1 VSPH 1639/2012-B-130
MSPH 94 INS 3723/2008 1 VSPH 1639/2012-B-130

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužníka: Stanislav anonymizovano , anonymizovano , identifikační číslo 40866769, bytem Praha 7, Ortenovo nám. 927/31, o odvolání dlužníka a Marie anonymizovano , nar. 15.9.1962, bytem Praha 8, K Větrolamu 23/826, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 94 INS 3723/2008-B-123 ze dne 26. října 2012,

takto:

Odvolání se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku uložil Stanislavu anonymizovano (dále jen dlužník ), Marii anonymizovano (manželka dlužníka) a Karlu Mrvíkovi povinnost strpět prohlídku domu č.p. 826 na parc. č. 225/2 v k.ú. Čimice, v ulici K Větrolamu, v Praze 8 (dále jen nemovitost ), ve kterém má dlužník movité věci tvořící vybavení domácnosti a které byly sepsány do majetkové podstaty dlužníka, a v bodě II. výroku jim uložil povinnost strpět zjednání vstupu do nemovitosti insolvenční správkyní a vyklizení majetku dlužníka, který se tam nachází.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 1.3.2010 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a usnesením ze dne 2.6.2010 byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs. Insolvenční správkyně sepsala do majetkové podstaty dlužníka mimo jiné také shora uvedenou nemovitost, která byla prodána ve veřejné dražbě a jejímž vydražitelem se stal Karel Mrvík.

Podle dohody uzavřené na jednání soudu dne 9.7.2012 měli dlužník a jeho manželka vyklidit nemovitost do 9.9.2012, což se nestalo, nemovitost nebyla vyklizena ani poté v rámci lhůty do 31.10.2012. Karel Mrvík popřel tvrzení dlužníka o existenci dohody o nájmu nemovitosti ze strany dlužníka.

Soud dospěl k závěru, že v souladu s § 5 odst. 1 písm. a) IZ je třeba řízení vést tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo zvýhodněn, a že je třeba nařídit předběžné opatření, aby dlužník nevyužíval nemovitost ve svůj prospěch a nebránil uspokojení věřitelů.

Proti tomuto usnesení se dlužník a jeho manželka (dále jen odvolatelé ) včas odvolali. Namítali, že napadené usnesení je nevykonatelné, protože dlužník nemá v nemovitosti umístěny žádné věci, když movité věci byly insolvenční správkyní prodány Petru Benešovi. Proto odvolatelé navrhovali, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Insolvenční správkyně ve vyjádření k odvolání podání ze dne 16.10.2012 uvedla, že movité věci nebyly platně Petru Benešovi prodány, když nebyla splněna podmínka uvedená v čl. III kupní smlouvy a dlužník a jeho manželka dosud nemovitost nevyklidili.

Odvolací soud se v prvé řadě zabýval tím, zda je odvolání proti napadenému usnesení přípustné, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle § 212 odst. 2 IZ je-li to potřebné, zejména neposkytuje-li dlužník insolvenčnímu správci součinnost potřebnou ke zjištění a zajištění majetkové podstaty, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nařídit prohlídku bytu, sídla, místa podnikání a jiných místností dlužníka, jakož i jeho skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde má dlužník svůj majetek; za tím účelem je insolvenční správce oprávněn zjednat si do bytu nebo do jiné místnosti dlužníka přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít.

Podle odstavce třetího téhož ustanovení platí, že písemné vyhotovení rozhodnutí podle odstavce 2 nemusí obsahovat odůvodnění; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Rozhodnutí se doručuje pouze insolvenčnímu správci a dlužníku. Insolvenční soud doručí rozhodnutí insolvenčnímu správci spolu se stejnopisem rozhodnutí, který má být doručen dlužníku. Dlužníku doručí rozhodnutí insolvenční správce při prohlídce místností, kterých se usnesení týká. Nepodaří-li se insolvenčnímu správci doručit rozhodnutí dlužníku při tomto úkonu, vrátí je k doručení insolvenčnímu soudu.

Na jednání soudu konaném dne 9.7.2012 bylo dohodnuto, že odvolatelé vyklidí nemovitosti nejpozději do 9.9.2012. Lhůta k vyklizení byla prodloužena do 31.10.2012. S ohledem na pasivitu odvolatelů stran vyklizení nemovitostí byla k rozhodnutí o dalším postupu svolána na 4.10.2012 schůze věřitelského výboru, která rozhodla o nutnosti požádat insolvenční soud o nařízení předběžného opatření. Správkyně tak s odkazem na § 212 IZ učinila podáním došlým dne 24.10.2012 insolvenčnímu soudu, jenž napadeným usnesením jejímu návrhu vyhověl. Byť to v odůvodnění svého rozhodnutí insolvenční soud výslovně neuvedl, je svým obsahem usnesení ze dne 26.10.2012 rozhodnutím vydaným v intencích § 212 odst. 1,2 IZ, neboť k návrhu správce za účelem řádného průběhu insolvenčního řízení řeší zákonem předvídaným způsobem situaci, kdy dlužník neposkytuje potřebnou součinnost.

Protože § 212 odst. 3 IZ možnost podat odvolání proti rozhodnutí insolvenčního soudu vydanému v režimu druhého odstavce tohoto ustanovení výslovně zapovídá, odvolací soud odvolání podle § 218 písm. b) o.s.ř. odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 10. ledna 2013

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová