1 VSPH 1694/2012-B-19
KSHK 41 INS 6095/2012 1 VSPH 1694/2012-B-19

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenčním řízení dlužníka Václava anonymizovano , anonymizovano , bytem Gen. Kratochvíla 1012, 549 41 Červený Kostelec, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. listopadu 2012, č.j. KSHK 41 INS 6095/2012-B-12,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. listopadu 2012, č.j. KSHK 41 INS 6095/2012-B-12, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové neschválil oddlužení Václava anonymizovano (dále jen dlužník) a prohlásil konkurs na jeho majetek s tím, že bude řešen jako nepatrný.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 29.5.2012 zjistil soud úpadek dlužníka, povolil řešení jeho úpadku oddlužením a insolvenčním správcem ustanovil Ing. Václava Špůra, Okružní 2385, 544 01 Dvůr Králové nad Labem. Při rozhodnutí o povolení oddlužení soud vycházel z údajů obsažených v insolvenčním návrhu dlužníka a jeho přílohách, z nichž vyplývalo, že průměrný měsíční výdělek dlužníka tvoří pouze jeho starobní důchod, který činí 13.540,-Kč. Dlužník nemá žádný hodnotnější majetek a v příloze svého insolvenčního návrhu označil své věřitele s nezajištěnými pohledávkami přibližně ve výši 1.030.000,-Kč. Dále vycházel ze zjištění, že na dlužníka bylo podáno věřitelem Prothea Finance, a.s. trestní oznámení pro trestný čin podvodu, neboť dlužník měl tohoto věřitele úmyslně uvést v omyl, když při sjednávání půjčky ze dne 12.7.2008 úmyslně uvedl nepravdivé informace o existenci svých splatných závazků a zatajil probíhající exekuci na svůj majetek. Soud posoudil také další čerpání půjček dlužníkem v jeho úpadkové situaci jako nehospodárné navyšování dluhu, na jehož splacení nebude mít dlužník dost prostředků.

Soud I. stupně uzavřel, že dlužníkův příjem neumožňuje takové provádění srážek ve prospěch přihlášených věřitelů, aby mohlo být uhrazeno alespoň 30 % zjištěných pohledávek jeho věřitelů a z jeho jednání vůči věřiteli Prothea Finance, a.s. vyplývá, že tohoto věřitele uvedl v omyl ohledně svých ekonomických poměrů. Toto jednání dlužníka hodnotil soud I. stupně jako nepoctivý záměr ve smyslu § 395 odst. 1 písm. a) IZ.

Dospěl proto k závěru, že výše uvedené skutečnosti zcela odůvodňují zamítnutí návrhu na povolení oddlužení podle § 395 IZ, jeho oddlužení neschválil a podle § 405 odst. 2 IZ na majetek dlužníka prohlásil (nepatrný) konkurs.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Hradci Králové se dlužník včas odvolal a uváděl, že nesouhlasí s rozhodnutím soudu I. stupně, neboť nevychází ze správně zjištěného skutkového stavu. Vysvětloval, že prohlášení o tom, že nemá jiné splatné závazky a exekuce, podepsal až poté, co pracovnici věřitele upozornil na své dluhy i vedenou exekuci a předložil jí potvrzení o výplatě důchodu, na nichž byly uvedeny exekuční srážky z důchodu. Dále namítal, že soudu při jednání chtěl předložit doklad o smlouvě o důchodu, díky které by měl další měsíční příjem ve výši 6.000,-Kč po celou dobu oddlužení, ale soudem mu to nebylo umožněno. Ke svému odvolání dlužník předložil smlouvu o důchodu uzavřenou dne 17.7.2012 mezi dlužníkem, manželkou dlužníka Františkou Ševečkovou a Patrikem Ševečkem, ve které se Patrik Ševeček zavázal plnit Václavu a Františce Ševečkovým 6.000,-Kč měsíčně po celou dobu plnění splátkového kalendáře.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jemu předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 389 odst. 1 IZ může dlužník, který není podnikatelem, navrhnout insolvenčnímu soudu, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením.

Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení podle § 395 odst. 1 IZ, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení podle § 395 odst. 2 IZ i tehdy, jestliže a) jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, nebo b) dosavadní výsledky dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Z obsahu insolvenčního spisu plynou skutečnosti zjištěné soudem I. stupně, jež dlužník v odvolání ničím nezpochybnil a které v době rozhodování odvolacího soudu zůstaly nezměněny. K tomu však přistupuje doložení dalšího příjmu dlužníka (a jeho manželky), který má pro účely oddlužení přislíben od Patrika anonymizovano ve formě důchodu ve výši 6.000,-Kč měsíčně. Ze spisu dále vyplývá příjem manželky dlužníka ze starobního důchodu ve výši 9.228,-Kč měsíčně.

Pokud jde o výsledek přezkumu pohledávek, odvolací soud zjistil, že byly zjištěny nezajištěné pohledávky věřitelů dlužníka a jeho manželky (ve společném insolvenčním řízení) ve výši přibližně 1.800.000,-Kč, čistý příjem dlužníka z jeho starobního důchodu činí přibližně 13.500,-Kč měsíčně. Insolvenční řízení proti manželce dlužníka je vedeno pod sp. zn. 41 INS 6096/2012 u téhož soudu, pohledávky jejich věřitelů byly přezkoumány při společném jednání dne 18.7.2012 a insolvenční řízení ve věci manželky dlužníka bylo vyloučeno k samostatnému projednání. Z protokolu o schůzi věřitelů, která se konala bezprostředně po přezkumném jednání, vyplývá, že soud se zaměřil toliko na projednání námitky věřitele Prothea Finance, a.s. o nepoctivém jednání dlužníka při sjednávání úvěrové smlouvy. Ačkoli své rozhodnutí o neschválení oddlužení postavil především na tom, že dlužník nebude schopen splnit ze svého příjmu alespoň 30 % výše zjištěných pohledávek věřitelů, o této otázce dle obsahu protokolu jednáno nebylo a dlužník nebyl soudem vyzván k doložení potřebné výše příjmu. Dlužník přitom se svým odvoláním doložil dohodu o důchodu s podpisy ověřenými dne 17.7.2012, tedy den před jednáním soudu, z níž vyplývají zásadní zjištění o dlužníkově schopnosti požadované zákonné minimum 30 % pohledávek věřitelů uhradit.

Pokud se jedná o posuzování nepoctivého záměru dlužníka ve smyslu § 395 odst. 1 písm. a) IZ, pak závěry soudu se opírají pouze o nesporné tvrzení účastníků, podle kterého dlužník podepsal při sjednávání půjčky s věřitelem Prothea Finance, a.s. nepravdivé prohlášení o svých závazcích a o potvrzení o výši důchodu dlužníka. Soud se však nezabýval obranou dlužníka, která spočívala v tom, že věřiteli byly ve skutečnosti poměry dlužníka známy i přes podpis tohoto prohlášení dlužníkem a dále se soud spokojil s obecným konstatováním, že dlužník uzavíral nové úvěrové smlouvy za situace, kdy si nemohl další půjčky dovolit.

K tomu však odvolací soud konstatuje, že úpadková situace fyzických osob-dlužníků vede často k tomu, že dlužníci uzavírají další půjčky, které nejsou schopni splatit, neboť se jim nedostává prostředků na běžné živobytí. Pokud takové počínání dlužníků nevykazuje znaky záměrného čerpání prostředků, které dlužník následovně využívá nehospodárně nebo rozmařile, nelze zpravidla v takovém jednání spatřovat jeho nepoctivý záměr ve vztahu k navrženému oddlužení. Skutečnosti, z nichž by bylo možno vyvozovat takový nepoctivý záměr, však z insolvenčního spisu nevyplývají.

Proto dle přesvědčení odvolacího soudu dosavadní průběh insolvenčního řízení nasvědčuje spíše tomu, že dlužník svým chováním sice zkresloval údaje o existenci svých splatných závazků při sjednávání půjčky u věřitele Prothea Finance, a.s. (s tímto závěrem soudu I. stupně tedy odvolací soud zcela souhlasí), ale z učiněných zjištění jednoznačně nevyplývá, že by tyto úkony dlužníka jakkoli tohoto věřitele poškodily, a z předložené listiny, smlouvy o důchodu, vyplývá, že dlužník a jeho manželka zřejmě budou schopni splnit podmínku úhrady alespoň 30 % zjištěných pohledávek svých věřitelů.

Za této situace, kdy v majetkové podstatě dlužníka a jeho manželky není žádný hodnotný majetek, je odvolací soud toho názoru, že řešit jeho úpadek již nyní nepatrným konkursem by bylo předčasné. Nelze totiž přehlédnout, že v nepatrném konkursu při absenci významnějšího majetku dlužníka, který by bylo možno pro uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů použít, jeho nezajištění věřitelé nic nedostanou a nároky insolvenčního správce by patrně nesl stát, na rozdíl od řešení úpadku dlužníka splátkovým kalendářem, jenž je stále ještě reálný a podle něhož by věřitelé dlužníka a jeho manželky obdrželi v příštích 5 letech plnění odpovídající nejméně požadovaným 30 % zjištěných pohledávek a nároky insolvenčního správce by byly zcela zapraveny z příjmů dlužníka.

Veden těmito úvahami dospěl odvolací soud k závěru, že dřívější konání dlužníka sice vykazovalo rysy nepoctivosti (i v tomto směru se odvolací soud od ve své podstatě správného náhledu soudu I. stupně liší toliko při posuzování intenzity a míry dopadu dlužníkova jednání), nicméně při zvážení všech pro věc podstatných skutečností popsaných shora dovozuje, že je namístě umožnit dlužníkovi, aby v blízkém budoucnu svým zodpovědným a seriózním přístupem přesvědčil soud a zejména své věřitele o tom, že jeho snaha dostát v maximální možné míře svým závazkům je míněna skutečně upřímně, poctivě a se vší vážností. Ostatně kdyby se v průběhu dalšího řízení ukázalo, že odvolací soud se v tomto svém úsudku zmýlil a že dlužník nepřistupuje k oddlužení dostatečně svědomitě nebo poctivě, může kdykoliv později dojít ke změně způsobu řešení jeho úpadku a úpadek by pak byl definitivně řešen konkursem.

Pro tuto chvíli však není řešení úpadku dlužníka konkursem správné. Proto postupoval odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) a odst. 2 ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

V dalším řízení soud I. stupně zejména posoudí znovu podmínky pro povolení oddlužení dlužníka a jeho manželky s přihlédnutím ke shora uvedenému názoru odvolacího soudu. Shledá-li podmínky pro povolení oddlužení, spojí opět insolvenční řízení obou manželů-dlužníků ke společnému projednání.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 9. ledna 2013

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová