1 VSPH 1554/2016-A-13
KSPH 62 INS 13074/2016 1 VSPH 1554/2016-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Jiřina anonymizovano , anonymizovano , bytem Třebichovice 25, 273 06 Třebichovice, zahájené na návrh: Komerční banka, a. s., IČO 45317054, se sídlem Na Příkopě 969/33, 114 07 Praha 1, o odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 62 INS 13074/2016-A-6 ze dne 3. června 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 62 INS 13074/2016-A-6

ze dne 3. června 2016 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh n e o d m í t á.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 3. 6. 2016 odmítl insolvenční návrh věřitele Komerční banka, a. s. (dále jen navrhovatel). V odůvodnění soud uvedl, že na základě insolvenčního návrhu navrhovatele bylo dne 31. 5. 2016 zahájeno insolvenční řízení. Soud odkázal na § 103 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) a dospěl k závěru, že navrhovatel nevylíčil v návrhu všechny rozhodující skutečnosti, především neuvedl dostatečně okolnosti, z nichž by bylo možno usuzovat na to, že dlužník má více věřitelů, vůči kterým není schopen plnit své závazky. Navrhovatel pouze odkázal na informace uvedené v katastru nemovitostí, uvedl v něm zmíněné věřitele a ohledně splatnosti jejich pohledávek odkázal na exekuční řízení, která jsou proti dlužníkovi vedena. Specifikace pohledávek ostatních věřitelů dlužníka nebyla tedy dle soudu dostatečná. Soud proto konstatoval, že v návrhu nejsou uvedeny rozhodující isir.justi ce.cz skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka; proto postupoval podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení se navrhovatel včas odvolal a požadoval, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá. Argumentoval zejména tím, že v insolvenčním návrhu jsou uvedené všechny potřebné skutečnosti, z nichž lze usuzovat na dlužníkův úpadek. Navrhovatel popsal a vyčíslil svou pohledávku vůči dlužníkovi a uvedl, že je déle než 30 dní, resp. 3 měsíce po splatnosti, specifikoval další tři věřitele a uvedl výši jejich pohledávek. Ze spisových značek exekučních řízení, které jsou ohledně těchto pohledávek vedeny, pak vyplývá, že tyto jsou déle než 3 měsíce po splatnosti.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona), přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o. s. ř. a shledal odvolání navrhovatele důvodným.

Podle § 3 odst. 1 insolvenčního zákona Dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle § 3 odst. 2 insolvenčního zákona Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ustanovení § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Odvolací soud považuje v této souvislosti, shodně se soudem prvního stupně, za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu č. j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26. 2. 2009), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je insolvenční navrhovatel povinen splnit zákonem předepsanou povinnost, tj. v insolvenčním návrhu vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Na této povinnosti je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže dlužník spolu s návrhem předložil řádný seznam svého majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Pro rozhodnutí o odvolání je v daném případě podstatné, že navrhovatel v insolvenčním návrhu, doručeném soudu prvního stupně dne 31. 5. 2016 ohledně pohledávky za dlužníkem, uvedl výši, splatnost i důvod vzniku své pohledávky. Dále označil další věřitele dlužníka, a to Matco, s. r. o. s vykonatelnou pohledávkou ve výši 326.580 Kč (výše jistiny), RWE Energie, s. r. o. s vykonatelnou pohledávkou ve výši 21.254,99 Kč (výše jistiny) a Generali Pojišťovna, a. s. s vykonatelnou pohledávkou 1.512 Kč. Navrhovatel dále označil spisové značky exekučních řízení vedených za účelem jejich vymožení a uvedl data, kdy nejpozději byly pohledávky splatné (data vydání exekučních příkazů ke zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitost dlužníka). Navrhovatel uvedl i další exekuční řízení vedená proti dlužníkovi bez bližší specifikace.

Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně z výše uvedených skutečností dovodil, že navrhovatel řádně popsal existenci nejen své pohledávky za dlužníkem, ale také pohledávek dalších věřitelů, které jsou podle jeho tvrzení splatné minimálně od r. 2013, resp. v jednom případě od r. 2014, čímž dostatečně vyhověl podmínkám stanoveným v ust. § 103 ve spojení s ust. § 3 insolvenčního zákona. Navrhovatel tedy dostál své povinnosti uvést v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, jež umožňují zhodnotit, zda se dlužník nachází v úpadku. Odvolací soud proto v souladu s § 167 odst. 2 a § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil napadené usnesení způsobem uvedeným ve výroku.

Poučení: Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu. Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 insolvenčního zákona); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 insolvenčního zákona).

V Praze dne 18. října 2016

JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu

Za správnost: J. Vlasáková