1 VSPH 1589/2014-B-12
KSCB 28 INS 30332/2013 1 VSPH 1589/2014-B-12

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ivy Novotné ve věci dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , IČO 65934971, bytem Vimperk, Mírová 427, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. července 2014, č.j. KSCB 28 INS 30332/2013-B-7

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. července 2014, č.j. KSCB 28 INS 30332/2013-B-7, se z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích neschválil oddlužení dlužníka Petra anonymizovano (dále jen dlužník) a na jeho majetek prohlásil konkurs s tím, že bude projednáván jako nepatrný.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že usnesením ze dne 27.11.2013 (A-10) zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením na základě zjištění, že dlužník nemá závazky z podnikání, má pravidelný mzdový příjem ve výši 18.000,-Kč měsíčně a jeho ekonomická nabídka pro oddlužení plněním splátkového kalendáře je dostatečná. Na přezkumném jednání konaném dne 21.1.2014 byly přezkoumány nezajištěné pohledávky 4 věřitelů v celkové výši 149.157,-Kč a vyšlo najevo, že dlužník ukončil pracovní poměr ke dni 31.12.2013 a je bez příjmu. Na výzvy soudu I. stupně ze dne 10.3.2014 a ze dne 26.6.2014 na doložení příjmů dlužník reagoval jen sdělením ze dne 24.3.2014, že je v evidenci nezaměstnaných a jakmile si sežene práce, zašle soudu pracovní smlouvu. Protože je dlužník dlouhodobě bez příjmu, který by mu umožnil realizaci splátkového kalendáře, postupoval soud I. stupně podle § 405 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ), oddlužení neschválil a na majetek dlužníka prohlásil konkurs s tím, že bude projednáván podle § 314 odst. 1 IZ jako nepatrný.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích se dlužník včas odvolal, neboť si v tak krátkém časovém termínu nenašel zaměstnání a mu nabídla pomoc jeho matka, jež se zavázala přispívat mu na oddlužení částkou 2.200,-Kč měsíčně, čímž uhradí 40 % svých nezajištěných závazků. K odvolání připojil nově uzavřenou darovací smlouvu a požadoval, aby mohl pokračovat dále ve splátkovém kalendáři .

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 389 odst. 1 IZ může dlužník, který není podnikatelem, insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením. Dle § 398 téhož zákona lze oddlužení provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře.

Věcné podmínky, za nichž lze dlužníkovi umožnit řešení jeho úpadku či hrozícího úpadku oddlužením, vymezuje § 395 IZ. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že a) jím je sledován nepoctivý záměr nebo b) hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Oddlužení je z hlediska podmínky stanovené v § 395 odst. 1 písm. b) IZ přípustné, pokud lze její splnění odůvodněně předpokládat alespoň u jednoho ze způsobů, jímž lze oddlužení dle § 398 IZ provést (plněním splátkového kalendáře či zpeněžením majetkové podstaty). V tom směru není podstatné, jaký způsob oddlužení navrhl dlužník, neboť o něm rozhodují na schůzi svým hlasováním nezajištění věřitelé, popř. insolvenční soud (viz § 402 odst. 3 a 5 IZ).

Podmínky přípustnosti oddlužení přitom soud zkoumá jak ve stadiu rozhodování o návrhu na povolení oddlužení, a to se zřetelem ke skutečnostem, které dlužník uvedl v návrhu na povolení oddlužení a insolvenčním návrhu, tak ve fázi následující po povolení oddlužení, a to na podkladě stávajícího skutkového stavu věci vyplývajícího z dosavadních výsledků insolvenčního řízení (k tomu viz např. závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.9.2010, sp. zn. 29 NSČR 6/2008 uveřejněném pod č. 61/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; dále jen R 61/2011). Z hlediska předpokladu naplnění ekonomické podmínky přípustnosti oddlužení je třeba v závislosti na výsledcích přezkumného jednání a schůze věřitelů zkoumat stávající ekonomickou nabídku dlužníka pro oddlužení v porovnání s celkovou výší nezajištěných pohledávek věřitelů, které by do oddlužení-v případě jeho schválení-měly být pojaty.

V daném případě neschválil soud I. stupně oddlužení dlužníka na základě zjištění, že v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře, jehož se domáhal, nebude nezajištěným věřitelům zaplaceno ničeho, neboť dlužník neměl žádný postižitelný příjem.

Odvolací soud z obsahu spisu ověřil správnost všech skutkových zjištění soudu I. stupně, o něž je napadené usnesení opřeno, jakož i okolnost, že dlužník-ač k tomu opakovaně vyzýván (B-3, B-4, B-6)-nepředložil v průběhu prvního pololetí r. 2014 žádné listiny, z nichž by bylo lze zjistit, že je schopen platit splátky pro oddlužení plněním splátkového kalendáře. Za těchto okolností soud I. stupně nepochybil, pokud uzavřel na tom, že nelze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení dosáhnou nezajištění věřitelé, bude činit minimálně 30 % jejich pohledávek. Tento závěr je rovněž v souladu s R 61/2011, v němž dovolací soud kromě jiného konstatoval, že má-li být této hranice dosaženo až na základě události, jež má nastat v budoucnu (např. na základě zaměstnavatelem dlužníka přislíbeného zvýšení mzdy), je na dlužníkovi, aby příslušné skutečnosti tvrdil a v případě potřeby také osvědčil.

Nicméně v době rozhodování odvolacího soudu je již situace odlišná od té, z níž vycházel soud I. stupně, neboť dlužník až k odvolání připojil novou darovací smlouvu uzavřenou dne 11.8.2014 (po vydání napadeného usnesení) s dárkyní Marií Kunešovou, jež se zavázala poskytovat mu po dobu trvání oddlužení pravidelné měsíční peněžité plnění ve výši 2.200,-Kč.

Za tohoto stavu věci by měsíční splátka činila 2.200,-Kč, což by za 60 měsíců splátkového kalendáře představovalo celkový příjem 132.000,-Kč. Po odečtení měsíční náhrady hotových výdajů a odměny správce, jež činí celkem 1.089,-Kč včetně 21 % DPH, tj. částky 65.340,-Kč (60 x 1.089,-Kč), by dlužník byl schopen splatit nezajištěným věřitelům částku 66.660,-Kč, zatímco 30 % jejich pohledávek činí 44.747,-Kč. Tvrzení dlužníka, že ve světle nových okolností (již) splňuje předpoklad minimálně 30 % uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, se proto jeví jako opodstatněné.

Jelikož na základě výše uvedených zjištění a závěrů neshledal odvolací soud, že jsou (nadále) dány důvody pro neschválení oddlužení dlužníka splátkovým kalendářem a jelikož je z povahy věci vyloučeno, aby o tom, zda bude oddlužení v této věci schváleno, rozhodl odvolací soud, podle § 219a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 18. srpna 2014

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a, Ph.D., v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: I. Kratochvílová