1 VSPH 1714/2012-A-21
KSPA 44 INS 14412/2012 1 VSPH 1714/2012-A-21

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenčním řízení dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , bytem Přelouč, Masarykovo nám. 25, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 19. listopadu 2012, č.j. KSPA 44 INS 14412/2012-A-16

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 19. listopadu 2012, č.j. KSPA 44 INS 14412/2012-A-16, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích zastavil insolvenční řízení ohledně dlužníka Zdeňka anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 15.6.2012 (A-5) potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7.9.2012 (A-13) uložil dlužníkovi povinnost, aby do 8 dnů od jeho právní moci zaplatil zálohu na náklady řízení ve výši 15.000,-Kč, a současně ho poučil, že nebude-li záloha zaplacena, řízení zastaví, případně přistoupí k jejímu vymáhání. Protože dlužník zálohu nezaplatil, postupoval soud I. stupně podle § 108 odst. 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. Vysvětloval, že do majetkové podstaty bude patřit nemovitý majetek, a to budova v hodnotě minimálně cca 400 tisíc Kč a pozemek v hodnotě minimálně cca 60 až 100 tisíc Kč, a že zastavení řízení bude mít za následek prodej tohoto majetku v exekuci a tím zvýhodnění některých jeho věřitelů. Vyjádřil názor, že nikdy nebude schopen uhradit zbytek svých dluhů.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 108 odst. 1 až 3 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

V daném případě odvolací soud ze spisu zjistil, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 15.6.2012 (A-5) ve spojení s potvrzujícím usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7.9.2012 (A-13), od jehož skutkových a právních závěrů není důvod se odchylovat a na něž lze dlužníka pro stručnost odkázat, uložil soud I. stupně dlužníkovi povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho právní moci, neboť jeho úpadek nelze řešit jinak než konkursem. Zároveň ho poučil o následku v případě nesplnění této povinnosti.

Dlužník vyměřenou zálohu nezaplatil. Soudu I. stupně, jenž za této situace postupoval podle § 108 odst. 3 IZ a rozhodl o zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy, proto nelze vytknout žádné pochybení; ostatně požadovanou zálohu dlužník neuhradil ani v době rozhodování odvolacího soudu.

Dlužno dodat, že vymáhání nezaplacené zálohy zásadně přichází v úvahu tam, kde je insolvenčním navrhovatelem věřitel, tedy osoba od dlužníka odlišná, vůči níž, obecně vzato, může soud být s vymáháním takové pohledávky úspěšný. Nutno vyjít z toho, že za trvání konkursu dlužníka je podle § 267 IZ provedení výkonu rozhodnutí a exekuce postihující majetek náležející do jeho majetkové podstaty buď zcela vyloučeno, či umožněno toliko ve vztahu k pohledávkám, u nichž to zákon výslovně stanoví-to ovšem není případ nároku z titulu zálohy na náklady insolvenčního řízení. Z toho plyne, že je-li insolvenční návrh podán dlužníkem, pak pro případ, že lze očekávat zjištění jeho úpadku a řešení úpadku konkursem, jako je tomu v dané věci, nepřichází v úvahu zajištění úhrady nákladů tohoto řízení prostřednictvím vymáhání zálohy v jeho průběhu. Potom nelze než insolvenční řízení zastavit.

Pokud jde o odvolací argumentaci dlužníka, ta by měla své místo především v odvolání proti usnesení, jímž byla záloha na náklady insolvenčního řízení vyměřena; proti usnesení o zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy však relevanci postrádá, neboť výše uložené zálohy byla již dříve přezkoumána v odvolacím řízení (viz pravomocné usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7.9.2012).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 10. prosince 2012 JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová