1 VSPH 1706/2012-B-46
KSPH 39 INS 6917/2010 1 VSPH 1706/2012-B-46

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužníka: Miroslav Valenta, nar. 15. října 1957, identifikační číslo osoby 14925231, bytem Kounice 100, o odvolání insolvenčního správce JUDr. Davida Uhlíře, sídlem Praha 1, Opletalova 5, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 39 INS 6917/2010-B-37 ze dne 16. srpna 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 39 INS 6917/2010-B-37 ze dne 16. srpna 2012 se mění jen tak, že výše pořádkové pokuty činí 2.000,-Kč, jinak se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením uložil JUDr. Davidu Uhlířovi (dále jen správce ) povinnost zaplatit pořádkovou pokutu ve výši 5.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění svého rozhodnutí insolvenční soud zejména uvedl, že poslední zpráva správce o stavu řízení pochází z 10.11.2011, ačkoli byl správce usnesením ze dne 16.3.2012 (B-35) a usnesením ze dne 24.4.2012 (B-36) vyzván k předložení zprávy o stavu řízení a své činnosti. Protože zprávu nepředložil, soud postupem podle § 81 odst. 2 IZ uložil správci povinnost uhradit shora uvedenou pořádkovou pokutu.

Proti tomuto usnesení se správce včas odvolal. Namítal, že uloženou povinnost opožděně splnil dne 13.7.2012, kdy na podatelnu soudu nechal osobně doručit zprávu o stavu řízení a o své činnosti, kopii této zprávy předložil soudu v příloze. Proto navrhoval, aby mu byla uložená pořádková pokuta prominuta, případně, aby odvolací soud rozhodl, že se pokuta neukládá.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není ve své podstatě opodstatněno.

Podle § 81 odst. 2 IZ insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, může insolvenční soud uložit pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200.000,-Kč. Obecně vzato je smyslem uložení pořádkové pokuty výchovně působit na toho, komu je ukládána s cílem, aby se činnost, jednání nebo opomenutí, která jí byla sankcionována, v budoucnu neopakovala. Ve vztahu k insolvenčnímu správci je pořádková pokuta procesním nástrojem insolvenčního soudu sloužícím k vynucení řádného výkonu funkce insolvenčního správce ve smyslu § 36 a § 37 IZ, tj. především ke splnění jeho povinností vyplývajících ze zákona anebo uložených insolvenčním soudem při výkonu jeho dohlédací činnosti dle § 11 IZ. Uložení pořádkové pokuty tak přichází v úvahu především v případě, kdy pochybení správce mohou ve svém důsledku ztížit další postup insolvenčního řízení či dosažení jeho účelu a k nápravě nevedla ani výzva soudu s pohrůžkou pořádkové pokuty, nebo kdy zjištěná závada v postupu správce již takový nežádoucí důsledek nastolila, a přitom nejde o pochybení natolik závažné či opakované, aby odůvodňovalo zproštění správce funkce dle § 32 IZ. Výše uložené pokuty musí odpovídat rozsahu a závažnosti porušení povinností správce.

Podle § 36 odst. 2 IZ insolvenční správce poskytuje věřitelským orgánům součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce; zejména se na žádost věřitelského orgánu účastní jeho jednání a nejméně jednou za 3 měsíce předkládá věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením soudu I. stupně ze dne 16.3.2012 (B-35) a následně poté, co správce na výzvu soudu nereagoval, usnesením ze dne 24.4.2012 (B-36) byl správce vyzván k předložení zprávy o své činnosti a o stavu řízení ve lhůtě do 10 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Usnesení ze dne 24.4.2012 bylo správci doručeno dne 24.4.2012, správce však zprávu ve stanovené lhůtě nepředložil a učinil tak až podáním doručeným soudu dne 13.7.2012 (jehož originál však soud I. stupně nemá k dispozici a správce byl proto vyzván k předložení stejnopisu této zprávy usnesením ze dne 18.10.2012). Ačkoli správce v odvolání uvedl, že zprávu sice předložil opožděně, ale nakonec přece, odvolací soud má za to, že tato argumentace nezpochybňuje správnost rozhodnutí soudu I. stupně o uložení pořádkové pokuty. Ostatně nebylo poprvé, co byl správce vyzýván k předložení zprávy o stavu řízení a své činnosti (viz např. výzvy soudu ze dne 18.2.2011, 23.8.2011, 30.9.2011), ačkoli by zprávy měl předkládat ze své vlastní činnosti a bez vyzvání, jak stanoví § 36 odst. 2 IZ.

Odvolací soud má na základě shora zjištěných skutečností za to, že z hlediska skutkových zjištění soudu I. stupně a jeho právní argumentace je napadené usnesení správné, protože správce sice podal soudu I. stupně zprávu o stavu řízení dne 13.7.2012, jak plyne z razítka na zprávě z téhož dne, avšak až na druhou výzvu soudu.

Pokud jde o prominutí zmeškání lhůty, podle § 83 IZ prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné; protože jde o speciální úpravu insolvenčního zákona, § 58 o.s.ř. se neužije.

Odvolací soud má tedy za to, že podmínky pro uložení pořádkové pokuty splněny byly, nicméně s ohledem na skutečnost, že nešlo o pochybení charakteru zásadního, postupoval podle § 220 odst. 2 a § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení co do výše uložené pokuty změnil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 10. ledna 2013 JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová