1 VSPH 166/2016-A-37
KSHK 45 INS 21400/2015 1 VSPH 166/2016-A-37

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Jaroslav anonymizovano , anonymizovano , a dlužnice: Hana anonymizovano , nar. 14. 11. 1968, IČO 64204227, oba bytem Vlčkovice v Podkrkonoší, PSČ 544 44, Dolní Vlčkovice 75, zastoupeného advokátem Mgr. Josefem Zemanem, se sídlem Trutnov, Žižkova 498, zahájené návrhy České spořitelny, a. s., IČO 45244782, se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, dlužníka a dlužnice, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. KSHK 45 INS 21400/2015-A-25 ze dne 3. prosince 2015,

takto:

Odvolání dlužnice Hany anonymizovano se o d m í t á. Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. KSHK 45 INS 21400/2015-A-25 ze dne 3. prosince 2015 se v bodech II. a III. výroku p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením z 3. 12. 2015 v bodu I. výroku zjistil úpadek dlužníka Jaroslava anonymizovano (dále jen dlužník). V bodu II. výroku odmítl pro vady návrh na povolení oddlužení dlužníka, v bodu III. výroku prohlásil konkurs na majetek dlužníka, v bodu IV. výroku ustanovil insolvenčním správcem Mgr. Vítězslava Javůrka, v bodu V. výroku vyslovil, že účinky rozhodnutí o úpadku a o konkursu nastávají zveřejněním v insolvenčním rejstříku. V bodech VI. až. XI. vydal rozhodnutí související se zjištěním úpadku (§ 136 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen insolvenční zákon).

Soud odůvodnil bod I. výroku. Bod II. výroku odůvodnil tím, že dne 23. 9. 2015 se dlužník Jaroslav anonymizovano s dlužnicí Hanou anonymizovano společným návrhem manželů domáhali prohlášení úpadku, povolení oddlužení a řešení jejich úpadku plněním splátkového kalendáře. Ve svém návrhu dlužníci uvedli, že mají 7 závazků ve výši 1.383.631 Kč, z toho jeden závazek zajištěný. Potvrdili také závazek vůči navrhovateli ve výši 981.813 Kč. Všechny závazky vznikly za trvání manželství, jsou společné a nevznikly z podnikání. K návrhu připojili výpis z rejstříku trestů dlužníka, prohlášení o SJM, seznam majetku, seznam závazků, seznam zaměstnanců, prohlášení o podnikání, potvrzení o výši příjmů dlužníka, aktuální pracovní smlouvu dlužníka. isir.justi ce.cz

Vzhledem k neúplnosti náležitostí insolvenčního návrhu a zákonných příloh vyzval insolvenční soud usnesením z 24. 9. 2015 dlužníky, aby ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení doplnili své podání o přesně vymezené náležitosti. Konkrétně bylo dlužníkům uloženo, aby předložili seznam majetku obou manželů s náležitostmi dle insolvenčního zákona, seznam závazků obou manželů s náležitostmi dle insolvenčního zákona, kopii oddacího listu, potvrzení o všech příjmech manželky za roky 2012, 2013 a 2014, dále pracovní smlouvu manželky uzavřenou se současným zaměstnavatelem, příp. potvrzení úřadu práce o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a aktuální výpis z Rejstříku trestů České republiky/Slovenské republiky manželky. Výzva byla dlužníkům doručena dne 2. 10. 2015 a téhož dne usnesení nabylo právní moci. Dlužníci k výzvě soudu v dané lhůtě insolvenční návrh spolu s návrhem na povolení oddlužení nedoplnili.

Soud odkázal na § 128 odst. 2 a § 83 větu před středníkem insolvenčního zákona s tím, že prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné. Vzhledem k nedoplnění insolvenčního návrhu soud usnesením č. j. KSHK 45 INS 21400/2015-A-22 z 3. 12. 2015 návrh na zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužnice Hany anonymizovano odmítl pro vady. Dále soud ve výroku tohoto usnesení (č. d. A-25) odmítl pro vady i návrh na povolení oddlužení dlužníka Jaroslava anonymizovano , a to s odkazem na § 393 a § 396 insolvenčního zákona. Insolvenční soud proto rozhodl pouze o podaném insolvenčním návrhu navrhovatele na dlužníka, kterému vyhověl, tj. zjistil úpadek dlužníka a současně v souladu s § 148 odst. 1 insolvenčního zákona rozhodl o způsobu řešení úpadku konkursem, přičemž ustanovil insolvenčním správcem osobu určenou opatřením předsedy soudu.

Dlužník Jaroslav anonymizovano (dále jen dlužník) a dlužnice Hana anonymizovano (dále jen dlužnice) napadli body II. a III. výroku usnesení včas podaným společným odvoláním, v jehož doplnění navrhli je změnit tak, že se návrh na povolení dlužníka neodmítá a že soud povoluje řešení jeho úpadku oddlužením. Odvolání odůvodnili tím, že soud nedostatečně rozlišoval mezi insolvenčním návrhem a návrhem na povolení oddlužení. Výzva soudu na č. d. A-21 je zmatečná, neboť není zřejmé, zda vyzval oba dlužníky či jen některého z nich, přičemž vyzval dlužníka k doplnění náležitostí insolvenčního návrhu, byť tímto navrhovatelem nebyl dlužník Jaroslav anonymizovano , nýbrž věřitel Česká spořitelna, a. s. Nebyly dostatečně specifikovány ukládané povinnosti. Z výzvy nebylo zřejmé, zda soud požaduje předložit seznam majetku s náležitostmi dle § 104 odst. 2 nebo dle § 392 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona. Dlužníci vyhověli náležitostem seznamu majetku a seznamu závazků dle § 392 odst. 1 písm. a) a c) insolvenčního zákona a § 24 písm. b) a c) vyhlášky č. 311/2007 Sb., neboť ke společnému návrhu na povolení oddlužení přiložili i společný seznam majetku, viz č. d. A-20, str. 7 až 8 a str. 4 až 5 a 35.

K odvolání byla přiložena kopie oddacího listu dlužníka a dlužnice a výpis z evidence rejstříku trestů fyzických osob pro dlužnici.

Odvolací soud se nejdříve zabýval odvoláním dlužnice. Bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. a/ zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení, dále jen insolvenčního zákona) přezkoumal napadenou část usnesení soudu prvního stupně (body II. a III. výroku) podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno někým, kdo k odvolání nebyl v této věci oprávněn.

Podle § 201 o. s. ř. může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Ve smyslu tohoto ustanovení je odvoláním pouze takové podání účastníka, které směřuje proti rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o jeho právech a povinnostech. V bodech II. a III. výroku bylo rozhodnuto ve vztahu k dlužníkovi Jaroslavu anonymizovano , nikoliv ve vztahu k dlužnici (byl odmítnut pro vady návrh dlužníka na povolení oddlužení a dále byl prohlášen konkurs na majetek dlužníka). Odvolání dlužnice bylo proto podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítnuto.

Odvolací soud se dále zabýval odvoláním dlužníka. Bez nařízení jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona) přezkoumal napadenou část usnesení soudu prvního stupně (body II. a III. výroku) podle § 7 insolvenčního zákona a § 212 o. s. ř. a neshledal odvolání dlužníka důvodným.

Podle § 391 odst. 1 insolvenčního zákona Návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat a) označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, b) údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech, c) údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky, d) návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší.

Podle § 392 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona K návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil.

Podle § 24 písm. b), c) a j) vyhlášky č. 311/2007 Sb. (dále jen Vyhlášky) Přílohami návrhu na povolení oddlužení jsou b) seznam majetku, v němž se označí jednotlivě veškerý dlužníkův majetek, který je předmětem zajišťovacích práv sloužících k uspokojení věřitelů, a veškerý jeho ostatní majetek; majetek, který je předmětem zajišťovacích práv sloužících k uspokojení věřitelů se uvádí zvlášť, c) seznam závazků, v němž se označí jednotlivě veškeré závazky dlužníka vůči věřitelům, kteří mají právo na uspokojení ze zajištění, a veškeré jeho ostatní závazky. Pokud je některý ze závazků vykonatelný, vyznačí se tato skutečnost v seznamu závazků a přiloží se příslušné rozhodnutí či notářský nebo exekutorský zápis. U každého závazku vůči věřiteli, který má právo na uspokojení ze zajištění, se označí odkazem na příslušnou položku seznamu majetku, popř. odkazem na údaj o očekávaných příjmech, majetek sloužící k zajištění příslušné pohledávky, j) pokud je podáván společný návrh manželů na povolení oddlužení, přikládá se k návrhu na povolení oddlužení kopie oddacího listu manželů a prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny.

Podle § 393 odst. 1 insolvenčního zákona Neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. Dle odst. 2 Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Podle odst. 3 Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti.

Podle § 396 insolvenčního zákona Jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Jak plyne z § 392 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, dlužník je povinen k návrhu na povolení oddlužení připojit seznam majetku a seznam závazků, přičemž je nutné tento majetek i závazky konkretizovat (§ 24 písm. b/ a c/ Vyhlášky). V dlužníky předloženém seznamu majetku byly obecně uvedeny rodinný dům nebo chata , lesy a pole , automobil bez bližší specifikace tohoto majetku a bez uvedení hodnoty. Seznam závazků obsahoval výčet věřitelů s uvedením výše závazků, avšak bez údajů splatnosti. Dále v rozporu s § 24 písm. j) Vyhlášky ke společnému návrhu manželů na povolení oddlužení nebyla přiložena kopie oddacího listu manželů. Ve výzvě soudu (č. d. A-21) z 24. 9. 2015, kterou dlužník obdržel dne 2. 10. 2015, bylo uvedeno, že u každého věřitele dlužníků je nutno uvést datum splatnosti pohledávky, nemovitý i movitý majetek je nutno jednotlivě označit a u každé položky seznamu majetku je třeba uvést údaj o době pořízení věci, pořizovací ceně a odhadu obvyklé ceny ke dni pořízení seznamu. V uvedené výzvě byli oba dlužníci požádáni o předložení oddacího listu. Dlužník tedy byl v souladu s § 393 odst. 1 a § 24 uvedené vyhlášky informován, jak má v uvedených položkách doplnit přílohy svého návrhu na povolení oddlužení, ale neučinil tak (nestalo se tak ani ze strany dlužnice).

Z obsahu výzvy soudu z 24. 9. 2015 bylo nepochybné, že výzva je směřována na oba dlužníky (viz výrok usnesení na č. d. A-21), kteří po zahájení insolvenčního řízení na základě návrhu České spořitelny, a. s. sami podali svůj společný insolvenční návrh (spojený s návrhem na povolení oddlužení), čímž přistoupili do řízení a stali se insolvenčními navrhovateli (viz § 107 odst. 1 insolvenčního zákona).

Dlužník nesprávně rozlišuje mezi seznamy majetku a závazků podle § 104 insolvenčního zákona a seznamy majetku a závazků dle § 392 odst. 1 písm. a) téhož zákona v návaznosti na § 24 vyhlášky č. 311/2007 Sb. Byť terminologie § 24 vyhlášky je do jisté míry rozdílná, není dán žádný věcný ani právní důvod, proč by seznamy majetku a závazků, které jsou přílohami návrhu na povolení oddlužení dle § 392 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona, měly být po obsahové stránce odlišné od seznamů majetku a závazků, které tvoří přílohy insolvenčního návrhu dlužníka dle § 104 insolvenčního zákona. Z toho důvodu měl dlužník i u seznamu závazků, tvořícího přílohu jeho návrhu na povolení oddlužení, uvést mj. i splatnost jednotlivých závazků.

Dlužník uvedené údaje a kopii oddacího listu v řízení u soudu prvního stupně ani po výzvě soudu nepředložil a uvedenou kopii předložil až v odvolacím řízení. Předložená kopie oddacího listu již nemá právní význam s ohledem na to, že vzhledem k zamítnutí insolvenčního návrhu dlužnice již není možné společné oddlužení manželů. Navíc odvolací soud podotýká, že i kdyby dlužník v řízení o odvolání proti usnesení, kterým byl jeho návrh na povolení oddlužení odmítnut dle § 393 odst. 3 insolvenčního zákona, odstranil všechny vady svého návrhu, neměl by tento postup dlužníka právní význam a bylo by namístě takové usnesení potvrdit. V tomto směru odvolací soud poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu č. j. 29 NSČR 46/2012-B-37 z 26. 9. 2012, ve kterém Nejvyšší soud vyslovil závěr Vady návrhu na povolení oddlužení a jeho příloh může dlužník odstranit jen do doby, než insolvenční soud rozhodne o odmítnutí návrhu na povolení oddlužení a o současném prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Kromě toho dlužník ani v odvolacím řízení neodstranil výše uvedené vady jeho návrhu na povolení oddlužení.

Jak plyne z § 393 odst. 3 a § 396 insolvenčního zákona, nepředloží-li dlužník v řízení u soudu prvního stupně zákonem požadované řádné přílohy k návrhu na povolení oddlužení ani po výzvě soudu, soud nemůže postupovat jinak, než uvedený návrh odmítnout a prohlásit konkurs na majetek dlužníka. K této procesní situaci došlo v řízení u soudu prvního stupně, odvolací soud proto v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil body II. a III. výroku jako věcně správné.

Poučení: Proti první větě výroku tohoto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu. Proti druhé větě výroku usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 16. května 2016

JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná