1 VSPH 1621/2015-P4-10
KSPH 69 INS 8371/2015 1 VSPH 1621/2015-P4-10

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ladislava Derky ve věci dlužníků Františka Uhlíře a Pavly Uhlířové, oba bytem U Cihleny 6, Hořovice, o odvolání CASPER CONSULTING, a.s., IČO 63980401, sídlem Olivova 2096/4, Praha 1, zast. advokátkou Mgr. Soňou Bernardovou, sídlem Koliště 55, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 69 INS 8371/2015-P4-3 ze dne 23. června 2015

takto:

Odvolání s e o d m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze v insolvenčním řízení vedeném v insolvenční věci Františka Uhlíře a Pavly Uhlířové (dále jen dlužníci) usnesením č.j. KSPH 69 INS 8371/2015-P4-3 ze dne 23.6.2015 odmítl změnu přihlášky věřitele č. 4, CASPER CONSULTING a.s. (dále odvolatel) spočívající ve zpětvzetí přihlášeného zajištění u pohledávky v celkové výši 435.589,71 Kč provedenou podáním ze dne 18.6.2015 pro opožděnost, s tím že, jeho pohledávka zůstává nadále pohledávkou přihlášenou a zajištěnou majetkem dlužníka.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením č.j. KSPH 69 INS 8371/2015-A-14 ze dne 24.4.2015 rozhodl o úpadku dlužníků a současně povolil jejich společné oddlužení. Věřitelé byli vyzváni, aby do 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení podali u soudu přihlášky pohledávek za dlužníky s poučením o následcích pozdě podané přihlášky. Věřitelé mohli své pohledávky přihlásit (podat k poštovní přepravě) nejpozději dne 25.5.2015. Přihláškou pohledávky doručenou soudu dne 18.5.2015 uplatnil věřitel svou pohledávku za dlužníky z titulu smlouvy o úvěru ve výši 435.589,71 Kč jako pohledávku zajištěnou majetkem dlužníků. Podáním ze dne 18.6.2015 vzal zpět zajištění pohledávky a nadále ji uplatňoval jako nezajištěnou.

Na základě těchto zjištění soud prvního stupně dospěl k závěru, že změnu pořadí pohledávky odvolatel učinil pozdě, neboť nejpozději dne 25.5.2015 bylo možné pohledávku nejen přihlásit ale i dříve podanou přihlášku změnit, tj. změnit pořadí, právní důvod i výši. Po tomto datu již bylo možné změnit jen výši přihlášené pohledávky (až do přezkoumání přihlášky), nikoli právní důvod nebo pořadí.

Proti tomuto usnesení se včas odvolatel odvolal a požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že zpětvzetí přihlášeného zajištění pohledávky v celkové výši 435.589,-Kč se neodmítá a tato pohledávka je nadále považována za pohledávku přihlášenou jako nezajištěnou.

Argumentoval zejména tím, že insolvenční zákon věřitele zcela nijak neomezuje v tom, kdy lze vzít úplně či z části přihlášku zpět. Za takový úkon lze považovat i zpětvzetí přihlášky co do zajištění pohledávky. Jediným omezením je okamžik zjištění pohledávky, tedy nařízení přezkumného jednání.

Vrchní soud v Praze se v prvé řadě zabýval tím, zda odvolání proti napadenému usnesení je přípustné, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle ust. § 11 odst. 1 insolvenčního zákona rozhoduje insolvenční soud při výkonu dohlédací činnosti o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení. Podle ust. § 91 téhož zákona není proti rozhodnutím, která insolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti včetně předběžných opatření, odvolání přípustné, pokud zákon nestanoví jinak.

Dle ustanovení § 173 odst. 1 insolvenčního zákona podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Přihláška pohledávky má dle ustanovení § 173 odst. 4 insolvenčního zákona pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Dle ustanovení § 185 insolvenčního zákona jestliže nastala v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nepřihlíží, odmítne insolvenční soud přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud věřitele vyrozumí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 192 odst. 4 insolvenčního zákona věřitel může až do skončení přezkumného jednání, dokud jeho pohledávka není zjištěna, měnit výši přihlašované pohledávky. Jestliže v důsledku této změny není možné přezkoumat přihlášenou pohledávku při nařízeném přezkumném jednání, nařídí insolvenční soud zvláštní přezkumné jednání. Věřitel je však povinen uhradit ostatním věřitelům na jejich žádost náklady, které jim vznikly v souvislosti s jejich účastí na zvláštním přezkumném jednání.

Ze zjištění soudu prvního stupně vyplývá, že odvolatel včas přihlásil pohledávku ve výši 435.589,71 Kč jako pohledávku zajištěnou. Poté co uplynula lhůta pro přihlášení pohledávek, odvolatel podáním doručeným soudu přihlášku v rozsahu jejího zajištění vzal zpět a trval na tom, aby jeho pohledávka byla nadále považována za pohledávku nezajištěnou, vykonatelnou v celkové výši 435.589,71 Kč.

S ohledem na výše citovaná ustanovení insolvenčního zákona je odvolací soud toho názoru, že pořadí přihlášené pohledávky (stejně jako její důvod) může věřitel měnit jen do konce lhůty k přihlášení pohledávky, neboť po uplynutí této lhůty (v níž lze měnit nebo rozšiřovat důvody přihlášky nebo podat i přihlášku novou) zákon připouští toliko změnu ve výši přihlášené pohledávky, a to až do skončení přezkumného jednání. V případě povoleného oddlužení věřitel podáním přihlášky, v níž se dovolává zajištění, volí budoucí způsob uspokojování své pohledávky mimo splátkový kalendář. Proto i omezení přihlášky takového věřitele v rozsahu požadovaného zajištění je třeba chápat jako změnu přihlášky, která (vyjma výše přihlášené pohledávky) již není po uplynutí přihlašovací lhůty dle § 192 odst. 4 insolvenčního zákona přípustná. Toto ustanovení je tak dle názoru odvolacího soudu třeba vykládat s ohledem na další souvislosti insolvenčního řízení, v němž bylo povoleno oddlužení restriktivně, neboť další průběh insolvenčního řízení je typický zejména krátkou lhůtou pro přezkum pohledávek a povinností soudu před přezkumem zveřejnit seznam přihlášených pohledávek korespondující právu ostatních účastníků řízení pohledávku popřít (a tedy získat o pohledávce odpovídající informace z insolvenčního rejstříku) či rozhodováním věřitelů o schválení oddlužení na schůzi věřitelů bezprostředně následující po přezkumu. V případě, kdy věřitel dá najevo, že nadále neuplatňuje právo na uspokojení své pohledávky ze zajištění (tj. vzdá se tohoto práva a nadále požaduje uspokojení pohledávky jako nezajištěné, či nesprávně uvede, že ohledně pořadí bere přihlášku částečně zpět), jedná se pouze o změnu uplatněného pořadí pohledávky, nikoli o zpětvzetí přihlášky v režimu ust. § 184 insolvenčního zákona (i kdyby věřitel svůj úkon takto-nepřiléhavě-formuloval).

V tomto případě, kdy odvolatel změnil přihlášku své pohledávky ze zajištěné na nezajištěnou až po přihlašovací lhůtě, nelze k takové změně přihlášky dle § 173 a § 192 odst. 4 insolvenčního zákona přihlížet, i kdyby tak učinil ještě před přezkumným jednáním, neboť změna pohledávky (vyjma změny její výše) je po uplynutí lhůty k jejímu přihlášení dle § 192 odst. 4 insolvenčního zákona nepřípustná.

Uvedenou dispozici s právem na uspokojení ze zajištění může insolvenční soud reflektovat pouze-a ovšem v zájmu transparentnosti stavu řízení velmi vhodně-dohledovým (deklaratorním) rozhodnutím ve smyslu ust. § 11 insolvenčního zákona.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle ust. § 218 písm. c) občanského soudního řádu a odvolání proti napadenému usnesení odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 4. května 2016

JUDr. Jiří G o l d s t e i n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Bedrníčková