1 VSPH 1680/2013-A-14
KSUL 44 INS 19231/2013 1 VSPH 1680/2013-A-14

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužníka Ing. Lumíra anonymizovano , anonymizovano , IČO 86804561, bytem Jankovcova 926/34, 415 05 Teplice, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. září 2013, č.j. KSUL 44 INS 19231/2013-A-9,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. září 2013, č.j. KSUL 44 INS 19231/2013-A-9, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením ze dne 19. září 2013 Krajský soud v Ústí nad Labem zastavil řízení o insolvenčním návrhu dlužníka Ing. Lumíra anonymizovano pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Insolvenční soud vysvětlil, že mu byl dne 10. července 2013 doručen insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, navrhovateli byla v souladu s ustanovením § 108 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále jen IZ) uložena usnesením ze dne 15. července 2013, č.j. KSUL 44 INS 19231/2013-A-5, povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč, a to do 5 dnů od právní moci usnesení. Dlužník byl zároveň výslovně poučen, že nebude-li záloha zaplacena, soud může řízení zastavit (§ 108 odst. 3 IZ). Usnesení bylo navrhovateli doručeno do jeho datové schránky fikcí dne 27. července 2013, dlužník však zálohu nezaplatil.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. Vysvětloval, že o uložení zálohy se nedozvěděl a požadoval, aby bylo přezkoumáno, zda mu ze strany soudu byl dopis týkající se zálohy vůbec odeslán.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 108 odst. 1 až 3 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

V daném případě odvolací soud ze spisu ověřil, že dlužník vyměřenou zálohu nezaplatil. Soudu I. stupně, jenž za této situace postupoval podle § 108 odst. 3 IZ a rozhodl o zastavení insolvenčního řízení pro nezaplacení zálohy, proto nelze vytknout žádné pochybení; ostatně požadovanou zálohu dlužník neuhradil ani v době rozhodování odvolacího soudu.

Dlužno dodat, že vymáhání nezaplacené zálohy zásadně přichází v úvahu tam, kde je insolvenčním navrhovatelem věřitel, tedy osoba od dlužníka odlišná, vůči níž, obecně vzato, může soud být s vymáháním takové pohledávky úspěšný. Nutno vyjít z toho, že za trvání konkursu dlužníka je podle § 267 IZ provedení výkonu rozhodnutí a exekuce postihující majetek náležející do jeho majetkové podstaty buď zcela vyloučeno, či umožněno toliko ve vztahu k pohledávkám, u nichž to zákon výslovně stanoví-to ovšem není případ nároku z titulu zálohy na náklady insolvenčního řízení. Z toho plyne, že je-li insolvenční návrh podán dlužníkem, pak pro případ, že lze očekávat zjištění jeho úpadku a řešení úpadku konkursem, jako je tomu v dané věci, nepřichází v úvahu zajištění úhrady nákladů tohoto řízení prostřednictvím vymáhání zálohy v jeho průběhu. Potom nelze než insolvenční řízení zastavit.

Pokud jde o odvolací argumentaci dlužníka, že o uložení zálohy nevěděl a že by mělo být ověřeno, zda mu ze strany soudu byl vůbec nějaký dopis odeslán, uvádí odvolací soud, že usnesení o povinnosti zaplatit zálohu ze dne 15. července 2013 (A-5) bylo dle obsahu spisu doručováno do datové schránky dlužníka, a to 27. července 2013. Protože se dlužník do datové schránky nepřihlásil, insolvenční soud správně pokládal toto usnesení uplynutím desátého dne od dodání datové zprávy za doručené (§ 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb.), přičemž jde výlučně k tíži dlužníka, že se s řádně doručovaným rozhodnutím insolvenčního soudu neseznámil.

Protože dlužník požadovanou zálohu nesložil, postupoval odvolací soud podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 5. listopadu 2013

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková