1 VSPH 1598/2014-P14-8
KSPH 67 INS 10385/2014 1 VSPH 1598/2014-P14-8

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a ze soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Jan Horký, nar. 19. února 1969, bytem Milovice, Mírová 471/A, o odvolání věřitelky č. 12 Jany Horké, nar. 22. července 1948, bytem Moravský Písek, Ostrožská 81, proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 67 INS 10385/2014-P14-3 ze dne 29. července 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 67 INS 10385/2014-P14-3 ze dne 29. července 2014 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením odmítl přihlášku pohledávky věřitelky č. 12 Jany Horké (dále jen odvolatelka ) a ukončil její účast v insolvenčním řízení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením ze dne 30.4.2014 (A-8) soud rozhodl o úpadku dlužníka a vyzval věřitele k přihlašování pohledávek. Dne 29.5.2014 byla soudu doručena přihláška pohledávky odvolatelky. Protože přihláška pohledávky odvolatelky nebyla dostatečně specifikována, byla odvolatelka insolvenční správkyní vyzvána ke specifikaci důvodu vzniku pohledávky a k předložení dokladů ve lhůtě 15 dnů. Protože odvolatelka přihlášku řádně nedoplnila, insolvenční správkyně tuto skutečnost oznámila soudu s návrhem na odmítnutí přihlášky.

Soud měl za to, že doplnění přihlášky pohledávky nebylo dostatečné a přihláška zůstala nepřezkoumatelná, když odvolatelka neuvedla, na základě jaké dohody poskytla dlužníkovi finanční prostředky, v jaké výši, zda měl dlužník povinnost prostředky vrátit a pokud ano, v jaké lhůtě. Proto soud rozhodl o odmítnutí přihlášky pohledávky podle § 185 IZ.

Proti tomuto usnesení podala odvolatelka včasné odvolání. Namítala, že více svůj nárok doložit nemohla, že jednotlivé splátky nebyly určeny, bylo určeno jen datum splatnosti, dohoda o poskytnutí finančních prostředků byla jen ústní. Konkrétní data nelze specifikovat, proto je odvolatelka vymezila jen časovým obdobím. Dlužník měl povinnost vrátit poskytnuté prostředky v libovolných splátkách. Proto navrhovala, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se její přihlášky pohledávky neodmítá.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku (§ 136 odst. 2 písm. d/ IZ).

Přihlášku pohledávky lze podle § 176 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencni-zakon.cz. Kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 občanského soudního řádu-dále jen o.s.ř.) musí obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Podle § 177 IZ je nutné k přihlášce pohledávky připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou.

Podle § 174 odst. 1 IZ se přihlášky pohledávek a jejich přílohy podávají dvojmo. Stejnopis přihlášky a její přílohy doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci.

Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá (odst. 2).

Insolvenční správce přihlášku pohledávky podle § 188 odst. 1 IZ přezkoumá. Nelze-li ji přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve věřitele, aby ji opravil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (§ 188 odst. 2 IZ).

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu přihlášky pohledávky doručené soudu I. stupně dne 29.5.2014 odvolací soud zjistil, že odvolatelka jako důvod vzniku pohledávky uvedla, že šlo o finanční výpomoc na obživu a úhradu některých dřívějších splatných závazků dlužníka, že k půjčkám docházelo v letech 2010 až 2013 a že měly být vráceny během roku 2014, nejpozději do 31.12.2014, avšak s ohledem na finanční problémy dlužníka nebylo hrazeno ničeho. Odvolatelka k přihlášce pohledávky přiložila dohodu o uznání dluhu ze dne 20.11.2013, podle které dlužník uznal, že během let 2010 až 2013 odvolatelka dlužníkovi poskytla částku ve výši 400.000,-Kč za účelem vyplacení dřívějších závazků a pořízení vybavení domácnosti. Dlužník se zavázal dluh uhradit ve lhůtě do 31.12.2014.

K výzvě insolvenční správkyně ze dne 3.7.2014, aby odvolatelka specifikovala, kdy konkrétně byly dlužníkovi jednotlivé půjčky poskytovány a jak je lze doložit, odvolatelka podáním doručeným soudu I. stupně dne 21.7.2014 reagovala tak, že celková výše pohledávky činila 402.748,-Kč, že tato částka byla použita k úhradě splátek u společností, vůči kterým měl dlužník-syn závazky a odkázala na komunikaci s PROFICREDIT, SMART CAPITAL, a.s., TOMMY STACHI, s.r.o., Komerční banka, a.s.

Podle § 558 z.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.

Uznání dluhu zakládá domněnku, že tento dluh v době uznání trval, jde o vyvratitelnou právní domněnku, avšak věřitel po uznání dluhu už nemusí prokazovat jeho existenci ani jeho právní důvod, ani jeho trvání. Důkazní břemeno ohledně toho, že dluh vůbec nevznikl nebo zanikl leží potom na dlužníkovi.

Z obsahu Dohody o uznání dluhu ze dne 20.11.2013 plyne, že odvolatelka během let 2010 až 2013 poskytla dlužníkovi finanční prostředky ve výši 400.000,-Kč.

Odvolací soud má za to, že soud I. stupně nepochybil, když přihlášku pohledávky odmítl.

Z obsahu doplnění přihlášky doručeného soudu I. stupně dne 16.7.2014 neplyne, na základě jakých důvodů a kdy měly jednotlivé dílčí pohledávky odvolatelce vzniknout. Odvolatelka sice předložila Dohodu o uznání dluhu, avšak tato dohoda nemůže nahradit nedostatečná skutková tvrzení odvolatelka v rámci přihlášky pohledávky, resp. jejího doplnění. Skutečnost, že odvolatelka, ač k tomu vyzvána, nijak skutkově nespecifikovala jednotlivé případy tvrzeného plnění ve prospěch dlužníka činí přihlášku vskutku nepřezkoumatelnou, neboť pokud přihláška pohledávky má mít stejné vlastnosti, jako žaloba podaná v nalézacím řízení na zaplacení příslušné částky, pak je opravdu namístě trvat na dostatečném vymezení toho, jak byly příslušné prostředky dlužníku odvolatelkou poskytnuty, aby správce mohl jednotlivé případy přezkoumat a zaujmout k nim stanovisko. Pokud se tak nestalo, jde taková situace, i při vědomí toho, že dlužník je synem odvolatelky, toliko k její tíži a pouhá skutečnost, že dlužník dluh uznal, na tom nemůže nic měnit. Uznání dluhu z hlediska náležitostí přihlášky pohledávky nemůže nahradit povinnost uvést v přihlášce rozhodné okolnosti vzniku u každé přihlašované pohledávky.

Protože tedy odvolatelka ani k výzvě insolvenční správkyně přihlášku pohledávky řádně nedoplnila, odvolací soud postupem podle § 219 o.s.ř. napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 6. října 2014

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková