1 VSPH 1608/2015-A-17
MSPH 96 INS 18974/2015 1 VSPH 1608/2015-A-17

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Jiřího Goldsteina a JUDr. Ladislava Derky v insolvenčním řízení dlužníka: EMOZIONI ITALIANE, s.r.o. v likvidaci, IČO 28485921, sídlem Praha 9, Jandova 208/8, zast. JUDr. Milošem Profousem, advokátem se sídlem Praha 1, V Jámě 1/699, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 96 INS 18974/2015-A-6 ze dne 29. července 2015,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 96 INS 18974/2015-A-6 ze dne 29. července 2015 p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze nadepsaným usnesením uložil dlužníkovi povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 45.000,-Kč ve lhůtě 7 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména vyložil § 108 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále též IZ), účel zálohy a odkázal na vyhlášku č. 313/2007 Sb., zjistil, že dlužník se domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu, přičemž podle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. činí minimální výše odměny insolvenčního správce 45.000,-Kč, soud neměl informace o majetkových poměrech dlužníka, nebylo možno předvídat výdaje majetkové podstaty, hotové výdaje a odměnu správce, a proto uložil dlužníkovi povinnost uhradit shora uvedenou zálohu.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že nemá žádný majetek ani finanční prostředky, že by si musel půjčit, čímž by došlo ke vzniku dalšího závazku, z gramatického znění § 108 odst. 1 IZ dovozoval, že záloha nemusí být požadována, že bude muset opakovaně podávat insolvenční návrhy, čímž dojde k zatížení administrativního aparátu i soudců. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k následujícím zjištěním a závěrům: Podle § 108 odst. 1 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 108 odst. 2 IZ výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.

Soud I. stupně správně vycházel z toho, že záloha podle § 108 IZ slouží jako zdroj placení prvotních nákladů insolvenčního řízení i jako záruka úhrady celkových nákladů insolvenčního řízení, včetně hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Záloha je tudíž opodstatněna také v případě, kdy sice lze počítat s výtěžkem ze zpeněžení majetkové podstaty postačujícím k úhradě nákladů insolvenčního řízení, není tu však pro období následující po rozhodnutí o úpadku (do zpeněžení majetkové podstaty) dostatek volných finančních prostředků dlužníka, z nichž by bylo možné uhradit prvotní náklady, jež si insolvenční řízení (aby mohlo zákonem stanoveným způsobem pokračovat) nutně vyžádá, anebo v případě, kdy tu sice jsou určité volné finanční prostředky, avšak toliko ve výši, jež nebude postačovat ani na úhradu minimálních nákladů insolvenčního řízení.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 22.7.2015 byl soudu I. stupně doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na prohlášení konkursu. Z insolvenčního návrhu plyne, že má závazky po dobu delší 30 dnů po splatnosti, není schopen je plnit, vyjmenoval konkrétní věřitele s uvedením výše a splatnosti jejich pohledávek, celková výše závazků dlužníka vůči 6 věřitelům činila 679.774,46 Kč. Dlužník popsal, že s ohledem na zvyšování nájemného pronajatých prostor sloužících k podnikání a vzhledem k růstu provozních výdajů se dostal do tíživé situace, kdy nebyl schopen dostát závazkům vůči obchodním partnerům, přičemž závazky převyšují jeho majetek, v důsledku platební neschopnosti došlo k oslabení důvěry obchodních partnerů a k výraznému propadu tržeb. Dlužník nemá žádný majetek ani pohledávky či hotovost.

Z dosavadních výsledků insolvenčního řízení tak vyplývá, že lze očekávat řešení úpadku dlužníka konkursem, který navrhoval. V případě řešením úpadku konkursem náklady insolvenčního řízení tvoří vždy i hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, která v konkursu (či nepatrném konkursu) dosahuje-v případě jejího určení dle § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb.-obvykle nejméně částky 45.000,-Kč (bez event. připočtení 21 % DPH), přičemž podle § 2a vyhlášky náleží insolvenčnímu správci též odměna z počtu přezkoumaných přihlášek v případě, kdy v konkursu k žádnému zpeněžení nedošlo, taktéž v minimální výši 45.000,-Kč.

Přitom je zřejmé, že vyjma nároku na jeho odměnu (v minimální výši 45.000,-Kč bez připočtení event. DPH) si činnost insolvenčního správce nadto vyžádá též určité hotové výdaje spojené zejména s přešetřením majetkových poměrů dlužníka (včetně event. prošetření jeho příp. neúčinných právních úkonů) a s přezkoumáním přihlášených pohledávek atd.

Proto odvolací soud postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 24. listopadu 2015

JUDr. František K u č e r a , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná