1 VSPH 1661/2012-B-32
MSPH 89 INS 11289/2011 1 VSPH 1661/2012-B-32

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužníka: Jiří anonymizovano , anonymizovano , bytem U Skládky 1472, Praha 9, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. listopadu 2012, č.j. MSPH 89 INS 11289/2011-B-25,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. listopadu 2012, č.j. MSPH 89 INS 11289/2011-B-25, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku označeným usnesením v bodě I. výroku zrušil oddlužení dlužníka Jiřího Fialy (dále jen dlužník) a na jeho majetek prohlásil konkurs (bod II. výroku) s tím, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že usnesením č.j. MSPH 89 INS 11289/2011-A-23 ze dne 5.3.2012 byl zjištěn úpadek dlužníka a povoleno jeho oddlužení. Usnesením č.j. MSPH 89 INS 11289/2011-B-7 ze dne 14.5.2012 dále soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře, přičemž splátky nezajištěným věřitelům měly být hrazeny ze mzdy, kterou dlužník pobíral od svého zaměstnavatele České dráhy a.s., Depo kolejových vozidel Praha. Zaměstnavatel dlužníka podáním ze dne 16.5.2012 sdělil soudu, že dlužníkův pracovní poměr byl ukončen dohodou již ke dni 12.9.2011. Ze zpráv insolvenční správkyně vyplývá, že od schválení oddlužení byl zjištěn jediný příjem dlužníka pocházející z výplaty nemocenských dávek. Takto bylo dlužníku sraženo od schválení oddlužení 9.656,-Kč. Při jednání dne 10.9.2012 dlužník rozvázání pracovního poměru před rozhodováním soudu o schválení oddlužení potvrdil a zejména prohlásil, že se pokouší příjmy obstarat alespoň příležitostnými brigádami a hledá nové zaměstnání, aby povinnosti uložené splátkovým kalendářem byl schopen plnit.

Na základě těchto zjištění dospěl soud I. stupně k závěru, že dlužník zásadním způsobem porušil své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, když v průběhu jednání o schválení oddlužení ani po vydání usnesení, kterým bylo oddlužení schváleno, neinformoval soud ani správkyni o tom, že dohodou ukončil pracovní poměr a nevykonává přiměřenou výdělečnou činnost. Uzavřel, že dlužník zatajuje před soudem a správkyní své příjmy a z dosavadního průběhu oddlužení lze předpokládat, že podstatnou část oddlužení nebude možné splnit a jsou tak splněny předpoklady pro zrušení schváleného oddlužení.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal. Namítal, že pracovní poměr u posledního zaměstnavatele ukončil dohodou ze zdravotních důvodů a spoléhal na slib zaměstnavatele, že se později do zaměstnání bude moci vrátit. Tvrdil, že se zaměstnání pokouší aktivně shánět a prostředky na obživu získává díky podpoře své přítelkyně. Dále dlužník upozorňoval na skutečnost, že je nemajetný a prohlášením konkursu se jeho věřitelům žádného plnění nedostane.

Z podání dlužníka došlých soudu dne 11.1.2013 a 16.1.2013 dále vyplývá, že dlužník je od 18.12.2012 opět zaměstnán, výše jeho hrubého příjmu činí 8.000,-Kč měsíčně (minimální mzdu) s možností příplatků za práci v noci, v sobotu či v neděli, za práci přesčas a za práci ve svátek.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Dle § 395 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Dle § 418 odst. 1 IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.

V daném případě soud I. stupně schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře usnesením ze dne 14.5.2012 (B-7), kterým mimo jiné dlužníku uložil povinnost uhradit pohledávky v celkové výši přesahující 480.000,-Kč, když vycházel z toho, že dlužník bude schopen nezajištěným věřitelům poskytnout plnění na své zjištěné pohledávky ve výši nejméně 30 %.

Ze zpráv bývalého zaměstnavatele dlužníka i insolvenční správkyně plyne, že dlužník neuvedl soudu ani insolvenční správkyni tu skutečnost, že již v době schvalování oddlužení nebyl zaměstnán. Fakticky tedy nemá stálý příjem od září 2011, tedy více než 15 měsíců. Od doby schválení splátkového kalendáře byla dlužníku sražena pro účely oddlužení pouze částka 9.656,-Kč, která nebude postačovat ani na odměnu insolvenční správkyně. Dlužník tedy neplní svoji informační povinnost soudu a od doby schválení splátkového kalendáře věřitelům neuhradil ze stanovených splátek ničeho. Ze spisu rovněž nevyplývá, že by došlo k jakémukoli zlepšení situace po jednání soudu dne 10.9.2012 či po podání odvolání dlužníkem.

Rozhodná zjištění, z nichž soud prvního stupně vycházel a jež dlužník v odvolání nijak nezpochybnil, lze shrnout tak, že schválený splátkový kalendář není od počátku realizován, protože dlužník ukončil svůj pracovní poměr a do doby rozhodování soudu I. stupně se mu nepodařilo zajistit si nové zaměstnání. Po vydání rozhodnutí soudu I. stupně o zrušení oddlužení a prohlášení konkursu dlužník doložil, že nastoupil do zaměstnání a jeho měsíční příjem bude činit alespoň 8.000,-Kč hrubého.

K tomu odvolací soud konstatuje, že oddlužení je způsobem řešení dlužníkova úpadku, který za zákonem stanovených podmínek vede k osvobození dlužníka od placení zbytku jeho dluhů dle § 414 a násl. IZ. K tomu však může dojít, jen pokud dlužník všechny své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení řádně a včas splnil. Při oddlužení formou splátkového kalendáře je přitom soud již v jeho průběhu povinen zohlednit zjištění, že dlužník s ním spojené povinnosti v podstatné míře neplní, a že z toho důvodu nelze očekávat završení oddlužení osvobozením dlužníka od placení zbytku jeho dluhů. Pak není důvodu vyčkávat splnění celého splátkového kalendáře a naopak je třeba proces oddlužení za podmínek stanovených v § 418 IZ ukončit. K takovému rozhodnutí, učiněnému ve prospěch všech věřitelů, nepotřebuje insolvenční soud, jako strážce jejich společného zájmu, ani návrh některého z věřitelů.

V daném případě byl dlužník v usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře poučen o všech svých povinnostech, k nimž je v průběhu trvání tohoto oddlužení zavázán, i o důsledcích jejich neplnění, spočívajících ve zrušení schváleného oddlužení a prohlášení konkursu na jeho majetek.

Soud prvního stupně projednal neplnění splátkového kalendáře dlužníkem, přičemž jej poučil o povinnosti řádně spolupracovat s insolvenční správkyní. Dlužník však ani po jednání soudu nezaslal žádné plnění na uložené splátky svým věřitelům a neinformoval soud o tom, zda, případně jakého mimořádného příjmu za uvedené období dosáhl.

I když dlužník tvrdí, že projevuje snahu o zajištění příjmu potřebného pro plnění splátkového kalendáře, naléhavý důvod ukončení pracovního poměru ve svém předchozím zaměstnání dostatečně nedoložil, neplnil splátkový kalendář, a ani z posledních doložených dokladů o novém pracovním poměru a příjmech dlužníka nelze mít za to, že dlužník bude schopen povinnosti uložené splátkovým kalendářem plnit. Z jeho nynějšího příjmu (pokud by soud uvažoval o měsíčním čistém příjmu dlužníka alespoň ve výši 7.500,-Kč) by dlužník byl schopen sotva pokrýt měsíční výši zálohy pro insolvenční správkyni. Protože účelem rozhodnutí o schválení splátkového kalendáře je plnění povinností dlužníka vůči jeho věřitelům, není nabízený příjem dlužníka pro další plnění splátkového kalendáře možno považovat za dostatečný.

Jakkoli odvolací soud vnímá obtíže dlužníka nalézt si zaměstnání s potřebným příjmem, již jen vzhledem k narůstajícím nákladům insolvenčního řízení (odměna správkyně a náhrada hotových výdajů) nemůže připustit, aby tento několik měsíců trvající stav řízení, které neplní svoji funkci spočívající v uspokojování pohledávek věřitelů, nadále trval. Dlužník nezaslal žádnou splátku stanoveného splátkového kalendáře ani po jednání u soudu dne 10.9.2012 a ani po získání nového zaměstnání a situace pro plnění splátkového kalendáře se nadále nejeví jako příznivá.

Protože dlužník v odvolání neuvedl nic, čím by vyvrátil správnost závěru soudu prvního stupně o tom, že nedokáže plnit podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, byl naplněn důvod pro zrušení schváleného oddlužení podle § 418 odst. 1 písm. a) IZ a odvolací soud napadené usnesení, jímž soud prvního stupně zrušil schválené oddlužení a na majetek dlužníka prohlásil konkurs, shledal věcně správným. Proto je podle § 219 o.s.ř. v celém rozsahu potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 23. ledna 2013

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová