1 VSPH 1695/2012-B-9
KSHK 41 INS 6096/2012 1 VSPH 1695/2012-B-9

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenčním řízení dlužnice Františky anonymizovano , anonymizovano , Gen. Kratochvíla 1012, 549 41 Červený Kostelec, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. listopadu 2012, č.j. KSHK 41 INS 6096/2012-B-2,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. listopadu 2012, č.j. KSHK 41 INS 6096/2012-B-2, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové neschválil oddlužení Františky anonymizovano (dále jen dlužnice) a prohlásil konkurs na její majetek s tím, že bude řešen jako nepatrný.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 29.5.2012 zjistil soud úpadek dlužnice, povolil řešení jejího úpadku oddlužením a insolvenčním správcem ustanovil Ing. Václava Špůra, Okružní 2385, 544 01 Dvůr Králové nad Labem. Při rozhodnutí o povolení oddlužení soud vycházel z údajů obsažených v insolvenčním návrhu dlužnice a jeho přílohách, z nichž vyplývalo, že průměrný měsíční výdělek dlužnice tvoří pouze její starobní důchod, který činí 9.228,-Kč. Dlužnice nemá žádný hodnotnější majetek a v příloze svého insolvenčního návrhu označila své věřitele s nezajištěnými pohledávkami přibližně ve výši 800.000,-Kč. O oddlužení požádala společně se svým manželem Václavem Ševečkem, jenž pobírá starobní důchod ve výši přibližně 13.500,-Kč a výše jejich společných závazků činí 1.800.000,-Kč. Dále soud vycházel ze zjištění, že na dlužnici a jejího manžela bylo podáno věřitelem Prothea Finance, a.s. trestní oznámení pro trestný čin podvodu, neboť dlužnice měla se svým manželem tohoto věřitele úmyslně uvést v omyl, když při sjednávání půjčky ze dne 12.7.2008 úmyslně uvedli nepravdivé informace o existenci svých splatných závazků a zatajili probíhající exekuci na jejich majetek. Soud posoudil také další čerpání půjček dlužnicí a jejím manželem v jejich úpadkové situaci jako nehospodárné navyšování dluhu, na jehož splacení nebudou mít dostatek prostředků.

Soud I. stupně uzavřel, že příjem dlužnice ani s přihlédnutím k příjmu jejího manžela neumožňuje takové provádění srážek ve prospěch přihlášených věřitelů, aby mohlo být uhrazeno alespoň 30 % jejich zjištěných pohledávek, a z jejich jednání vůči věřiteli Prothea Finance, a.s. vyplývá, že tohoto věřitele uvedli v omyl ohledně svých ekonomických poměrů. Toto jednání dlužnice a jejího manžela hodnotil soud I. stupně jako nepoctivý záměr ve smyslu § 395 odst. 1 písm. a) IZ.

Dospěl proto k závěru, že výše uvedené skutečnosti zcela odůvodňují zamítnutí návrhu na povolení oddlužení podle § 395 IZ, oddlužení dlužnice neschválil a podle § 405 odst. 2 IZ na její majetek prohlásil (nepatrný) konkurs.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové se dlužnice včas odvolala a uváděla, že nesouhlasí s rozhodnutím soudu I. stupně, neboť nevychází ze správně zjištěného skutkového stavu. Vysvětlovala, že prohlášení o tom, že nemají jiné splatné závazky a exekuce, podepsala až poté, co pracovnici věřitele její manžel upozornil na své dluhy i vedenou exekuci a předložil jí potvrzení o výplatě důchodu, na nichž byly uvedeny exekuční srážky z důchodu. Dále namítala, že soudu při jednání chtěli předložit doklad o smlouvě o důchodu, díky které by měli s manželem další měsíční příjem ve výši 6.000,-Kč po celou dobu oddlužení, ale soudem jim to nebylo umožněno. Ke svému odvolání dlužnice předložila smlouvu o důchodu uzavřenou dne 17.7.2012 mezi dlužnicí, jejím manželem a Patrikem Ševečkem, ve které se Patrik Ševeček zavázal plnit Václavu a Františce anonymizovano 6.000,-Kč měsíčně po celou dobu plnění splátkového kalendáře.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jemu předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 389 odst. 1 IZ může dlužník, který není podnikatelem, navrhnout insolvenčnímu soudu, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením.

Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení podle § 395 odst. 1 IZ, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení podle § 395 odst. 2 IZ i tehdy, jestliže a) jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, nebo b) dosavadní výsledky dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Z obsahu insolvenčního spisu plynou skutečnosti zjištěné soudem I. stupně, jež dlužnice v odvolání ničím nezpochybnila a které v době rozhodování odvolacího soudu zůstaly nezměněny. K tomu však přistupuje doložení dalšího příjmu dlužnice a jejího manžela, který mají pro účely oddlužení přislíben od Patrika Ševečka ve formě důchodu ve výši 6.000,-Kč měsíčně. Ze spisu dále vyplývá příjem manžela dlužnice ze starobního důchodu ve výši 13.500,-Kč měsíčně.

Pokud jde o výsledek přezkumu pohledávek, odvolací soud zjistil, že byly zjištěny nezajištěné pohledávky věřitelů dlužnice a jejího manžela (ve společném insolvenčním řízení) ve výši přibližně 1.800.000,-Kč, čistý příjem dlužnice a jejího manžela z jejich starobního důchodu činí přibližně 9.200,-Kč a 13.500,-Kč měsíčně. Insolvenční řízení proti manželu dlužníka je vedeno pod sp. zn. 41 INS 6095/2012 u téhož soudu, pohledávky jejich věřitelů byly přezkoumány při společném jednání dne 18.7.2012 a insolvenční řízení ve věci dlužnice bylo vyloučeno k samostatnému projednání. Z protokolu o schůzi věřitelů, která se konala bezprostředně po přezkumném jednání, vyplývá, že soud se zaměřil toliko na projednání námitky věřitele Prothea Finance, a.s. o nepoctivém jednání dlužníka při sjednávání úvěrové smlouvy. Ačkoli své rozhodnutí o neschválení oddlužení postavil především na tom, že dlužnice se svým manželem nebudou dosahovat ze svých příjmů uspokojení alespoň 30 % výše zjištěných pohledávek věřitelů, o této otázce dle obsahu protokolu jednáno nebylo a dlužnice ani její manžel nebyli soudem vyzváni k doložení potřebné výše příjmů. Dlužnice přitom se svým odvoláním předložila dohodu o důchodu s podpisy ověřenými dne 17.7.2012, tedy den před jednáním soudu, z níž vyplývají zásadní zjištění o schopnosti dlužnice a jejího manžela požadované zákonné minimum 30 % pohledávek věřitelů uhradit.

Pokud se jedná o posuzování nepoctivého záměru dlužnice ve smyslu § 395 odst. 1 písm. a) IZ, pak závěry soudu se opírají pouze o nesporná tvrzení účastníků, podle kterých dlužnice a její manžel podepsali při sjednávání půjčky s věřitelem Prothea Finance, a.s. nepravdivé prohlášení o svých závazcích a o potvrzení o výši důchodu dlužnice a jejího manžela. Soud se však nezabýval obranou dlužníků, která spočívala v tom, že věřiteli byly ve skutečnosti poměry dlužníků známy i přes podpis tohoto prohlášení dlužnicí a jejím manželem a dále se soud spokojil s obecným konstatováním, že dlužnice uzavírala nové úvěrové smlouvy za situace, kdy si nemohla další půjčky dovolit.

K tomu však odvolací soud konstatuje, že úpadková situace fyzických osob-dlužníků vede často k tomu, že dlužníci uzavírají další půjčky, které nejsou schopni splatit, neboť se jim nedostává prostředků na běžné živobytí. Pokud takové počínání dlužníků nevykazuje znaky záměrného čerpání prostředků, které dlužník následovně využívá nehospodárně nebo rozmařile, nelze zpravidla v takovém jednání spatřovat jeho nepoctivý záměr ve vztahu k navrženému oddlužení. Skutečnosti, z nichž by bylo možno vyvozovat takový nepoctivý záměr, však z insolvenčního spisu nevyplývají.

Proto dle přesvědčení odvolacího soudu dosavadní průběh insolvenčního řízení nasvědčuje spíše tomu, že dlužnice svým chováním sice zkreslovala údaje o existenci svých splatných závazků při sjednávání půjčky manželem dlužnice u věřitele Prothea Finance, a.s. (s tímto závěrem soudu I. stupně tedy odvolací soud zcela souhlasí), ale z učiněných zjištění jednoznačně nevyplývá, že by tyto úkony dlužnice jakkoli tohoto věřitele poškodily a z předložené listiny, smlouvy o důchodu, vyplývá, že dlužnice se svým manželem zřejmě budou schopni splnit podmínku úhrady alespoň 30 % zjištěných pohledávek svých věřitelů.

Za této situace, kdy v majetkové podstatě dlužnice není žádný hodnotný majetek, je odvolací soud toho názoru, že řešit její úpadek již nyní nepatrným konkursem by bylo předčasné. Nelze totiž přehlédnout, že v nepatrném konkursu při absenci významnějšího majetku dlužnice, který by bylo možno pro uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů použít, jeho nezajištění věřitelé nic nedostanou a nároky insolvenčního správce by patrně nesl stát, na rozdíl od řešení úpadku dlužnice splátkovým kalendářem, jenž je stále ještě reálný a podle něhož by věřitelé dlužnice a jejího manžela obdrželi v příštích 5 letech plnění odpovídající nejméně požadovaným 30 % zjištěných pohledávek a nároky insolvenčního správce by byly zcela zapraveny z příjmů dlužníka. Veden těmito úvahami dospěl odvolací soud k závěru, že dřívější konání dlužnice sice vykazovalo rysy nepoctivosti (i v tomto směru se odvolací soud od ve své podstatě správného náhledu soudu I. stupně liší toliko při posuzování intenzity a míry dopadu jejího jednání), nicméně při zvážení všech pro věc podstatných skutečností popsaných shora dovozuje, že je namístě umožnit dlužnici, aby v blízkém budoucnu svým zodpovědným a seriózním přístupem přesvědčila soud a zejména své věřitele o tom, že její snaha dostát v maximální možné míře svým závazkům je míněna skutečně upřímně, poctivě a se vší vážností. Ostatně kdyby se v průběhu dalšího řízení ukázalo, že odvolací soud se v tomto svém úsudku zmýlil a že dlužnice nepřistupuje k oddlužení dostatečně svědomitě nebo poctivě, může kdykoliv později dojít ke změně způsobu řešení jeho úpadku a úpadek by pak byl definitivně řešen konkursem.

Pro tuto chvíli však není řešení úpadku dlužnice konkursem namístě. Proto postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) a odst. 2 ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

V dalším řízení soud I. stupně zejména posoudí znovu podmínky pro povolení oddlužení dlužnice a jejího manžela s přihlédnutím ke shora uvedenému názoru odvolacího soudu. Shledá-li podmínky pro povolení oddlužení, spojí opět insolvenční řízení obou manželů-dlužníků ke společnému projednání.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 9. ledna 2013

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová