1 VSPH 1563/2014-A-16
KSPH 42 INS 29391/2013 1 VSPH 1563/2014-A-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenčním řízení dlužníka: Josef Dvořák, nar. 26. května 1956, IČO 63849658, sídlem Mělník, Sadová 355/3, zast. JUDr. Martinem Konopem, advokátem se sídlem v Mělníku, Pražská 530, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 42 INS 29391/2013-A-10 ze dne 4. července 2014 ve znění opravného usnesení č.j. KSPH 42 INS 29391/2013-A-12 ze dne 7. srpna 2014,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 42 INS 29391/2013-A-10 ze dne 4. července 2014 ve znění opravného usnesení č.j. KSPH 42 INS 29391/2013-A-12 ze dne 7. srpna 2014 se zrušuje a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze nadepsaným usnesením v bodě I. výroku zamítl návrh dlužníka a v bodě II. výroku rozhodl, že dlužník nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že insolvenční navrhovatel-dlužník podal insolvenční návrh spojený s návrhem na prohlášení konkursu. Soud dlužníku vytýkal, že neosvědčil, že by měl více věřitelů, jen toliko jako své věřitele uvedl Pospíšil tour, s.r.o. a Českou pojišťovnu, a.s., a proto se soud dalšími náležitostmi návrhu ani nezabýval a návrh podle § 143 odst. 1 insolvenčního zákona č. 182/2006 sb. (dále též IZ) zamítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítal, že v návrhu uvedl jako své věřitele Českou pojišťovnu, a.s. s pohledávkou ve výši 36.952,-Kč splatnou k 12.6.2014 a Pospíšil tour, s.r.o. s pohledávkou v celkové výši 531.816,-Kč, kterou měl hradit ve splátkách počínaje lednem 2013 a která byla zesplatněna k 16.1.2013. Proto navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení nebo aby je změnil a návrhu na zahájení insolvenčního řízení vyhověl.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení Krajského soudu v Praze v části napadené odvoláním včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle §103 odst. 1,2 IZ insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání20) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje.V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Insolvenční návrh je nutné předložit s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u insolvenčního soudu a aby každý, komu se doručuje, dostal jeden stejnopis. Insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu. Stejnopis insolvenčního návrhu věřitele se doručuje pouze dlužníku, a to do vlastních rukou. Insolvenční návrh dlužníka se nedoručuje (odst. 3,4).

Podle § 104 odstavec 1 a 2 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku ), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků ), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.

V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern21, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odstavec 3,4).

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne (odstavec 2)

Soud prvního stupně postavil své rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu na tom, že dlužník neosvědčil existenci alespoň dvou věřitelů se splatnými pohledávkami.

Z obsahu insolvenčního návrhu a jeho příloh plyne, že dlužník tvrdil existenci dvou věřitelů se splatnými pohledávkami-Pospíšil tour, s.r.o. (pohledávka ve výši 531.816,-Kč, splatná k 15.2.2012) a Česká pojišťovna, a.s. (pohledávka ve výši 31.637,-Kč, splatná k 31.1.2013).

Dlužník k osvědčení svého úpadku nepřiložil k návrhu zákonem v § 104 vyžadované přílohy, nicméně k tomu, aby tak učinil dodatečně, nebyl soudem I. stupně vyzván, ač se tak stát mělo (§ 128 odst. 2 IZ). Za tohoto stavu věci nebyly dány podmínky pro věcné projednání insolvenčního návrhu a meritorní rozhodnutí o něm. Přicházelo sice v úvahu odmítnutí insolvenčního návrhu dle § 128 odst. 2 a § 142 písm. a) IZ, leč mohlo se tak stát až poté, kdy by dlužníku marně uplynula lhůta k doplnění návrhu o požadované přílohy. Jestliže ovšem k tomuto dlužník vybídnout nebyl, nemůže napadené rozhodnutí o zamítnutí návrhu obstát, a proto je odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Toliko pro úplnost pro potřeby dalšího řízení odvolací soud pokládá za vhodné zmínit, že výrok o nákladech řízení je nadbytečný, pokud se řízení účastní toliko dlužník.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 25. září 2014

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková