1 VSPH 1755/2014-A-67
KSPL 54 INS 22660/2013 1 VSPH 1755/2014-A-67

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužnice: Ganna Afanasenko, IČO 68791828, bytem Ondřejská 113/40, Karlovy Vary, sídlem Stará Louka 338/42, Karlovy Vary, zahájené na návrh Komerční banky, a.s., IČO 45317054, sídlem Na Příkopě 33, Praha 1, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 22660/2013-A-38 ze dne 6.června 2014

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 22660/2013-A-38 ze dne 6.června 2014 se v bodu I. a II. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 54 INS 22660/2013-A-38 ze dne 6.6.2014 zjistil úpadek Ganny Afanasenko (dále jen dlužnice, bod I. výroku), insolvenční správkyní ustanovil JUDr. Mgr. Martinu Jinochovou Matyášovou a určil, že účinky rozhodnutí nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (body II. a III. výroku), věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, vyzval, aby tak učinili do dvou měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku, dále, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na majetku dlužnice (bod IV. výroku), na den 24.9.2014 nařídil přezkumné jednání, svolal schůzi věřitelů a stanovil její program (bod V. výroku), konstatoval, že rozhodnutí insolvenčního soudu budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku (bod VI. výroku), uložil dlužnici povinnosti uvedené v bodě VII. výroku, uložil správci povinnosti uvedené v bodě VIII. výroku, ustanovil Komerční banku, a.s. (dále navrhovatel) prozatímním zástupcem věřitelů a uložil navrhovateli zaplatit soudní poplatek (body IX. a X. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že vydání rozhodnutí o úpadku se domáhal navrhovatel s tím, že má za dlužnicí splatnou úvěrovou pohledávku ve výši 4.791.155,47 Kč vyplývající ze smlouvy o hypotečním úvěru č.0070908240530 ze dne 6.8.2008. Za další věřitele dlužnice označil LANGAZI, s.r.o., RWE Energie, a.s. a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky. Podle sdělení LANGAZI, s.r.o. ze dne 28.8.2013 má tento věřitel za dlužnicí vykonatelné pohledávky v celkové výši 296.839,-Kč, a to na základě rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech č.j. 16 C 196/2009 ze dne 8.2.2012, rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. 61 Co 198/2012 ze dne 23.5.2012 a usnesení Okresního soudu v Karlových Varech č.j. 25 EXE 2491/2012-14 ze dne 24.10.2012. Ze sdělení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR ze dne 2.9.2013 vyplývá, že ta má za dlužnicí pohledávky ve výši 18.360,-Kč a 7.323,-Kč představující dlužné pojistné a penále podle platebního výměru

č. 4241200347. RWE Energie, a.s. sdělila podáním ze dne 3.9.2013, že má za dlužnicí vykonatelnou pohledávku ve výši 26.437,03 Kč s příslušenstvím a pohledávku ve výši 15.410,-Kč představující náklady řízení, a to podle elektronického platebního rozkazu vydaného Okresním soudem v Karlových Varech č.j. 114 EC 66/2011-6 ze dne 18.3.2011, a dále pohledávku představující náklady exekuce ve výši 9.372,-Kč podle příkazu k úhradě nákladů exekuce č.j. 074 EX 14000/11-011. Společenství vlastníků Stará Louka 42 sdělilo, že má za dlužnicí vykonatelnou pohledávku ve výši 44.595,-Kč s úrokem z prodlení a pohledávku ve výši 21.579,-Kč představující náklady řízení podle rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. 47 Cm 233/2012-25 ze dne 28.3.2013.

Na základě těchto zjištění soud prvního stupně dospěl k závěru, že věřitelem dlužnice je navrhovatel a dále Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, RWE Energie, a.s., LANGAZI, s.r.o. a Společenství vlastníků Stará Louka 42, kteří doložili, že jim svědčí splatné pohledávky za dlužnicí, které jsou více jak třicet dnů po lhůtě splatnosti. Soud proto dovodil, že dlužnice je v úpadku z důvodu platební neschopnosti.

Proti tomuto usnesení se dlužnice čas odvolala. V odvolání pouze uvedla, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno, protože nebyly splněny zákonné podmínky pro jeho vydání. Dále má za to, že insolvenční správkyně JUDr. Mgr. Martina Jinochová Matyášová je podjatá.

Vrchní soud v Praze v odvoláním dotčených bodech I. a II. výroku přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející (§ 212 a § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle ust. § 136 odst. 1 insolvenčního zákona vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Dlužník je podle ust. § 3 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, a je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Z uvedeného plyne, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem jako úpadek projevující se platební neschopností (insolvencí) dlužníka a jako úpadek projevující se jeho předlužením, přičemž k vydání rozhodnutí o úpadku postačuje zjištění, že dlužník je buď insolventní, nebo že je předlužen, jinými slovy, zjištění úpadku v obou zákonem vymezených formách není nezbytné.

Ust. § 3 odst. 2 insolvenčního zákona vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má zato, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy dle ust. § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou mu uložil insolvenční soud. Pokud bude zjištěno naplnění některé z nich, resp. pokud se dlužníkovi nepodaří některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona.

Podle ust. § 141 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona se proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží. Je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel ztratil v průběhu odvolacího řízení způsobilost být účastníkem řízení.

V daném případě dospěl i odvolací soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že dlužnice je podle ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona v úpadku ve formě platební neschopnosti. Stejně jako soud prvního stupně vyšel přitom ze zjištění, že dlužnice je po dobu delší tří měsíců v prodlení s plněním svých splatných závazků vůči více věřitelům, přičemž ničím nevyvrátila právní domněnku, že není schopna plnit své peněžité závazky, když neprokázala, že má (a měla) k dispozici dostatek finančních prostředků potřebných na úhradu svých splatných závazků.

Ze zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že navrhovatel doložil, že v době zahájení insolvenčního řízení i v okamžiku vydání napadeného rozhodnutí měl vůči dlužnici splatnou pohledávku v celkové výši 4.791.155,47 Kč představující poskytnutý úvěr, který se v celém rozsahu stal splatným ke dni 20.8.2011. Existenci této pohledávky navrhovatel doložil smlouvou o hypotečním úvěru č. 0070908240530 dne 6.8.2008 a výzvou ze dne 28.7.2011, kterou dlužnici vyzval k okamžitému splacení této pohledávky.

Dalšími věřiteli dlužnice jsou dále LANGAZI, s.r.o. s vykonatelnými pohledávkami v celkové výši 296.839,-Kč, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky s pohledávkami ve výši 18.360,-Kč a 7.323,-Kč, RWE Energie, a.s. s vykonatelnými pohledávkami ve výši 26.437,03 Kč a 15.410,-Kč a Společenství vlastníků Stará Louka 42 s vykonatelnými pohledávkami ve výši 44.595,-Kč a 21.579,-Kč. Tato zjištění soudu prvního stupně dlužnice kvalifikovaně nezpochybnila, přičemž pro věc je zásadní především to, co se podává z protokolu o přezkumném jednání konaném dne 24.9.2014, totiž že tyto pohledávky byly při přezkumném jednání zjištěny, neboť je nikdo nepopřel, a to ani dlužnice, která se k přezkumnému jednání nedostavila.

Z těchto zjištění vyplývá, že v řízení bylo prokázáno nejen to, že dlužnice má více věřitelů, peněžité závazky déle než třicet dnů po splatnosti, ale i to, že je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, což jsou skutečnosti svědčící o splnění zákonné a v řízení nevyvrácené domněnky, že dlužnice není schopna plnit své peněžité závazky.

Námitku, že insolvenční správkyně JUDr. Mgr. Martina Jinochová Matyášová je podjatá, dlužnice v odvolání nijak nespecifikovala a neuvedla, v čem by podjatost insolvenční správkyně měla spočívat. Odvolací soud z insolvenčního spisu nezjistil žádné okolnosti, z nichž by bylo možné podjatost insolvenční správkyně dovodit. Pro úplnost odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně usnesením č.j. KSPL

54 INS 22660/2013-A-58 ze dne 24.9.2014 potvrdil rozhodnutí schůze věřitelů konané 24.9.2014, jimž byla JUDr. Mgr. Martina Jinochová Matyášová z funkce insolvenční správkyně odvolána a insolvenčním správcem byla ustanovena společnost AGENTURA PRO REVITALIZACI A SPRÁVU PODNIKŮ-ARES, v.o.s.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání dlužnice v bodu I. a II. výroku napadeného usnesení důvodným, postupoval proto podle ust. § 219 občanského soudního řádu a usnesení insolvenčního soudu v této části jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 30.října 2014

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová