1 VSPH 1542/2012-A-13
KSCB 25 INS 12101/2012 1 VSPH 1542/2012-A-13

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužnice: Jiřiny Paulovičové, r.č. 706206/1501, bytem sídl. Vajgar 582, Jindřichův Hradec, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. června 2012, č.j. KSCB 25 INS 12101/2012-A-8,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. června 2012, č.j. KSCB 25 INS 12101/2012-A-8, se m ě n í tak, že se dlužnici ukládá povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích ve výroku označeným usnesením uložil dlužnici Jiřině Paulovičové (dále jen dlužnice) povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10.000,-Kč ve lhůtě 7 dnů ode dne právní moci usnesení.

V odůvodnění usnesení soud zejména odkázal na § 108 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ) s tím, že není vyloučeno, že způsobem řešení úpadku nebude v daném případě oddlužení, jež dlužnice navrhuje, ale konkurs. Důvodem pro tuto úvahu soudu byla skutečnost, že dlužnice neuvedla v seznamu závazků dluh, jenž jí vznikl ve výši 14.000,-Kč vůči věřiteli Express Cash, a.s. v úpadkové situaci, což lze považovat za projev nepoctivého záměru dlužnice. Poukázal přitom na výši minimální odměny insolvenčního správce při řešení úpadku konkurzem a dovodil, že pro počáteční úkony insolvenčního správce, jakož i pro případné krytí odměny insolvenčního správce při nedostatku majetku dlužníka, je na místě stanovit zálohu v uvedené výši.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala, namítala, že ve svém insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení nesledovala nepoctivý záměr, ale chtěla tak řešit situaci vzniklou v důsledku své platební neschopnosti. Poukazovala zejména na lepší poměrné uspokojení věřitelů prostřednictvím splátkového kalendáře než konkursem a namítala, že dluh, který neuvedla v seznamu svých závazků je minimální oproti celkové výši jejích závazků. Navrhovala proto, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a zálohu jí neukládal, neboť prostředky potřebné pro insolvenčního správce lze očekávat z měsíčních splátek schváleného splátkového kalendáře.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je v zásadě důvodné. Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z ust. § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle kterého insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Zálohu na náklady insolvenčního řízení soud nepožaduje po insolvenčním navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka (§ 108 odst. 1 věta druhá IZ).

I pro případy, kdy přichází v úvahu jako způsob řešení úpadku dlužníka oddlužení, má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce, a to též za období od rozhodnutí o úpadku do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, přičemž tyto nároky nejsou jakkoliv kryty paušálními platbami podle splátkového kalendáře (podle § 3 písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a podle § 7 odst. 4 téže vyhlášky mu náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti náhrada hotových výdajů ve výši 150,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře). Proto odvolací soud dává soudu I. stupně za pravdu v tom, že určitá minimální záloha na náklady insolvenčního řízení je zásadně vždy zapotřebí.

Dle ust. § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí. Na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení oddlužení lze dle ust. § 395 odst. 3 IZ usuzovat zejména tehdy, jestliže ohledně dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho kolektivního statutárního orgánu a) v posledních 5 letech probíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek takové osoby, a to v závislosti na výsledku takového řízení, nebo b) podle výpisu z rejstříku trestů v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení proběhlo trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy. Podle ust. § 395 odst. 2 téhož zákona zamítne soud návrh i tehdy, jestliže a) jej znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve rozhodnuto, nebo b) dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Z obsahu insolvenčního návrhu a jeho příloh se podává, že insolvenční návrh byl dlužnicí podán dne 18.5.2012, dlužnice měla dosud měsíční příjem přesahující 20.000,-Kč, její závazky vůči 14 věřitelům činí celkem 1.567.299,-Kč, z toho výše nezajištěných závazků činí 349.473,-Kč. Žádné vyživovací povinnosti nemá a lze očekávat, že pohledávky nezajištěných věřitelů by mohly být uhrazeny splátkovým kalendářem v celém rozsahu. Z podání věřitele Express Cash, a.s. ze dne 1.6.2012 vyplývá, že věřitel podal námitky proti povolení oddlužení dlužnice z toho důvodu, že s dlužnicí uzavřel dne 24.1.2012 smlouvu o úvěru na částku 14.000,-Kč, kterou se mu dlužnice zavázala splatit ve splátkách po 1.820,-Kč měsíčně. Věřitel ve svém podání zejména namítal, že z insolvenčního návrhu dlužnice vyplývá, že dlužnice musela vědět, že v době uzavírání smlouvy s věřitelem již byla v úpadku a spoléhala na to, že mu v rámci povolení oddlužení splatí jen 30 % dluhu. V tom věřitel spatřoval její nepoctivý záměr, pro který by jí oddlužení nemělo být povoleno.

Odvolací soud zvážil fakta známá z insolvenčního spisu a při předběžném posouzení nedostatku poctivého záměru dlužnice nedospěl ke stejnému závěru jako soud I. stupně. Přistoupil totiž k porovnání výše známých nezajištěných pohledávek věřitelů a čistého měsíčního příjmu, jehož zatím dlužnice dosahovala a dovodil, že dlužnice nabízí nezajištěným věřitelům plněním splátkového kalendáře plné uspokojení jejich pohledávek. Proto nelze v neuvedení závazku jednoho z věřitelů, jenž na sebe vzala již zřejmě v úpadkové situaci, spatřovat skutečnost, z níž by bylo lze usuzovat (bez dalšího) na její nepoctivý záměr. Pro účely posouzení výše zálohy ukládané dlužnici proto nelze v této fázi řízení oddlužení vyloučit a je na místě zohlednit tento způsob řešení úpadku dlužnice i v úvaze o výši ukládané zálohy.

Pro prvotní fázi insolvenčního řízení po dobu překlenutí nedostatku finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku postačí dle názoru odvolacího soudu i záloha ve výši 3.000,-Kč s tím, že v další fázi insolvenčního řízení budou náklady insolvenčního správce hrazeny v případě povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře v rámci měsíčních splátek.

Proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 a § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení (A-8) ve výši uložené zálohy změnil, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 13. listopadu 2012

JUDr. František K u č e r a, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva