno dále pokračovat.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem). Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu plyne, že dlužnice spojila insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaném na předepsaném formuláři. V jeho kolonce č. 6 (A-1) určené pro podání insolvenčního návrhu dlužnice vyznačila, že se tímto návrhem domáhá rozhodnutí o svém úpadku, a co do popisu rozhodujících skutečností, jež její úpadek osvědčují, uvedla, že má více věřitelů s pohledávkami déle jak 30 dnů po jejich splatnosti, že je není schopna splácet řádně a včas a že má zájem dle svých možností situaci řešit oddlužením. Proto žádala o zjištění svého úpadku a povolení oddlužení.

Z připojených seznamů majetku a závazků ve shodě s kolonkami č. 16, 18 návrhu vyplývá, že dlužnice má 17 věřitelů s pohledávkami v celkové výši přibližně 520.000,-Kč. Ze seznamu závazků vyplývá zpravidla jejich důvod (např. u věřitele AXA životní pojišťovna, a.s. je závazek vyčíslen a označen číslem pojistné smlouvy, u věřitele Home Credit, a.s. je závazek rovněž vyčíslen a označen číslem smlouvy), délka období po jejich splatnosti (uvedena v měsících či letech) a některé jsou též doloženy listinami (např. výzva k úhradě a rozhodčí nález k závazku dlužnice vůči věřiteli Home Credit, a.s. nebo elektronický platební rozkaz k závazku dlužnice vůči věřiteli RWE Energie, a.s.). Vzhledem k tomu, že dlužnice tedy svůj úpadek nejen tvrdí, ale (alespoň některé) své závazky označuje co do svého důvodu, výše i lhůty po jejich splatnosti a dokládá je připojenými listinami, nelze její návrh dle názoru odvolacího soudu považovat za natolik vadný, aby v insolvenčním řízení nebylo možno pokračovat. Okolnost, že údaje o závazcích dlužnice nebyly beze zbytku uvedeny v kolonce č. 6 určené pro podání insolvenčního návrhu, ale též v připojených seznamech majetku, nezpůsobuje dle názoru odvolacího soudu neprojednatelnost (projevující se absencí rozhodných skutečností osvědčujících úpadek dlužníka) jejího insolvenčního návrhu.

Vada, kterou návrh dlužnice nepochybně má a kterou jí důvodně soud I. stupně vytýká, je absence sdělení, z nichž by bylo možno rozlišit závazky dlužníka na její výlučné závazky a na společné závazky dlužnice a jejího manžela. Tato vada však může být odstraněna při dalším postupu soudu a nemůže být sama o sobě důvodem pro odmítnutí insolvenčního návrhu dlužnice.

Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 písm. a) za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 11. února 2013

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová