1 VSPH 1581/2015-A-14
KSPL 51 INS 13488/2015 1 VSPH 1581/2015-A-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ladislava Derky ve věci dlužníka Martina Schreinera, bytem Lednická 384, Kralovice, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 51 INS 13488/2015-A-8 ze dne 13. července 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 51 INS 13488/2015-A-8 ze dne 13. července 2015 s e m ě n í tak, že se insolvenční návrh dlužníka Martina Schreinera neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 51 INS 13488/2015-A-8 ze dne 13. 7. 2015 odmítl insolvenční návrh, jímž se Martin Schreiner (dále jen dlužník) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že usnesením č.j. KSPL 51 INS 13488/2015-A-6 ze dne 11. 6. 2015 dlužníka vyzval, aby doplnil svůj insolvenční návrh o úplný a řádný seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, neboť v seznamu závazků dlužník řádně neoznačil některého ze svých věřitelů řádným názvem a identifikačním číslem. Dlužník reagoval podáním ze dne 18. 6. 2015, ve kterém soudu zaslal seznam závazků. V seznamu závazků však nebyly vytýkané nedostatky odstraněny, neboť věřitelé byli označeni shodně jako v původním seznamu závazků. Věřitel uvedený v seznamu závazků dlužníka jako VZP nebyl řádně označen názvem a identifikačním číslem. Proto soud prvního stupně podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Argumentoval zejména tím, že v insolvenčním návrhu řádně popsal svoje závazky a předložil řádný seznam závazků.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona odmítne insolvenční soud insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní isir.justi ce.cz tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Podle ust. § 128 odst. 2 insolvenčního zákona určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ust. § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Ust. § 104 téhož zákona ukládá dlužníkovi, jenž podává insolvenční návrh, povinnost připojit k němu určité přílohy (seznamy majetku, závazků a zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek), a v odstavcích 2 a 3 vymezuje obsah seznamu majetku a seznamu závazků. Odstavec 4 dlužníkovi ukládá, aby seznamy (týká se všech požadovaných seznamů) podepsal a aby v nich výslovně uvedl, že jsou správné a úplné, a ohledně seznamů majetku a seznamu zaměstnanců vyžaduje, aby skutečnost, že žádné dlužníky nebo zaměstnance nemá, v těchto seznamech uvedl.

Podle ust. § 106 odst. 1 insolvenčního zákona musí dlužník, který hodlá řešit oddlužením svůj úpadek nebo hrozící úpadek, spojit s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení, a podle ust. § 390 odst. 1 téhož zákona musí návrh na povolení oddlužení podat spolu s insolvenčním návrhem.

Z ust. § 391 insolvenčního zákona se podává, že návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení dlužníka a osob oprávněných za něj jednat, údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech a údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky. Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis a podobu zveřejní Ministerstvo spravedlnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ust. § 393 insolvenčního zákona stanoví, že insolvenční soud vyzve usnesením osobu, která podala návrh na povolení oddlužení, jenž neobsahuje všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů, a současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. Stejně postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. Není-li přes výzvu insolvenčního soudu návrh na povolení oddlužení řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne.

Z toho, co uvedeno výše, je zřejmé, že insolvenční návrh, jenž je v ust. § 2 písm. c) insolvenčního zákona definován jako návrh na zahájení insolvenčního řízení podaný u insolvenčního soudu, a návrh na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhá rozhodnutí o způsobu řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jsou dvěma různými procesními podáními, pro něž insolvenční zákon předepisuje různé obsahové náležitosti a pro něž uplatňuje odlišná pravidla i co do požadavku na jejich formu (v podrobnostech viz usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008-A-15 ze dne 27. 1. 2010). Na rozdíl od návrhu na povolení oddlužení pro insolvenční návrh není insolvenčním zákonem předepsána (co do jeho podoby) žádná zvláštní forma. Přestože, resp. právě proto, že podoba formuláře návrhu na povolení oddlužení umožňuje jeho použití jako insolvenčního návrhu tím, že dlužník označí bod 6 a vyplní tam předepsané údaje (rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek), je insolvenční soud povinen zabývat se samostatně tím, zda podání má všechny náležitosti insolvenčního návrhu i návrhu na povolení oddlužení, a v závislosti na svých zjištěních zvolit odpovídající postup předepsaný insolvenčním zákonem, jak je ve stručnosti popsán výše.

Pro rozhodnutí o odvolání je v daném případě podstatné, že dlužník podal insolvenční návrh s využitím formuláře návrhu na povolení oddlužení a ve dvou rámečcích v bodě 7 formuláře křížkem vyznačil, že návrh na povolení oddlužení podává současně jako insolvenční návrh a požaduje, aby soud rozhodl o jejím úpadku. Dále označil čtyři věřitele, uvedl výši jejich závazků, uvedl lhůtu jejich splatnosti. V bodě č. 17 uvedl dva nevykonatelné závazky, označil věřitele a uvedl jejich výši, v bodě č. 19 označil dva věřitele s vykonatelnými závazky a uvedl výši těchto závazků, zároveň uvedl spisové značky rozhodnutí, na základě nichž bylo zahájeno exekuční řízení za účelem vymožení těchto vykonatelných závazků. V připojeném seznamu závazků shodně popsal své závazky, když ohledně vykonatelné pohledávky věřitele, kterého označil VZP uvedl identifikační číslo, uvedl adresu jeho pobočky v Plzni, výši pohledávky a lhůtu její splatnosti. Dále připojil rozhodnutí Exekutorského úřadu v Plzni v č.j. 108 EX 03735/-017 ze dne 27. 4. 2015, na základě kterého bylo zahájeno exekuční řízení, v němž byl uvedený věřitel shodně označen.

Ze skutečnosti že dlužník, který je nezaměstnaný, má čtyři věřitele, kteří mají za ním pohledávky po lhůtě splatnosti delší jak 30 dnů, když ohledně dvou pohledávek již bylo pravomocně rozhodnuto a za účelem jejich vymožení je vedeno exekuční řízení, je zřejmé, že není schopen své závazky plnit. Proto je odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně toho názoru, že dlužník v insolvenčním návrhu popsal skutečnosti, jež osvědčují jeho úpadek ve formě platební neschopnosti.

V posuzované situaci odvolací soud nesdílí přehnaně formalistický náhled soudu prvního stupně, že by dlužník k insolvenčnímu návrhu předložil neúplný seznam závazků. V předloženém seznamu je sice jeden z věřitelů označen pouze zkratkou VZP , ke které bylo připojeno identifikační číslo a dále v přílohách připojil rozhodnutí Exekutorského úřadu v Plzni v č.j. 108 EX 03735/-017 ze dne 27. 4. 2015 z něhož nepochybně vyplývá, že se jedná o Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky. Za tohoto stavu soud prvního stupně neměl důvod vyzývat dlužníka k doplnění insolvenčního návrhu o řádný seznam závazků, protože předložený seznam závazků měl všechny nutné náležitosti, když v něm byli věřitelé označeni názvem, případně zkratkou jejich názvu, identifikačním číslem, byla uvedena výše jejich závazků a dále u vykonatelných závazků byly označeny spisové značky rozhodnutí, na základě nichž bylo zahájeno exekuční řízení za účelem vymožení těchto vykonatelných závazků.

Insolvenční návrh dlužníka a ani jeho povinné přílohy proto nevykazují nedostatky bránící pokračovat v řízení, pro něž by bylo namístě dle ust. § 128 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona insolvenční návrh odmítnout, podmínky k vydání napadeného usnesení proto nebyly dány.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora shledal odvolací soud odvolání dlužníka důvodným, postupoval proto podle ust. § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 občanského soudního řádu, napadené usnesení změnil a rozhodl o tom, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 5. května 2016

JUDr. Jiří G o l d s t e i n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Bc. Jiří Slavík