1 VSPH 1574/2013-A-15
KSUL 69 INS 15446/2013 1 VSPH 1574/2013-A-15

USNES EN Í

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenčním řízení dlužníka: Vilém Schlosser, nar. 1. února 1981, bytem Louny, Jana Švermy 2055, adresa pro doručování: Louny, U Pramenu 2488, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 69 INS 15446/2013-A-8 ze dne 16. července 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 69 INS 15446/2013-A-8 ze dne 16. července 2013 se mění tak, že se dlužníkovi ukládá povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci usnesení.

Od ůvo d ně n í:

Krajský soud v Ústí nad Labem nadepsaným usnesením uložil dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 20.000,-Kč ve lhůtě 10 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 31.5.2013 mu byl doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení splněním splátkového kalendáře. Soud zjistil, že dlužník nebude schopen ze svého příjmu uhradit nezajištěným věřitelům ani 30 % jejich pohledávek. Soud dospěl k závěru, že nezajištěné věřitele nebude možno uspokojit ani z příjmu manželky, která pobírá měsíčně toliko 3.400,-Kč. Soud odkázal na § 108 odst. 1 IZ a na vyhlášku č. 313/2007 Sb., dospěl k názoru, že konkurs v případě dlužníka, který nemá žádný významnější majetek, nemá smysl, a poučil jej o možnosti zvýšení příjmu, které by mohlo mít za následek, že záloha nebude požadována.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že sice v předloženém pracovním výměru byla uvedena jeho mzda ve výši toliko 10.440,-Kč, avšak pracovněprávní závazky po úpadku původního zaměstnavatele převzal další zaměstnavatel a dlužník by měl pobírat mzdu ve výši jako u původního zaměstnavatele. Z toho dovozoval, že bude schopen uhradit spolu s manželkou více než 30 % pohledávek věřitelů. Z důvodu splatnosti příjmu dlužník bude schopen doložit příjem za červenec až v srpnu. Dále žádal o spojení svého insolvenčního řízení a insolvenčního řízení manželky. V rámci doplnění odvolání dlužník předložil podáním doručeným soudu dne 13.9.2013 výplatní pásku za červenec 2013, podle které za červenec 2013 obdržel mzdu ve výši 17.190,-Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle kterého insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a překlenout tak nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů a odměny insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ).

Podle § 395 odst. 1 písm. a) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (§ 279 odst. 2 občanského soudního řádu). Z citované právní úpravy vyplývá, že zásadním předpokladem pro povolení oddlužení (vedle dalších předpokladů) je schopnost dlužníka za zákonných podmínek splatit svým nezajištěným věřitelům nejméně 30 % jejich pohledávek za dobu 5 let.

Nelze však přehlédnout, že náklady insolvenčního řízení mohou představovat i jiné výdaje, než jaké si vyžádá uspokojení nároků správce, a že v dané fázi insolvenčního řízení také není jisté, zda bude oddlužení povoleno (srov. § 395 a § 396 odst. 1 IZ), či zda již povolené oddlužení bude schváleno (srov. § 404 až 406 IZ), a stejně tak nelze předvídat, zda schválené oddlužení nebude v jeho průběhu zrušeno (§ 418 IZ). Všechna tato rozhodnutí mají vždy za následek řešení úpadku konkursem, popř. nepatrným konkursem dle § 314 a § 315 IZ, v němž jen odměna insolvenčního správce příslušející dle § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb. dosahuje nejméně 45.000,-Kč.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu dne 31.5.2013 se dlužník domáhal zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. V insolvenčním návrhu dlužník uvedl, že s rámci společného jmění manželů má s manželkou závazky v celkové výši 539.000,-Kč, které jsou déle než 30 dnů po splatnosti a které nejsou schopni plnit. Dlužník má s manželkou dvě vyživovací povinnosti. Dlužník vlastní jen běžné vybavení domácnosti, je zaměstnán u ČSAD Mělník, a.s., podle mzdového výměru ze dne 1.7.2013 jeho mzda činí 10.440,-Kč. Podle výplatních pásek za měsíc květen 2013 obdržel dlužník mzdu ve výši 17.910,-Kč, za duben 2013 mzdu ve výši 19.455,-Kč, za měsíc březen mzdu ve výši 14.939,-Kč, dále tvrdil existenci příjmu z diet ve výši 7.906,-Kč měsíčně. Podle výplatní pásky ze červenec 2013 činila mzda dlužníka 17.190,-Kč. Dlužník žádal o spojení insolvenčního řízení s insolvenčním řízení manželky vedeným pod sp.zn. KSUL 69 INS 15448/2013.

Odvolací soud dospěl k závěru, že s ohledem na navržený způsob oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, neexistenci významnějšího zpeněžitelného majetku a souhrnnou výši závazků soud I. stupně nepochybil, když dlužníkovi zálohu uložil. Protože manželka dlužníka vyslovila souhlas s oddlužením, bylo namístě oba insolvenční návrhy spojit a uložit toliko jedinou zálohu.

S ohledem na příjmové poměry obou manželů a výši jejich společných závazků dospěl odvolací soud k závěru, že pro prvotní náklady insolvenčního řízení bude postačovat záloha ve výši 10.000,-Kč, přičemž další náklady řízení budou hrazeny v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře v rámci jednotlivých měsíčních splátek, v případě řešení úpadku konkursem z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud postupem podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. napadené usnesení změnil tak, jak je ve výroku uvedeno, a současně prodloužil lhůtu ke splnění uložené povinnosti.

Pro potřebu dalšího řízení lze k problematice oddlužení manželů odkázat na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21.9.2011 č.j. KSHK 34 INS 9061/2009, 3 VSPH 813/2011-B-37, ze dne 22.2.2012 č.j. KSUL 71 INS 4409/2010, 3 VSPH 1085/2011-B-44, ze dne 29.6.2011 č.j. KSLB 76 INS 12605/2010, 3 VSPH 76/2011-A-11, ze dne 19.4.2011 č.j. KSPH 40 INS 10341/2010, 3 VSPH 325/2011-B-16, ze dne 6.5.2011 č.j. KSHK 45 INS 8999/2009, 3 VSPH 334/2011-P7-9, ze dne 29.4.2011 č.j. KSPH 41 INS 14930/2010, 2 VSPH 240/2011-A-21, popř. ze dne 5.11.2010 č.j. KSUL 77 INS 5819/2010, 3 VSPH 501/2010-A-14.

Po uče ní : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 16. října 2013

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová