1 VSPH 1622/2012-B-24
KSUL 46 INS 10740/2010 1 VSPH 1622/2012-B-24

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , bytem Děčín, Mendelova 134/23, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. října 2012, č.j. KSUL 46 INS 10740/2010-B-17,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. října 2012, č.j. KSUL 46 INS 10740/2010-B-17, se mění tak, že se protentokrát schválené oddlužení neruší a konkurs na majetek dlužníka se neprohlašuje.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem pod bodem I. výroku zrušil usnesení o povolení oddlužení ze dne 29.9.2010 (A-10) a usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře ze dne 9.11.2010 (B-3), pod bodem II. výroku přiznal insolvenčnímu správci Mgr. et Mgr. Milanu Svobodovi (dále jen správce) odměnu za dobu trvání splátkového kalendáře od listopadu 2010 do října 2012 ve výši 22.500,-Kč včetně DPH a hotové výdaje ve výši 3.000,-Kč, pod bodem III. výroku konstatoval, že odměna i hotové výdaje byly správci uhrazeny do výše 15.656,-Kč v rámci plnění splátkového kalendáře a zůstatek ve výši 6.844,-Kč bude uhrazen ze státního rozpočtu prostřednictvím účtárny zdejšího soudu, pod body IV., V. výroku prohlásil konkurs na majetek dlužníka, jenž bude projednáván jako nepatrný, a pod bodem VI. výroku (nesprávně označeným jako bod V. výroku) konstatoval, že toto usnesení je účinné okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 29.9.2010 (A-10) zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením, že usnesením ze dne 9.11.2010 (B-3) schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře a že dlužník zpočátku se správcem spolupracoval a řádně platil splátky, avšak od dubna 2011 je dlužník přestal platit. Dlužník neměl žádný pracovní poměr a Miroslav Bauer, jenž se zavázal přispívat dlužníkovi na jeho splátky částkou 1.800,-Kč, žádnou splátku rovněž neposkytl. V srpnu 2011 dlužník jednorázově splnil své povinnosti a došla též jedna platba od Miroslava Bauera ve výši 1.800,-Kč. V únoru 2012 oznámil správce soudu, že dlužník opět své povinnosti neplní. Na jednání konaném dne 24.4.2012 dlužník sdělil, že je schopen nejpozději od července 2012 znovu platit pravidelné splátky, neboť mu byl přiznán příspěvek za invaliditu, a že neví, kde se Miroslav Bauer nachází. Správce uvedl, že pokud dlužník bude platit nejméně cca 3.500,-Kč měsíčně, bude ještě schopen uhradit nejméně 30 % všech svých nezajištěných závazků. Za této situace uložil soud I. stupně dlužníkovi lhůtu k tomu, aby zlepšil svoji platební kázeň, a správci uložil, aby podal nejpozději do 3 měsíců zprávu, zda je splátkový kalendář opět plněn. Podáním ze dne 27.9.2012 správce sdělil, že dlužníkovi je srážena z jeho příjmu jen částka 400,-Kč měsíčně a že za tohoto stavu není s to splnit podmínky oddlužení. Ze zprávy Statutárního města Děčín ze dne 11.10.2012 soud I. stupně zjistil, že dlužníkovi vznikl nový závazek vůči tomuto městu ve výši 250,-Kč (poplatek za komunální odpad). Protože dlužník v průběhu splátkového kalendáře nadto vytvořil další dluh, splátkový kalendář neplní ani v prodloužené lhůtě, jež mu byla poskytnuta k nápravě jeho delikvence, a protože z jeho strany nebyla projevena dostatečná snaha o řádné placení, jak přislíbil na jednání konaném dne 24.4.2012, rozhodl soud I. stupně o zrušení splátkového kalendáře a o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, jenž vzhledem k jeho absenci, bude projednáván jako nepatrný podle § 418 insolvenčního zákona (dále jen IZ). O nárocích správce na odměnu a úhradu jeho hotových výdajů pak rozhodl dle § 413 IZ s tím, že jejich neuhrazená část bude zapravena z prostředků státního rozpočtu po skončení konkursu.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil v bodech I., IV. výroku. Přiznal svá pochybení, když svojí nedostatečnou komunikací se soudem vytvořil dojem, že je liknavý. Vysvětloval, že mu byl od dubna 2012 přiznán příspěvek na péči ve výši 4.000,-Kč měsíčně s tím, že mu bude vyplacen v červenci 2012, avšak stalo se tak až v říjnu 2012 v důsledku prodlení ze strany Úřadu práce České republiky, o čemž informoval správce, od něhož očekával, že tuto informaci předá soudu. Vyjádřil upřímnou lítost nad svým pochybením, když o věci neinformoval soud. Objasňoval, že mu jeho matka přislíbila zaplatit za něho poplatek za odpad, avšak na to zapomněla. Jakmile to zjistil, dlužný poplatek ihned zaplatil. Uvedl, že po obdržení opožděného příspěvku na péči zaslal správci jednorázově 9.000,-Kč a 8.500,-Kč na dlužné platby a očekává, že bude schopen platit měsíčně 3.500,-Kč tak, aby plnil splátkový kalendář, jak přislíbil. S ohledem na své osobní poměry a zdravotní stav se obtížně orientuje v insolvenčním řízení a těžko si pamatuje některé věci. Závěrem žádal o pokračování oddlužení plněním splátkového kalendáře. K tomu připojil doklady o přiznání příspěvku na péči a doklady o obdržení tohoto příspěvku od státu a o zaslání finančních částek správci.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 418 IZ zruší insolvenční soud schválené oddlužení a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník (odst. 1). Má se zato, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odst. 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Rozhodnutí podle odstavce 1 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (odst. 3). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 3 (odst. 4).

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud ověřil správnost zjištění soudu I. stupně ohledně dlužníkovy několikaměsíční delikvence při plnění splátkového kalendáře a vzniku nového splatného závazku dlužníka, z nichž soud I. stupně správně vycházel při vydání napadeného usnesení. Odvolací soud se proto v zásadě ztotožňuje s úvahou soudu I. stupně, jenž v této situaci dovodil zrušení schváleného oddlužení z důvodů uvedených v § 418 odst. 1 písm. a), b), c) IZ.

Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání je však dle odvolacího soudu rozhodující skutečnost, že dlužníkem avizovaný nový zdroj jeho příjmů-příspěvek na péči přiznaný rozhodnutím Úřadu práce České republiky-Krajské pobočky v Ústí nad Labem ze dne 1.10.2012 od dubna 2012 ve výši 4.000,-Kč měsíčně byl dlužníkovi vyplacen zpětně až dne 24.10.2012 ve výši 28.000,-Kč a že ho dlužník dobrovolně použil k mimořádným splátkám do rukou správce ve výši 9.000,-Kč (dne 2.11.2012) a ve výši 8.500,-Kč (dne 19.11.2012). Dále odvolací soud zjistil, že svůj nově vzniklý závazek za komunální odpad ve výši 250,-Kč uhradil dlužník dne 19.11.2012 včetně jeho zvýšení o 125,-Kč, čímž zapravil, co zanedbal. Odvolací soud nemá důvod nevěřit upřímně míněné snaze dlužníka dostát všem podmínkám plnění splátkového kalendáře a je přesvědčen o tom, že si dlužník bude-poučen následky svého lehkomyslného jednání (resp. nekomunikace s insolvenčním soudem)-napříště dobře vědom všech svých povinností, jež musí plnit po schválení oddlužení.

Dle přesvědčení odvolacího soudu nasvědčuje obsah odvolání dlužníka spíše tomu, že dlužník svým chováním zřetelně projevuje úmysl následky nezvládnutí své ekonomické situace napravit a že veškerých svých schopností a možností využívá k úhradě závazků, a lze proto očekávat, že i pro věřitele bude oddlužení i nadále výhodnějším řešením jeho úpadku, než nepatrný konkurs. Za této situace je odvolací soud toho názoru, že řešit úpadek dlužníka-za změněného skutkového stavu-již nyní konkursem by též odporovalo zásadám insolvenčního řízení, jež musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů (§ 5 písm. a/ IZ). Nelze totiž přehlédnout, že řešení úpadku dlužníka splátkovým kalendářem může být stále ještě reálné a nezajištění věřitelé by z něho mohli obdržet více než při nepatrném konkursu (a absenci majetku dlužníka) a nároky insolvenčního správce by byly zcela zapraveny. Veden těmito úvahami dospěl odvolací soud k závěru, že je namístě umožnit dlužníkovi, aby v blízkém budoucnu svým zodpovědným a seriózním přístupem přesvědčil insolvenční soud a zejména své věřitele o tom, že jeho snaha dostát v maximální možné míře svým závazkům je míněna skutečně upřímně, poctivě a se vší vážností. Ostatně kdyby se v průběhu dalšího řízení ukázalo, že odvolací soud se v tomto svém úsudku zmýlil a že dlužník nepřistupuje k oddlužení dostatečně svědomitě nebo poctivě, může kdykoliv později dojít ke změně způsobu řešení jeho úpadku a úpadek by pak byl již definitivně řešen konkursem.

Pro tuto chvíli však není zrušení schváleného oddlužení dlužníka namístě. Proto postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a usnesení v napadených bodech I., IV. výroku, jakož i v ostatních na nich závislých bodech II., III., V., VI. výroku, změnil ve výroku uvedeným způsobem.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 4. prosince 2012

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová