1 VSPH 1727/2015-A-34
KSUL 70 INS 4134/2015 1 VSPH 1727/2015-A-34

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Servis Máček, s. r. o., IČO 28718241, se sídlem 431 02 Málkov-Zelená, Málkov 85, zastoupeného advokátkou Mgr. Michaelou Kodedovou, se sídlem Litoměřice, Mrázova 9, zahájené na návrh věřitele: Československá obchodní banka, a. s., IČO 00001350, se sídlem Praha 5, Radlická 333/15, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. KSUL 70 INS 4134/2015-A-21 ze dne 5. srpna 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. KSUL 70 INS 4134/2015-A-21 ze dne 5. srpna 2015 se v bodu I. výroku potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem výše uvedeným usnesením z 5. 8. 2015 v bodu I. výroku zjistil úpadek společnosti Servis Máček, s. r. o. (dále jen dlužník). V bodu II. výroku ustanovil insolvenčním správcem společnost Burián & Penka, insolvence, v. o. s., IČO 29352037, se sídlem Zahradnická 223/6, 603 00 Brno, provozovna Revoluční 45/7, 430 01 Chomutov, v bodu III. výroku soud uložil navrhovateli Československá obchodní banka, a. s., aby zaplatil do 3 dnů od právní moci usnesení soudní poplatek 2.000 Kč na účet soudu, v bodu IV. výroku vyslovil, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, tj. 5. 8. 2015. V bodu V. výroku vyzval věřitele, aby do dvou měsíců od zveřejnění rozhodnutí o úpadku, tj. do 5. 10. 2015, přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení, v bodu VI. výroku soud vyzval osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby tyto neplnily dlužníkovi, nýbrž insolvenčnímu správci, v bodu VII. výroku vyzval soud věřitele, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní. Na den 9. 11. 2015 nařídil přezkumné jednání, svolal schůzi věřitelů a stanovil její program (bod VIII. výroku) a uložil insolvenčnímu správci, aby soudu předložil nejpozději do 26. 10. 2015 zpracovaný seznam přihlášených pohledávek (bod IX. výroku). V bodu X. výroku soud vyslovil, že v rozsahu, ve kterém není dlužník oprávněn nakládat s majetkovou podstatou, přechází toto právo rozhodnutím o úpadku na insolvenčního správce. V bodu XI. a XII. výroku soud informoval, že započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, není-li v insolvenčním zákoně stanoveno jinak, a že rozhodnutí soudu budou zveřejňována v insolvenčním rejstříku. V bodu XIII. výroku soud vyzval věřitele, kteří mají zájem účastnit se práce ve věřitelském orgánu, aby se zúčastnili schůze věřitelů, nebo aby nejpozději tři dny před jejím konáním písemně, samostatným podáním, sdělili soudu, že souhlasí se svým jmenováním do prozatímního věřitelského výboru. Pokud svůj souhlas věřitelé ve stanovené lhůtě takto nevyjádří ani se nezúčastní schůze věřitelů, bude mít soud za to, že věřitelé s výkonem funkce ve věřitelském orgánu nesouhlasí (§ 59 odst. 1 insolvenčního zákona a § 101 odst. 4 o. s. ř.).

V odůvodnění bodu I. výroku soud uvedl, že věřitel Československá obchodní banka, a. s. zahájil insolvenční řízení dne 18. 2. 2015 svým návrhem, ve kterém uvedl, že má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku v celkové výši 484.858,94 Kč. Pohledávku doložil listinnými důkazy, předložil přihlášku pohledávky a označil další věřitele, jejichž splatné pohledávky doložil listinami. K výzvě soudu dlužník doručil soudu seznamy majetku, pohledávek, závazků, zaměstnanců a uvedl, že si je vědom závazku vůči navrhovateli ve výši 450.000 Kč. Na jednání dne 1. 6. 2015 se dlužník odmítl vyjádřit k přihlášeným pohledávkám, navrhl přerušit insolvenční řízení do skončení dědického řízení po zemřelém jednateli dlužníka, dlužník neprovozuje činnost a nemá zaměstnance.

Forbes Game, a. s. a Finanční úřad Chomutov sdělili soudu, že mají vůči dlužníkovi pohledávky, věřitelé Victoria-Tip, a. s. a KODAP DC, s. r. o. své pohledávky přihlásili. Ke dni vydání usnesení se do insolvenčního řízení přihlásilo 5 věřitelů.

Soud učinil závěr, že dlužník má více věřitelů a dlužníkovy peněžité závazky jsou po lhůtě splatnosti delší 30 dnů. Dlužník není schopen plnit tyto závazky, je dána právní domněnka obsažená v § 3 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona, neboť dlužník dle předloženého seznamu svých nezajištěných závazků tyto neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Soud nespojil rozhodnutí o úpadku s rozhodnutím o prohlášení konkursu, neboť zákon nevylučuje u osoby dlužníka řešení úpadku reorganizací a lhůta pro podání reorganizačního plánu dosud neuplynula. Soud zároveň poučil dlužníka o možnosti předložit soudu reorganizační plán dle § 318 odst. 1 insolvenčního zákona za splnění podmínek přípustnosti dle § 316 odst. 4 uvedeného zákona.

Dlužník napadl bod I. výroku usnesení včas podaným odvoláním, ve kterém navrhl rozhodnutí v této části zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolání odůvodnil tím, že se v úpadku nenachází. Dlužník by se mohl stát vlastníkem budovy v Huntířově čp. 186, ohledně které se vede u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 18 C 389/2014 řízení o určení vlastnického práva. Hodnota nemovitosti se pohybuje v řádu několika milionů korun, což by přesahovalo celkovou výši závazků vůči věřitelům. Dlužník proto nemůže být předlužen. Soud se s těmito tvrzeními nevypořádal. Kromě toho je vedeno dědické řízení ve věci zemřelého Václava Máčka, předchozího jednatele dlužníka, a dlužník navrhl přerušení insolvenčního řízení do doby skončení dědického řízení.

Navrhovatel se k odvolání dlužníka vyjádřil a uvedl, že dlužník má 7 věřitelů, kteří mají pohledávky více než 3 měsíce po splatnosti. Celková výše jejich pohledávek činí přibližně 3.917.000 Kč:

1) Navrhovatel-pohledávka ve výši přibližně 452.000 Kč s přísl. splatná 15. 12. 2014,

2) Forbes Game, a. s.-pohledávky v celkové výši 2.655.716 Kč splatné postupně od 15. 9. do 16. 10. 2014,

3) Victoria-Tip, a. s.-pohledávka 388.000 Kč splatná od 16. 10. 2014,

4) Forbes Casino, a. s.-pohledávka přibližně 200.000 Kč je splatná od 16. 10. 2014,

5) KODAP DC, s. r. o.-pohledávky v celkové výši přibližně 124.000 Kč splatné postupně od 23. 8. 2013 do 23. 1. 2015,

6) Česká správa sociálního zabezpečení-pohledávka 60.689 Kč splatná 22. 10. 2014, pohledávka 24.142 Kč splatná 12. 12. 2014,

7) Všeobecná zdravotní pojišťovna-pohledávka 9.492 Kč splatná 14. 10. 2014 a vykonatelná, pohledávka 13.181 Kč splatná 20. 10. 2014.

Věřitel dovodil, že dlužník má více věřitelů s pohledávkami splatnými po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, jsou proto splněny podmínky úpadku dlužníka dle § 3 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Jak uvádí sám dlužník, žádnou činnost již neprovozuje a nemá žádné zaměstnance, nelze proto předpokládat žádný příjem z provozování dlužníkova podniku.

Odvolací soud podle § 212 o. s. ř. ve spojení s § 7 a § 161 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenčního zákona) přezkoumal napadenou část usnesení (bod I. výroku) a po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

V prvé řadě je nesprávná představa dlužníka, že je možné insolvenční řízení (ať již z jakéhokoliv důvodu) přerušit-§ 84 odst. 1 insolvenčního zákona výslovně uvádí, že přerušení insolvenčního řízení není přípustné.

Podle § 136 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Dlužník je podle § 3 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, a je-li právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj. má-li více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Z uvedeného plyne, že pojem úpadku je vymezen dvojím způsobem jako úpadek projevující se platební neschopností (insolvencí) dlužníka a jako úpadek projevující se jeho předlužením, přičemž k vydání rozhodnutí o úpadku postačuje zjištění, že dlužník je buď insolventní, nebo že je předlužen, jinými slovy, zjištění úpadku v obou zákonem vymezených formách není nezbytné.

Ustanovení § 3 odst. 2 insolvenčního zákona vymezuje vyvratitelné právní domněnky, podle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, kterou mu uložil insolvenční soud. Pokud bude zjištěno naplnění některé z nich, resp. jestliže se nepodaří dlužníkovi některou z nich vyvrátit, platí, že je platebně neschopným ve smyslu § 3 odst. 1 insolvenčního zákona.

Podle § 141 odst. 1 druhé a třetí věty insolvenčního zákona Proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele se může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží. Podle odst. 2 Je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel ztratil v průběhu odvolacího řízení způsobilost být účastníkem řízení.

Jak plyne z § 3 odst. 1 insolvenčního zákona, pro zjištění úpadku na straně dlužníka je nutná pluralita věřitelů (dlužník musí mít nejméně dva věřitele), jejichž pohledávky jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a dlužník není schopen tyto pohledávky uspokojit (tj. je v platební neschopnosti). Podle odst. 2 platí vyvratitelná právní domněnka, že dlužník je v platební neschopnosti, neplní-li své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Odvolací soud provedl důkaz protokolem z přezkumného jednání konaného dne 9. 11. 2015 (č. d. B-4). Z provedeného důkazu učinil tato skutková zjištění:

Bylo přezkoumáno 16 přihlášek pohledávek celkem 16 věřitelů, přičemž insolvenční správce nepopřel žádnou z přihlášených pohledávek (z toho 3 vykonatelné); dlužník se přezkumného jednání nezúčastnil. Celková výše těchto pohledávek činila 12.733.199,48 Kč.

Z jednotlivých přihlášek pohledávek věřitelů, jejichž pohledávky nebyly insolvenčním správcem a dlužníkem popřeny, se podává, že splatnost 15 pohledávek začínala u nejdříve splatné dne 30. 6. 2013 a u nejpozději splatné začínala 10. 4. 2015 (přihláška pohledávky P13 věřitele č. 13 Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky je splatná až 5. 8. 2015).

Z provedených důkazů učinil odvolací soud skutkový závěr, že dlužník má více věřitelů s pohledávkami více než tři měsíce po lhůtě splatnosti, jež byly při přezkumném jednání zjištěny, a dlužník je nepopřel.

Dlužník poukazoval na nemovitost v Huntířově, ohledně které se vede řízení o určení vlastnického práva dlužníka, a tvrdil, že v případě úspěchu jeho žaloby mohou být všechny jeho závazky uspokojeny ze zpeněžení uvedené nemovitosti. Vzhledem k této okolnosti zastává názor, že nesplňuje podmínky úpadku dle § 3 insolvenčního zákona. V tomto směru odvolací soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4462/2011 z 26. 1. 2012, ve kterém Nejvyšší soud dovodil, že věřitel, jenž svou pohledávku vůči dlužníku může vzhledem k majetkovým poměrům dlužníka bez obtíží vydobýt výkonem rozhodnutí (exekucí), nemůže uspět s návrhem na prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Je-li takový návrh přesto podán, musí být zamítnut. Dále na toto usnesení navázal Nejvyšší soud v usnesení sen. zn. 29 NSČR 113/2013 z 12. 12. 2013, které bylo pod č. 45/2014 uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek s právní větou Při zkoumání schopnosti dlužníka hradit pohledávky věřitelů osvědčené při rozhodování o úpadku dlužníka není podstatné, zda věřitelé mohou ohledně těchto pohledávek ihned přistoupit k výkonu rozhodnutí či exekuci (zda již mají exekuční titul), ale to, zda by je mohli bez obtíží vymoci z dlužníkova majetku výkonem rozhodnutí (exekucí), kdyby exekuční titul měli. Nejvyšší soud (také s odkazem na usnesení sp. zn. 29 Cdo 4462/2011, jehož závěry měl za použitelné i pro insolvenční řízení), uzavřel, že věřitel, jenž svou pohledávku vůči dlužníku může vzhledem k majetkovým poměrům dlužníka bez obtíží vydobýt výkonem rozhodnutí (exekucí), nemůže uspět s insolvenčním návrhem. Odvolací soud konstatuje, že v předmětné věci je zcela zřejmé, že navrhující věřitel nemůže bez obtíží vydobýt výkonem rozhodnutí (exekucí) splnění své pohledávky vůči dlužníkovi, neboť není jisté (soud dosud nerozhodl), zda je dlužník vlastníkem uváděné nemovitosti (navíc v katastru nemovitostí není dlužník zapsán jako vlastník nemovitosti). Za tohoto stavu již ani nebylo nutné se zabývat tím, zda by vůbec zpeněžení nemovitosti mohlo uspokojit pohledávky věřitelů v celkové výši 12.733.199,48 Kč (navrhovatel při odvolacím jednání zpochybnil hodnotu dlužníkem specifikované nemovitosti).

Aktivní legitimace navrhovatele je zjevně dána a je potvrzena i dlužníkem, který uvedl, že navrhovatelova pohledávka činí 450.000 Kč (okolnost, že podle dlužníka uvedená pohledávka nedosahuje věřitelem uváděné výše, je pro zjištění úpadku zcela irelevantní). Je dána pluralita věřitelů a osvědčena platební neschopnost dlužníka (řada věřitelů má pohledávku vůči dlužníkovi, která je více než 3 měsíce po lhůtě splatnosti). Z uvedeného plyne právní závěr, že byly splněny podmínky pro zjištění úpadku dlužníka z důvodu jeho platební neschopnosti dle § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a d) insolvenčního zákona.

Vzhledem k uvedeným závěrům soud prvního stupně postupoval po právu, když zjistil úpadek dlužníka. Odvolací soud proto v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil bod I. výroku usnesení jako věcně správný.

Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

V Praze dne 19. listopadu 2015

JUDr. Ladislav D e r k a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová