1 VSPH 1646/2013-B-62
MSPH 94 INS 13812/2013 1 VSPH 1646/2013-B-62

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla ve věci dlužníka: KIT digital Prague, a.s. se sídlem v Praze 4, Na Hřebenech II 1718/10, IČO 28399579, o odvolání věřitele č. 32: Piksel, Inc., sídlem 1209 Orange Street, Wilmington, County of New Castle, 19801, stát Delaware, Spojené státy americké, věřitele č. 33: KIT Digital France, SA, sídlem 111 Rue Cardinet 75017, Paříž, Francie, věřitele č. 34: IOKO 365 Limited, sídlem 1 INNOVATION CLOSE, HESLINGTON, York, NORTH YORKSHIRE, Anglie, YO10 5ZD, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, věřitele č. 35: MEGAHERTZ BROADCAST SYSTEMS LIMITED, sídlem UNIT 39, LANCASTER WAY BUSINESS PARK, WITCHFORD, Ely, CAMBRIDGESHIRE, CB6 3NW, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, věřitele č. 36: KIT Digital Deutschland GmbH, sídlem Pilotystrasse 4 D-80538, Mnichov, Spolková republika Německo, věřitele č. 37: KIT DIGITAL LIMITED, sídlem 17C Curzon Street, MAYFAIR, Londýn, W1J 5HU, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, všichni zastoupeni JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. září 2013, č.j. MSPH 94 INS 13812/2013-B-30,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. září 2013, č.j. MSPH 94 INS 13812/2013-B-30 (strana třetí, odstavec osmý protokolu ze schůze věřitelů) se zrušuje a věc se vrací insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením ze dne 27. září 2013, č.j. MSPH 94 INS 13812/2013-B-30, vyhlášeným na schůzi věřitelů, rozhodl Městský soud v Praze takto:

Soud nikoho z věřitelů pod čísly 32-37 jako zástupce věřitelů nepotvrdí .

K tomu soud I. stupně uvedl v protokolu ze schůze věřitelů konané dne 27. září 2013 toto odůvodnění: Podle § 59 odst. 2 ins. zák. může být ve věřitelském orgánu jenom ta osoba, u které nejsou důvody pochybovat o její nepodjatosti. Soud vychází se sdělení pana Vilimovského při dnešním jednání, námitek JUDr. Nováka a také z postoje insolvenčního správce, který navrhl za zástupce věřitelů jinou osobu. Již označení věřitelů č. 32-37 naznačuje určité propojení těchto věřitelů s dlužníkem a nutně také vyvolává určitou pochybnost o nepodjatosti a soud má za to, že nemůže od takových souvislostí odhlédnout.

Proti tomuto usnesení se včas odvolalo šest věřitelů uvedených v záhlaví (dále jen odvolatelé) a požadovali, aby ho odvolací soud zrušil. Namítali zejména, že u žádného z nich není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti a k datu 27. září 2013 nejsou naplněny podmínky pro aplikaci § 59 odst. 2 insolvenčního zákona (dále též IZ).

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 59 odst. 1, 2 IZ členy a náhradníky věřitelského výboru mohou být jen přihlášení věřitelé, kteří se svým zvolením souhlasí. Stane-li se členem nebo náhradníkem věřitelského výboru právnická osoba, oznámí neprodleně insolvenčnímu soudu fyzickou osobu, která bude jejím jménem ve věřitelském výboru jednat. Členy ani náhradníky věřitelského výboru nemohou být osoby, u kterých je vzhledem k jejich vztahu k dlužníkovi důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, zejména osoby dlužníkovi blízké, vedoucí zaměstnanci dlužníka, podle § 33 odst. 3 a § 73 odst. 3 zákoníku práce, společníci dlužníka, s výjimkou akcionářů, pokud nepůsobí v orgánech dlužníka nebo nevlastní dlužníkovy akcie anebo jiné jím vydané účastnické cenné papíry v souhrnné hodnotě více než desetiny základního kapitálu dlužníka, a osoby tvořící s dlužníkem koncern.

Podle třetího odstavce téhož ustanovení insolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo náhradníka věřitelského výboru, je-li tu důvod pochybovat o jejich důvěryhodnosti nebo o tom, že budou k výkonu funkce způsobilí. Toto rozhodnutí musí insolvenční soud vyhlásit do skončení schůze věřitelů, na které k volbě došlo.

Po vyhlášení rozhodnutí podle odstavce 3 insolvenční soud vyzve každého z přítomných věřitelů, kteří hlasovali pro zvolení, aby uvedl, zda se vzdává odvolání, současně je poučí, že odvolání, které nebude podáno do skončení schůze věřitelů, již nelze podat. Vyjádření věřitelů a jejich poučení se uvede v protokolu o jednání. Rozhodnutí insolvenční soud doručí pouze osobám, které proti němu podaly odvolání (odstavec 4).

Z textu výše uvedeného ustanovení je patrné, jak mají postupovat insolvenční věřitelé, kteří se složením věřitelského orgánu nejsou srozuměni, přičemž jen těm, kteří je napadli odvoláním, své rozhodnutí soudu insolvenční soud doručuje. Protože žádnou zvláštní úpravu již insolvenční zákon nestanoví, musí i usnesení, jímž insolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo náhradníka věřitelského výboru, splňovat náležitosti vyžadované občanským soudním řádem v § 169 občanského soudního řádu (§ 59 odst. 3 IZ). V daném případě ale insolvenční soud, jak je zřejmé z citovaného protokolu ze schůze věřitelů, bez bližšího vysvětlení ve své podstatě toliko převzal vyjádření zástupců některých věřitelů (z protokolu se podává, že JUDr. Novák by měl být zástupcem věřitelů č. 1 a č. 21, Miroslav Vilimovský zástupcem věřitele č. 2) a insolvenčního správce, byť je odvolatelé zpochybňovali a vyvraceli.

Na rozdíl od rozhodnutí, jímž je potvrzena volba člena nebo náhradníka věřitelského výboru (§ 57 odst. 3 IZ), které má povahu rozhodnutí vydaného v rámci výkonu dohlédací činnosti (§ 11 odst. 1 IZ) a nelze je napadnout odvoláním (§ 91 IZ), je přitom proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo náhradníka věřitelského výboru (§ 59 odst. 3, 4 IZ), odvolání naopak přípustné (blíže k tomu viz usnesení VS ze dne 30. listopadu 2009, sp.zn. KSPH 37 INS 1460/2009, 2 VSPH 367/2009-B), takže je třeba případným odvolatelům zpřístupnit důvody, které insolvenční soud vedly k vydání rozhodnutí, s nímž nesouhlasí, aby s nimi mohli kvalifikovaně polemizovat.

Z uvedených důvodů je namístě závěr, že i rozhodnutí dle § 59 odst. 3 IZ musí být odůvodněno, a to způsobem zákonem předepsaným (dle § 157 odst. 2 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř.) tak, aby z něj bylo patrné, z jakých konkrétních skutkových a právních závěrů soud při svém závěru o důvodech nepotvrzení volby člena věřitelského orgánu (či náhradníka) vycházel, a na jakém podkladě tyto závěry učinil (blíže k tomu viz usnesení VS ze dne 29. července 2013, sp.zn. MSPH 94 INS 1151/2013, 1 VSPH 1183/2013-B).

Pro posouzení důvodnosti odvolání je v souzené věci ale určující především to, že dle názoru odvolacího soudu nebyly dosud pro vydání usnesení dle § 59 odst. 3 IZ splněny zákonem stanovené podmínky. Takto totiž rozhoduje insolvenční soud až poté, kdy se schůze věřitelů na osobě člena či náhradníka věřitelského výboru vskutku usnese, tedy ho na schůzi většinou hlasů zvolí, neboť z povahy věci až v této fázi insolvenční soud revokuje (tím, že volbu nepotvrdí) kvalifikovaný projev vůle insolvenčních věřitelů. Není-li tu dosud řádné usnesení schůze věřitelů, tedy neproběhla-li ještě volba zákonem předvídaným způsobem (§ 49 IZ), je rozhodnutí v režimu třetího odstavce § 59 IZ předčasné.

Za situace, kdy se z protokolu o schůzi věřitelů konané dne 27. září 2013 podává, že žádný z odvolatelů nebyl do funkce zástupce věřitelů zvolen (o tomto bodu se hlasovalo jen ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení, která ovšem zástupcem věřitelů zvolena nebyla), odvolací soud, veden názory vyslovenými shora, napadené usnesení podle § 219a odst. 1 písm. a, b) o.s.ř. zrušil a věc dle § 221 odst. 1 písm. a) téhož zákona vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 18. listopadu 2013

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová