1 VSPH 1712/2013-B-69
MSPH 88 INS 6151/2009 1 VSPH 1712/2013-B-69

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenčním řízení dlužníka: BERRY.CZ stavební a obchodní společnost, s.r.o. v likvidaci, IČO 25722743, sídlem v Praze 2, Máchova 21, o odvolání věřitele: OKNOSERVIS, s.r.o., IČO 25519760, sídlem v Brně, Tuřanka 115, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 88 INS 6151/2009-B-59 ze dne 26. června 2013

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 88 INS 6151/2009-B-59 ze dne 26. června 2013 se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením č.j. MSPH 88 INS 6151/2009-B-59 ze dne 26. června 2013 vyslovil v insolvenčním řízení vedeném na majetek BERRY.CZ stavební a obchodní společnost, s.r.o. v likvidaci, IČO 25722743 (dále jen úpadce) souhlas s tím, aby insolvenční správce JUDr. Petr Michal (dále jen správce) vydal zajištěnému věřiteli č. 62 OKNOSERVIS, s.r.o. (dále jen odvolatel) výtěžek z vymáhání pohledávky za společností s ručením omezeným SATES MORAVA ve výši 97.600,-Kč (bod I. výroku) a správci uložil provést vydání výtěžku zpeněžení do 15 dnů od právní moci usnesení, zapsat do upraveného seznamu přihlášek k pohledávce odvolatele, jaká částka na ni byla vyplacena, event. jaká její zbývající část se vypořádá při rozvrhu (bod II. výroku).

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítal zejména, že insolvenční správce bez dohody s ním jakožto zajištěným věřitelem uzavřel s úpadcovým dlužníkem SATES MORAVA, s.r.o. dohodu o narovnání, v důsledku čehož byl odvolatel poškozen.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 298 insolvenčního zákona mají zajištění věřitelé právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna (odst. 1). Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli (odst. 2). Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5% výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4% výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu (odst. 3). V následujících odstavcích řeší toto ustanovení nesplnění povinnosti zajištěného věřitele dle ust. § 157 odst. 1 téhož zákona uhradit polovinu odměny a hotových výdajů uhrazených znalci odpočtem této částky od výtěžku zpeněžení (odst. 4) a vylučuje aplikaci odstavce 2 v případě, že zajištěný věřitel splnil povinnost dle ust. § 230 odst. 3 téhož zákona nést ze svého náklady spojené s provedením pokynů směřujících k řádné správě věci, práva, pohledávky nebo majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky (odst. 5).

Pro rozhodování o důvodnosti odvolání měl odvolací soud za zásadní skutečnost, že napadené usnesení bylo vydáno vyšší soudní úřednicí Martinou Stančíkovou.

Ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství, vymezuje, které úkony soudu může provádět vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, přičemž podle písm. p) může v insolvenčním řízení provádět další úkony s výjimkou jednání a rozhodnutí o 1. ustanovení insolvenčního správce, 2. odvolání insolvenčního správce z funkce, 3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce, 4. zrušení usnesení schůze věřitelů, 5. ustanovení prozatímního věřitelského výboru, 6. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou, 7. návrhu na moratorium, 8. tom, že dlužník je v úpadku, 9. zamítnutí insolvenčního návrhu, 10. zrušení úpadku, 11. prohlášení konkursu a o jeho zrušení, 12. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení, 13. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs, 14. schválení plánu oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do plánu oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení plánu oddlužení, 15. ukončení provozu dlužníkova podniku, 16. věci samé v incidenčních sporech.

V této souvislosti dlužno též připomenout, že nálezem pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 31/10 ze dne 22.5.2013 uveřejněným ve Sbírce zákonů pod č. 224/2013 Sb. bylo s účinností od 1.1.2014 zrušeno ust. § 11 zákona č. 121/2008 Sb., v jehož odůvodnění Ústavní soud zdůraznil, že vyšší soudní úředník může pro soudce a na jeho odpovědnost jistě připravovat řadu procesních úkonů soudu, nicméně vykonávat tyto úkony svým jménem může pouze v případech úkonů jednoduchých či úkonů rutinní povahy. Složitější záležitosti vyžadující právní erudici, či situace, v nichž soud nemůže být z povahy věci reprezentován nikým jiným než soudcem (meritorní rozhodnutí, rozhodnutí konečná, významnější rozhodnutí v přípravě jednání), účast vyššího soudního úředníka nepřipouštějí.

V souvislosti s názorem Ústavního soudu citovaným shora je odvolací soud toho názoru, že v případě rozhodnutí o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli podle ust. § 298 odst. 2 insolvenčního zákona, jež vzhledem k obsahu odpovídá svou povahou rozvrhovému usnesení, je jeho vydání vyšším soudním úředníkem insolvenčního soudu vyloučeno. Ostatně, pro úplnost to budiž uvedeno, ve své podstatě ke stejnému závěru dospěl Vrchní soud v Praze i v typově shodném případě, kdy napadené usnesení o vydání výtěžku zpeněžení dle § 298 insolvenčního zákona vydal asistent soudce (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. října 2013, sp. zn. MSPH 79 INS 1486/2008, 2 VSPH 533/2013-B).

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání důvodným, a vzhledem ke zjištěné vadě zmatečnostní povahy vylučující přezkoumání věcné správnosti zrušil napadené usnesení podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) a b) a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v jehož rámci se soud argumentačně vypořádá s výhradami odvolatele vůči postupu insolvenčního správce.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 5. listopadu 2013

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková