1 VSPH 1553/2016-A-16
KSPH 64 INS 8896/2016 1 VSPH 1553/2016-A-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedy JUDr. Ladislava Derky a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina v insolvenční věci dlužníka: Olga Studenovská, nar. 12. 7. 1971, bytem Na Hradbách 133, 280 02 Kolín 2, zahájené návrhem dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 64 INS 8896/2016-A-10 ze dne 7. června 2016,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č. j. KSPH 64 INS 8896/2016-A-10

ze dne 7. června 2016 se m ě n í tak, že se insolvenční návrh dlužníka

n e o d m í t á.

Odůvodnění

Krajský soud v Praze usnesením ze 7. 6. 2016 odmítl insolvenční návrh dlužníka. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že dne 18. 4. 2016 bylo doručeno Krajskému soudu v Ústí nad Labem podání dlužníka, kterým se domáhal zjištění svého úpadku a povolení oddlužení. Krajský soud v Ústí nad Labem vyslovil usnesením z 25. 4. 2016 svou místní nepříslušnost a po právní moci tohoto usnesení spis postoupil Krajskému soudu v Praze.

Soud odkázal na § 103 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenčního zákona) a učinil závěr, že dlužník nevylíčil v návrhu rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek. Dlužník pouze uvedl, že má více věřitelů, vůči nimž má pohledávky více než 3 měsíce po splatnosti a u všech svých závazků uvedl datum poslední splátky dne 30. 9. 2015. Soud proto učinil závěr, že v dlužníkově návrhu chybí tvrzení, z nichž by bylo možné dovodit, zda jsou závazky dlužníka déle než 30 dní po splatnosti. Uvedené nelze vyvodit z označení splatnost poslední splátky , což je rozdílný pojem od splatnosti, kterou je dlužník povinen uvést. Dlužník tedy neuvedl konkrétní údaje o pohledávkách svých věřitelů včetně údajů o splatnosti těchto pohledávek, soud proto v souladu s § 128 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční návrh odmítl. isir.justi ce.cz

Dlužník napadl usnesení včas podaným odvoláním, ve kterém žádal zrušení napadeného usnesení. Odvolání odůvodnil tím, že dle jeho názoru je insolvenční návrh srozumitelný a úplný a že již nezná přesná data splatnosti jednotlivých závazků. Ve svém návrhu proto uvedl datum, kdy byl z finančních důvodů nucen zastavit platby vůči svým věřitelům.

Odvolací soud, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona), přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 o. s. ř. a shledal odvolání dlužníka důvodným.

Podle § 3 odst. 1 insolvenčního zákona Dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

Náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje ustanovení § 103 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Kromě požadavku, aby obsahoval obecné náležitosti podání, musí insolvenční návrh obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka, musí v něm být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, musí být označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Náležitosti seznamů, jež je dlužník povinen k návrhu přiložit, vymezuje ustanovení § 104 insolvenčního zákona. V odstavci 1 určuje, že je dlužník povinen k návrhu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a c) seznam svých zaměstnanců, v odstavci 2, 3 a 4 konkrétně vyjmenovává náležitosti jednotlivých seznamů a v odst. 4 větě poslední určuje, že dlužník musí předložené seznamy podepsat a výslovně o nich uvést, že jsou správné a úplné. Odvolací soud zdůrazňuje zvláště třetí větu odst. 3 § 104 Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč.

Odvolací soud považuje v této souvislosti za nutné zdůraznit závěry soudní praxe (viz usnesení Nejvyššího soudu č. j. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A-16 ze dne 26. 2. 2009), podle nichž-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je insolvenční navrhovatel povinen splnit zákonem předepsanou povinnost, tj. v insolvenčním návrhu vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, tedy mimo jiné uvést i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Na této povinnosti je nutno trvat i v případě návrhu podávaného dlužníkem, ledaže dlužník spolu s návrhem předložil řádný seznam svého majetku a závazků. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil; to však jen za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné, tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Shodný závěr vyjádřil Nejvyšší soud i v usnesení sp. zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009 ze dne 20. 5. 2010, ve kterém dovodil, že dlužník, který neopatří předložený seznam majetku, seznam závazků a seznam zaměstnanců jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný, povinnost předložit seznam spolu s insolvenčním návrhem řádně nesplnil a údajů obsažených v takovém seznamu" se nemůže dovolávat ani pro účely posouzení, zda splnil povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužník má celkem 4 závazky vůči 3 věřitelům v celkové výši 504.081 Kč. U všech závazků pak dlužník ve svém insolvenčním návrhu i v přiloženém seznamu závazků uvedl místo data splatnosti datum poslední splátky 30. 9. 2015 (dlužníkem označené jako splatnost poslední splátky ). Z označení splatnost poslední splátky je zřejmé, že se jedná o údaj splatnosti dluhu, resp. o splatnost poslední splátky dluhu. Není proto správný závěr soudu prvního stupně, že se jedná o nejasné označení.

Dlužník ve svém insolvenčním návrhu dále uvedl, že všechny jeho závazky jsou již vykonatelné, řádně specifikoval jejich věřitele a uvedl výši těchto závazků i spisové značky exekučních řízení, z kterých vyplývá, že závazky, kterých se tato řízení týkají, jsou splatné, a to minimálně od roku 2015 a v případě dvou z nich dokonce od roku 2011 a 2013.

Uvedené údaje postačují k tomu, aby soud mohl zhodnotit splnění podmínek § 3 odst. 1 písm. a), b) a c) ve vazbě na odst. 2 písm. a), případně b) insolvenčního zákona, tj. zda má dlužník více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a své závazky není schopen plnit.

Dlužník dostál své povinnosti uvést v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, jež umožňují zhodnotit, zda se nachází v úpadku. Není proto správný závěr soudu prvního stupně, že by absence dat splatnosti jednotlivých závazků bránila pokračování v řízení. Odvolací soud v souladu s § 167 odst. 2 a § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil napadené usnesení způsobem uvedeným ve výroku, aby bylo možné v insolvenčním řízení pokračovat.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 insolvenčního zákona); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 insolvenčního zákona).

V Praze dne 13. října 2016

JUDr. Ladislav D e r k a , v.r. předseda senátu

Za správnost: J. Vlasáková