1 VSPH 163/2011-B-12
KSUL 43 INS 13331/2010 1 VSPH 163/2011-B-12

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužníka Štefana anonymizovano , anonymizovano , bytem Ústí nad Labem, U Pivovarské zahrady 692/28, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. ledna 2011, č.j. KSUL 43 INS 13331/2010-B-7,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. ledna 2011, č.j. KSUL 43 INS 13331/2010-B-7, se v bodech II., III., IV., VI., VII. výroku zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 12.1.2011, č.j. KSUL 43 INS 13331/2010-B-7, schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře (bod I. výroku), uložil dlužníkovi, aby po dobu následujících pěti let od zaplacení první splátky, nebo do úplného uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, platil nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce GRM Insolvence v.o.s. vždy ke každému prvnímu dni v měsíci z příjmů, které získá po schválení oddlužení částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a to tak, že správce si z částky placené dlužníkem ponechá odměnu ve výši 750,-Kč zvýšenou o DPH v zákonné výši a náhradu hotových výdajů ve výši 150,-Kč zvýšenou o DPH v zákonné výši, celkově tedy 900,-Kč + DPH v zákonné výši a zbytek rozdělí mezi nezajištěné věřitele (v bodě II. výroku uvedl výši každé ze čtyř zjištěných pohledávek a procento jejího uspokojení), zamítl návrh dlužníka na stanovení měsíčních splátek ve výši 11.129,00 Kč (bod III. výroku), určil, že první splátka bude zaplacena k 1. březnu 2011 z příjmu dlužníka, který mu bude vyplacen v průběhu měsíce února 2011 (bod IV. výroku), vyzval věřitele, aby sdělili insolvenčnímu správci čísla svých bankovních účtů (bod V. výroku), přikázal plátci mzdy dlužníka KS Kolbenschmidt Czech Republic, a.s., aby po doručení tohoto usnesení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka zákonné srážky ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a nevyplácel sražené částky dlužníku ale insolvenčnímu správci (bod VI. výroku), přikázal Okresní správě sociálního zabezpečení v Ústí nad Labem, aby po doručení tohoto usnesení prováděla z dávek nemocenského pojištění dlužníka zákonné srážky ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a nevyplácel sražené částky dlužníku ale insolvenčnímu správci (bod VII. výroku), uložil dlužníku, aby vždy k 15. lednu a k 15. červenci kalendářního roku předložil insolvenčnímu soudu a insolvenčnímu správci přehled svých příjmů za uplynulých 6 kalendářních měsíců (bod VIII. výroku) a aby v případě změny plátce mzdy nebo jiného příjmu tuto skutečnost neprodleně sdělil insolvenčnímu soudu (bod IX. výroku), uložil insolvenčnímu správci, aby prováděl pravidelnou kontrolu plnění splátkového kalendáře a v případě, že zjistí lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění jeho povinností v insolvenčním řízení, aby to neprodleně sdělil soudu, a aby podával každé tři měsíce zprávy o průběhu oddlužení (bod X. výroku), přiznal insolvenčnímu správci náhradu hotových výdajů (včetně daně z přidané hodnoty) za období před schválením splátkového kalendáře ve výši 300,00 Kč a odměnu před schválením oddlužení splátkovým kalendářem za dva měsíce ve výši 1.500,00 Kč s tím, že úhrada ve výši 2.160,00 Kč bude provedena po právní moci tohoto usnesení ze zálohy na náklady insolvenčního řízení složené dlužníkem ve výši 1.000,-Kč a zbývající částka 1.160,00 Kč v rámci první splátky před pohledávkami věřitelů (bod XI. výroku) a svolal zvláštní přezkumné jednání na den 16.3.2011 v 8,00 hod. (bod XII. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 24.11.2010 (A-11) byl zjištěn úpadek dlužníka s tím, že bude řešen oddlužením, a že dne 12.1.2011 proběhlo přezkumné jednání a schůze věřitelů, jíž se nezúčastnil žádný z přihlášených věřitelů, a že insolvenční správce považoval za vhodné řešení úpadku dlužníka oddlužením formou splátkového kalendáře. Vzhledem k tomu, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 10.11.2010, shledal, že žádost dlužníka podaná dne 6.12.2010 o stanovení jiné (nižší) výše měsíčních splátek byla opožděná, když tak měl dlužník učinit nejpozději s podáním návrhu na povolení oddlužení. Zaujal názor, že na opožděné žádosti dlužníka nic nemění skutečnost, že formulář návrhu na povolení oddlužení neodpovídá zákonné úpravě nebo že dlužník požádal o pomoc bezplatnou Poradnu při finanční tísní, která mu poskytla neúplné informace. Proto opožděně podaný návrh na stanovení jiné výše měsíčních splátek zamítl, resp. k němu nepřihlížel, a to i přesto, že dlužník splňoval podmínky pro stanovení nižších splátek. Protože se na schůzi věřitelů nedostavil žádný věřitel, rozhodl o způsobu oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře podle § 402 odst. 5 insolvenčního zákona (dále jen IZ). Uvedl postup pro výpočet maximálních přípustných srážek s tím, že životní minimum dlužníka činí 3.126,-Kč a normativní náklady na jeho bydlení částku 4.863,-Kč, neboť dlužník je rozvedený a platí dobrovolně vyšší výživné, než k němuž je povinen. Další své výroky odůvodnil soud I. stupně příslušnými ustanoveními insolvenčního zákona.

Jen proti bodu III. výroku usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem o zamítnutí svého návrhu na stanovení měsíčních splátek ve výši 11.129,00 Kč se dlužník včas odvolal a požadoval, aby ho odvolací soud zrušil a zároveň rozhodl o jeho žádosti vzhledem k tomu, že předepsaný formulář návrhu na povolení oddlužení takovou kolonku neobsahoval a o možnosti požádat o stanovení nižších splátek nebyl poučen. Přitom se dovolával právních závěrů vyjádřených v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26.7.2010, č.j. KSUL 44 INS 3230/2010, 1 VSPH 528/2010-B-16.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v napadené části i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Podle § 398 odst. 4 IZ dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.

Podle § 391 odst. 2 IZ dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 tím není dotčeno. Podle § 391 odst. 3 IZ návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna.

Z citovaných ustanovení jsou zřejmé podmínky, za nichž se stanoví výše měsíčních splátek, k nimž je dlužník povinen při oddlužení plněním splátkového kalendáře. Požaduje-li dlužník, aby mu soud stanovil nižší měsíční splátky, k nimž by byl jinak povinen podle § 398 odst. 3 IZ, je třeba, aby o to požádal již v návrhu na povolení oddlužení, jenž lze podat jen na předepsaném formuláři, který je k dispozici na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti; k opožděné žádosti nelze přihlédnout.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že se dlužník domáhal zjištění svého úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře návrhem ze dne 10.11.2010 (A-1), jenž došel soudu I. stupně téhož dne a byl učiněn na předepsaném formuláři, jehož podobu bezplatně zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz. Dále zjistil, že v návrhu na povolení oddlužení nepožádal dlužník insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. Ostatně takovou kolonku formulář návrhu na povolení oddlužení neobsahoval a ani pokyny k jeho vyplnění neobsahovaly jakékoliv poučení o možnosti dlužníka žádat v návrhu o jinou nižší výši splátek (tento stav zůstal na webových stránkách nezměněn i v době rozhodování odvolacího soudu). Dlužno dodat, že formulář návrhu na povolení oddlužení ani prováděcí právní předpis (§ 23 vyhláška č. 311/2007 Sb.) dosud nereflektují zákonnou úpravu (§ 391 odst. 2 IZ) a dlužníkovi nedávají v návrhu na povolení oddlužení žádný prostor pro podání žádosti o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. Ze spisu odvolací soud dále zjistil, že podáním doručeným soudu I. stupně dne 9.12.2010 (B-3) požádal dlužník o snížení měsíčních splátek na částku 11.129,-Kč vzhledem k výši svého čistého měsíčního příjmu (23.129 Kč), což by i tak umožnilo uspokojení nezajištěných věřitelů z 97 %, kterou soud I. stupně pod bodem III. výroku zamítl jako opožděnou.

Odvolací soud je přesvědčen o tom, že dlužníkovu žádost o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek podanou po zahájení insolvenčního řízení a před rozhodnutím o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře nelze považovat za opožděnou v situaci, kdy mu formulář návrhu na povolení oddlužení včetně poučení k jeho vyplnění, jenž je veřejnosti k dispozici na adrese www.insolvencnizakon.cz a který byl dlužník povinen použít, neposkytoval žádný prostor pro její uplatnění. Za tohoto stavu věci bylo žádoucí, aby insolvenční soud včas dlužníka poučil o možnosti takovou žádost podat, tak aby dlužník nebyl nespravedlivě poškozen (§ 5 písm. a) IZ) a zároveň aby věřitelé měli možnost na žádost dlužníka reagovat a zaujmout k ní příp. stanovisko. Shora uvedené právní závěry vyjádřil Vrchní soud v Praze již v minulosti opakovaně, mj. též v usnesení ze dne 26.7.2010, č.j. KSUL 44 INS 3230/2010, 1 VSPH 528/2010-B-16, na něž dlužník správně poukazoval a které soud I. stupně nerespektoval.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud dle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a usnesení soudu I. stupně v napadeném bodu III. výroku a bodech II., IV., VI., VII. výroku, jež jsou na něm závislé, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 15. února 2011

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová