1 VSPH 1746/2013-B-24
MSPH 98 INS 29048/2012 1 VSPH 1746/2013-B-24

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužnice: Mária anonymizovano , anonymizovano , bytem v Praze 8, Sokolovská 110/92, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. července 2013, č.j. MSPH 98 INS 29048/2012-B-12,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. července 2013, č.j. MSPH 98 INS 29048/2012-B-12, se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud insolvenční neschválil oddlužení Márie anonymizovano (dále jen dlužnice) a na její majetek prohlásil konkurs, jenž bude projednáván jako nepatrný.

V odůvodnění usnesení soud s odkazem na 395, 405 a 418 insolvenčního zákona č. 182/2006 (dále též IZ) zejména uvedl, že usnesením č.j. MSPH 98 INS 29048/2012-A-13 ze dne 23. dubna 2013 byl zjištěn úpadek dlužnice a povoleno jeho oddlužení. Podáním ze dne 13. června 2013 sdělil insolvenční správce soudu, že dlužnice je od 1. listopadu 2012 v dlouhodobé pracovní neschopnosti, opětovný nástup do zaměstnání není reálný. Dlužnice pobírá dávky nemocenského pojištění ve výši 3.700,-Kč měsíčně, na základě darovací smlouvy je jí poskytován dar ve výši 2.750,-Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že celková výše nezajištěných přihlášených pohledávek činí 1.152.732,42 Kč, není splněna podmínka úhrady alespoň 30 % pohledávek za 5 let trvání oddlužení. Dlužnice nemá zpeněžitelný majetek. Na přezkumném jednání konaném dne 20.6.2013 byly zjištěny pohledávky ve výši 610.174,52 Kč. Na schůzi věřitelů dlužnice uvedla, že očekává návrh lékařky na uznání dlužnice za částečně invalidní, pokud by jí to zdravotní stav dovolil, mohla by na částečný úvazek pracovat. Správce uvedl, že v současné době hodnota plnění, které by věřitelé obdrželi v případě schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nepřesahuje 5 % přihlášených pohledávek. Insolvenční soud tak dovodil, že dlužnice vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, který je dlouhodobě až trvale nepříznivý, není schopna výdělečné činnosti, do budoucna pak nelze předpokládat jinou než částečnou schopnost výdělečné činnosti, tedy jsou zde okolnosti svědčící o tom, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude výrazně nižší než 30 % jejich pohledávek.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil a oddlužení plněním splátkového kalendáře schválil. Uvedla, že v mezidobí se její situace změnila, zaměstnavatel s dlužnicí pracovní poměr neukončil, naopak jí upravil pracovní dobu a umožnil jí tak splácet závazky vůči věřitelům. Spolu s doplněním odvolání předložila (A-21) dlužnice potvrzení zaměstnavatele Františka Maška, dle kterého sice dlužnice byla v pracovní neschopnosti od 1. listopadu 2012 do 30. září 2013, leč je i nadále jeho zaměstnankyní a do zaměstnání nastoupila dne 1. října 2013 s předpokládaným příjmem 10.800,-Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jemu předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Odvolací soud vycházel při posuzování důvodnosti odvolání z odlišného skutkového stavu věci, pokud se majetkových poměrů dlužnice týká, než soud insolvenční, jenž postavil své rozhodnutí výlučně na zjevné nedostatečnosti příjmu dlužnice pro splnění zákonné podmínky alespoň třicetiprocentního uspokojení zjištěných pohledávek.

Ve stadiu odvolacího řízení dokládaný příjem ve výši 10.800,-Kč měsíčně by přitom umožňoval dlužnici dle kalkulátoru splátek dostupného na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti platit měsíčně věřitelům 3.157,-Kč (za pět let celkem 189.420,-Kč). Zároveň dlužnice může dle zjištění insolvenčního soudu použít k uspokojení věřitelů z titulu daru měsíčně částku 2.750,-Kč (za pět let 165.000,-Kč). Celkem za období šedesáti měsíců při stávajících poměrech by dlužnice takto měla být schopna uhradit věřitelům přinejmenším 354.420,-Kč. Závazky zjištěné na přezkumném jednání představují dle napadeného rozhodnutí sumu 610.174,52 Kč, k níž je třeba připočíst popřenou pohledávku ve výši 377.688,-Kč, kterou insolvenční správce podáním došlým soudu dne 31. července 2013 dodatečně uznal (resp. své popření vzal zpět-B-15). Výše zjištěných pohledávek věřitelů by tak měla činit 987.862,-Kč, z čehož zákonná podmínka třiceti procent odpovídá částce 296.360,-Kč. Současné majetkové poměry dlužnice jeví se tedy býti výrazně příznivější oproti červenci 2013, byť i nadále jde s přihlédnutím k úhradě odměny insolvenčnímu správci dle § 3 vyhlášky 313/2007 Sb. o situaci vpravdě hraniční, nicméně pro tuto chvíli není řešení úpadku dlužníka konkursem namístě, mělo-li by takové rozhodnutí stát toliko na té argumentaci, na níž své rozhodnutí postavil insolvenční soud.

Veden závěry vyslovenými shora postupoval proto odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) a odst. 2 ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a napadené usnesení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení insolvenčnímu soudu.

Odvolací soud ovšem pokládá za potřebné zdůraznit, že kdyby se v průběhu dalšího řízení ukázalo, že dlužnice nepřistupuje k oddlužení dostatečně svědomitě nebo poctivě a splátkový kalendář by přestal být plněn, může kdykoliv za jeho trvání (v příštích 5 letech) dojít ke změně způsobu řešení jeho úpadku a úpadek by pak byl definitivně řešen konkursem. Pokud se týká poučovací povinnosti vůči dlužnici (byť v tomto směru nelze insolvenčnímu soudu zatím cokoli důvodně vyčítat) v případě, že by se ukázaly její poměry i tak nedostatečnými, odkazuje k této problematice odvolací soud na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSPL 27 INS 5321/2010, 3 VSPH 720/2010, popřípadě sp. zn. KSLB 57 INS 2902/2010, 3 VSPH 554/2010.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 21. října 2013

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková