1 VSPH 1754/2012-A-26
KSHK 45 INS 19162/2012 1 VSPH 1754/2012-A-26

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka: DAJUNA, s.r.o., IČO 28788273, se sídlem Nádražní 397, 580 01 Havlíčkův Brod, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. listopadu 2012, č.j. KSHK 45 INS 19162/2012-A-21,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. listopadu 2012, č.j. KSHK 45 INS 19162/2012-A-21, se mění tak, že se dlužníku ukládá povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 30.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové ve výroku označeným usnesením uložil DAJUNA, s.r.o. (dále jen dlužník) domáhajícímu se vydání rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu, aby do 8 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud zejména odkázal na § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) s tím, že dlužník vlastní pouze movitý majetek v hodnotě přibližně 226.000,-Kč a nemá žádnou hotovost ani finanční prostředky na účtech. Vyslovil názor, že zálohu je třeba dlužníku uložit proto, aby insolvenční správce měl k dispozici finanční prostředky k výkonu své funkce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a současně byla zajištěna úhrada odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možné uhradit z majetkové podstaty. S ohledem na minimální výši odměny insolvenčního správce v řízení, kde je způsobem řešení úpadku konkurs, soud uložil dlužníku zaplacení zálohy v maximální zákonné výši 50.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a tvrdil, že soud nedostatečně zjistil skutkový stav a na jeho základě dospěl k nesprávným skutkovým závěrům. Navrhoval proto, aby rozhodnutí soudu I. stupně odvolací soud zrušil. Namítal, že disponuje majetkem v takové výši, aby z prodeje tohoto majetku mohly být náklady insolvenčního řízení uspokojeny, a záloha není soudem uložena důvodně. Poukazoval na skutečnost, že bude-li uložena záloha dlužníku, jenž nemá k její úhradě finanční prostředky, bude mu tím odňato právo na spravedlivý proces, jak již judikoval Ústavní soud ve svém nálezu II. ÚS ze dne 9.8.2007 vydaném pro účely výkladu § 12a zákona o konkursu a vyrovnání.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle kterého insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

Z dlužníkova insolvenčního návrhu a jeho příloh vyplývá, že má závazky vůči věřitelům ve výši 1.216.999,85 Kč. Z údajů obsažených v insolvenčním návrhu insolvenční soud zjistil, že jeho majetek ve výši 226.667,49 Kč tvoří set cyklonářadí v hodnotě 109.996,-Kč, drobný majetek ve formě kancelářského zařízení (počítače atd.) v hodnotě 50.671,49 Kč a skladové zásoby v hodnotě 66.000,-Kč.

V případě řešení úpadku konkursem náklady insolvenčního řízení představují mimo jiné vždy i hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, jež dosahuje dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. nejméně 45.000,-Kč. Soud prvního stupně postupoval správně, když dlužníkovi povinnost k zaplacení zálohy insolvenčního řízení uložil, nicméně s ohledem na okolnosti věci, jimiž jsou majetkové poměry dlužníka, jejichž prodej by měl postačovat na úhradu alespoň části nákladů insolvenčního řízení, je odvolací soud přesvědčen o tom, že v prvotní fázi insolvenčního řízení bude ke krytí výdajů spojených s výkonem funkce insolvenčního správce postačovat záloha ve výši 30.000,-Kč a další náklady insolvenčního řízení by měly být pokryty ze zpeněžení majetku dlužníka.

Odvolací soud nemohl přihlížet ani k námitce dlužníka, že k úhradě stanovené zálohy se mu nedostává finančních prostředků a rozhodnutím soudu je mu odnímáno právo na spravedlivý proces, neboť dlužník měl jako podnikatel podat dle ust. § 98 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční návrh ještě v době, kdy mu k úhradě nákladů spojených s podáním insolvenčního návrhu zbývaly finanční prostředky.

Z výše uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že snížil výši ukládané zálohy na výši, která postačuje ke krytí nezbytných počátečních výdajů insolvenčního správce.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 11. ledna 2013

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová