1 VSPH 1693/2015-A-27
KSPL 65 INS 11804/2015 1 VSPH 1693/2015-A-27

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenční věci dlužnice: Milena Karvanová, nar. 25. prosince 1952, bytem Františkovi Lázně, Májová 343/18, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS 11804/2015-A-11 ze dne 12. června 2015

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 65 INS 11804/2015-A-11 ze dne 12. června 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni nadepsaným usnesením uložil dlužnici Mileně Karvanové (dále jen dlužnice ) povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 45.000,-Kč ve lhůtě do 7 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 6.5.2015 mu byl doručen insolvenční návrh dlužnice. Soud vyložil účel zálohy, odkázal na § 108 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále též IZ), zjistil, že dlužnice má příjem toliko ve výši 11.645,-Kč měsíčně, celková zabavitelná částka za dobu pěti let by činila 221.100,-Kč a nezajištění věřitelé by byli uspokojeni jen v rozsahu 9,76 %.

Soud odkázal na § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb. s tím, že odměna insolvenčního správce v případě řešení úpadku konkursem činí minimálně 45.000,-Kč, a proto dlužnici uložil povinnost zaplatit shora uvedenou zálohu, když měl za to, že podmínky oddlužení nesplňovala.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a namítala, že nesouhlasí s výší uložené zálohy, že je ochotna zaplatit menší splátku, že musí doplatit elektřinu a plyn a že předloží darovací smlouvu.

Vrchní soudu v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 108 odst. 1 IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odst. 2).

Podle § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat:

a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo

b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Z obsahu insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení odldužení plyne, že dlužnice má 11 nezajištěných závazků v celkové výši 1.596.404,-Kč, její příjem se skládá z invalidního a vdovského důchodů ve výši 11.645,-Kč, dále dlužnice předložila darovací smlouvu uzavřenou dne 23.6.2015 s Martinem Vaňkem, na základě které bude dlužnice po dobu pěti let pobírat měsíčně finanční dar ve výši 4.500,-Kč. Dlužnice nemá žádnou vyživovací povinnost.

Odvolací soud zjistil, že i po zahrnutí finančního daru do příjmů dlužnice nebude schopna nezajištěným věřitelům nabídnout ani 30% uspokojení jejich pohledávek a současně zapravit nároky insolvenčního správce na odměnu a náhradu hotových výdajů. Při současném příjmu bude dlužnice schopna uhradit jen 26,7 % pohledávek nezajištěných věřitelů.

V daném případě přichází v úvahu řešení úpadku dlužnice pouze konkursem. V konkursu činí odměna insolvenčního správce obvykle minimálně 45.000,-Kč (§ 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb.) a v souladu s § 2a uvedené vyhlášky náleží insolvenčnímu správci odměna 1.000,-Kč za každou přezkoumanou přihlášku. Dále se insolvenčnímu správci též nahrazují jeho hotové výdaje (§ 7 vyhlášky). Vzhledem k tomu, že dlužnice nedisponuje dostatečnými likvidními prostředky ani zpeněžitelným majetkem (vlastní jen běžné vybavení domácnosti), z nichž by bylo možno náklady insolvenčního správce hradit, je uložení povinnosti zaplatit zálohu v uvedené výši 45.000,-Kč namístě.

Z uvedeného vyplývá, že soud I. stupně správně posoudil podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení, a odvolací soud proto jeho rozhodnutí podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 25. Listopadu 2015

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková