1 VSPH 1644/2013-A-14
KSPH 40 INS 20650/2013 1 VSPH 1644/2013-A-14

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužnice: Petra Šimůnková, nar. 27. května 1975, bytem Praha 9, Sokolovská 14/324, adresa pro doručování: Únětice 124, zast. Mgr. Janem Stínkou, advokátem se sídlem v Kladně, Průchodní 346, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 INS 20650/2013-A-7 ze dne 29. července 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 INS 20650/2013-A-7 ze dne 29. července 2013 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh dlužnice neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením odmítl insolvenční návrh dlužnice.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 24.7.2013 bylo k návrhu dlužnice, kterým se domáhala zjištění úpadku a jeho řešení oddlužením, zahájeno insolvenční řízení. Soud na základě podaného insolvenčního návrhu dospěl k závěru, že návrh neskýtá dostatečný podklad pro závěr o úpadku, když dlužnice dostatečně neosvědčila skutečnosti svědčící o jejím úpadku, v insolvenčním návrhu toliko tvrdila, že asi šest měsíců není schopna platit své závazky.

Soud I. stupně dlužnici vytýkal, že její tvrzení neposkytují dostatečný podklad pro závěr o jejím úpadku, protože z nich neplyne, jaké splatné závazky dlužnice má a vůči komu.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a namítala, že má tři věřitele (Raiffeisenbank, a.s., Českomoravská stavební spořitelna, a.s. a ČEZ Prodej, s.r.o.), které v insolvenčním návrhu a v seznamu závazků řádně označila. Domnívala se, že splňuje podmínky úpadku ve formě platební neschopnosti, protože má více věřitelů s peněžitými závazky více jak 3 měsíce po lhůtě splatnosti. Dále namítala složitost institutu oddlužení pro běžného občana. Proto navrhovala, aby jí bylo oddlužení povoleno. -2-KSPH 40 INS 20650/2013

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 97 IZ insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh; zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu (odst. 1). Insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník (odst. 3).

Podle § 103 IZ insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm, a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem (odst. 1). V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá (odst. 2).

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit.

Podle odstavce druhého téhož paragrafu se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Chce-li dlužník navrhnout, aby jeho úpadek, popř. hrozící úpadek, byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 390 odst. 2 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencni-zakon.cz. Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 6, jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují. -3-KSPH 40 INS 20650/2013

Z uvedeného plyne, že dlužník, který hodlá podat insolvenční návrh a současně navrhnout povolení oddlužení, může insolvenční návrh podat buď s využitím formuláře, anebo tak může učinit samostatným podáním, přičemž v obou případech se tak musí stát předepsaným způsobem, jenž popsán shora. Nutno zdůraznit, že zákonné náležitosti insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat se zákonnými náležitostmi návrhu na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení nahrazeny.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ).

Co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ až c/ IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet. K tomu nutno zdůraznit, že ke splnění povinnosti předložit předmětné seznamy neslouží údaje o majetku a závazcích obsažené v jiných kolonkách formuláře návrhu na povolení oddlužení-jejich vyplněním dlužník naplňuje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazků formulář výslovně avizuje jako jednu z povinných příloh insolvenčního návrhu. Proto formulář v kolonkách č. 16-21 (ani v jiné své části) splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí těmto seznamům, nepředepisuje a údaje vyplněné v kolonkách č. 16-21 náležitosti seznamů závazků a majetku nemají.

Podle § 104 IZ v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč (odst. 3). Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné (odst. 4). Soudní praxe pak dovodila, že z ustanovení § 104 odst. 3 IZ nevyplývá povinnost uvést v seznamu závazků i negativní vymezení skutečnosti, že žádný věřitel není osobou dlužníkovi blízkou, dlužník nepopírá žádnou z evidovaných pohledávek a nemá žádného odděleného věřitele (blíže usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.6.2009, sp. zn. KSOS 33 INS 1974/2009, 2 VSOL 146/2009-A). -4-KSPH 40 INS 20650/2013

V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (§ 104 odst. 2 IZ).

Ustanovení § 128 odst. 1 IZ stanoví, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) se nepoužije.

K citované právní úpravě třeba zdůraznit závěry soudní praxe (č.j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSCR 7/2008-A-16, ze dne 26.2.2009), podle nichž vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka, nelze povinnost vylíčit rozhodující skutečnosti osvědčující úpadek dlužníka považovat za splněnou tam, kde insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinu, kterou připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu.

Z obsahu insolvenčního návrhu odvolací soud zjistil, že dlužnice v rámci kolonky č. 6 toliko uvedla, že se do nepříznivé situace dostala vlivem neschopnosti platit svoji půjčku od Raiffeisenbank, a.s., kterou si vzala za účelem úhrady dluhu vůči rodině a investice do rekonstrukce. Současně došlo k neschopnosti spoludlužníků dlužnice řádně a včas splácet úvěr. Dodala, že již asi 6 měsíců není schopna závazky hradit.

Dlužnice sice přímo v rámci kolonky č. 6 neuvedla konkrétně své jednotlivé věřitele názvem, identifikačním číslem a sídlem, neuvedla konkrétní výši závazků vůči jednotlivým věřitelům ani okamžik jejich splatnosti, avšak údaje jsou zjistitelné ze seznamu závazků, byť je třeba zdůraznit, že primárně je nutno uvést údaje osvědčující úpadek dlužnice přímo v rámci kolonky č. 6 formuláře návrhu na povolení oddlužení, a skutečnost, že soud smí přihlédnout rovněž k seznamům majetku a závazků, představuje toliko výjimečný postup.

Ze seznamu závazků plyne, že dlužnice má tři věřitele (Raiffeisenbank, a.s., Českomoravská stavební spořitelna, a.s. a ČEZ, a.s.), tyto věřitele řádně označila identifikačními čísly a sídly, uvedla výši jejich pohledávek i jejich splatnost. Ze seznamu majetku plyne, že dlužnice vlastní televizor, kolo, telefon, dále 100% podíl v TYPO JP, s.r.o. a 92% podíl v European Network Company, s.r.o. Odhad obvyklé ceny majetku dlužnice činí celkem 11.000,-Kč.

Odvolací soud má za to, že nedostatky ve skutkových tvrzení stran úpadku v rámci samotného insolvenčního návrhu lze nahradit údaji uvedenými v seznamu závazků a majetkové poměry dlužnice lze zjistit ze seznamu majetku. -5-KSPH 40 INS 20650/2013

Na základě shora uvedených skutečností má odvolací soud za to, že skutková tvrzení uvedená v insolvenčním návrhu spolu s údaji v seznamech majetku a závazků poskytují dostatečný podklad pro další průběh insolvenčního řízení.

Proto odvolací soud napadené usnesení postupem podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil tak, že se insolvenční návrh dlužnice neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 22. listopadu 2013

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková