1 VSPH 1532/2014-A-13
KSPH 68 INS 16760/2014 1 VSPH 1532/2014-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Jiřího Goldsteina ve věci dlužníků-manželů: a) Jaroslav Hlubuček, nar. 24. června 1956, b) Věra Hlubučková, nar. 29. června 1957, oba bytem Srbsko-Karlštejn, Srbsko 16, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 68 INS 16760/2014-A-7 ze dne 19. června 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 68 INS 16760/2014-A-7 ze dne 19. června 2014 se mění tak, že se insolvenční návrh dlužníků neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Praze odmítl insolvenční návrh podaný dlužníky.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně zejména uvedl, že dne 18.6.2014 bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníků, ve kterém se dlužníci domáhali zjištění úpadku a povolení jeho řešení oddlužením plněním splátkového kalendáře. Soud dlužníkům vytýkal, že návrh dlužníků neobsahoval jejich souhlas s užitím veškerého majetku pro účel oddlužení zpeněžením majetkové podstaty tak, aby tento byl považován za majetek ve společném jmění manželů s úředně ověřenými podpisy, a protože postup podle § 43 o.s.ř. měl soud za vyloučený, postupoval podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze se dlužníci včas odvolali a vysvětlovali okolnosti svého úpadku a že souhlas mohli doplnit. Proto žádali o nové posouzení napadeného usnesení a o povolení oddlužení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Podle § 394a odst. 2 IZ společný návrh manželů na povolení oddlužení musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy obou manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny.

Podle § 393 odst. 1 IZ neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. Podle § 393 odst. 2 IZ podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti.

Z citovaných ustanovení je zřejmé, že prohlášení manželů podle § 394a odst. 2 IZ je součástí návrhu na povolení oddlužení a nikoliv součástí insolvenčního návrhu. Je totiž třeba důsledně rozlišovat mezi náležitostmi insolvenčního návrhu (byť je činěn v rámci formuláře návrhu na povolení oddlužení; § 103 až § 105 IZ), ohledně jehož vad se postupuje podle § 128 odst. 1 nebo 2 IZ, a náležitostmi návrhu na povolení oddlužení (§ 391 IZ), ohledně jehož vad se postupuje podle § 393 IZ. Jinak řečeno, insolvenční návrh nelze zaměňovat za návrh na povolení oddlužení a naopak.

Z obsahu spisu plyne, že dlužníci spojili insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře podaným na předepsaném formuláři, v němž v kolonce č. 7 vyznačili, že se domáhají vydání rozhodnutí o úpadku a řádně vylíčili rozhodující okolnosti svého úpadku. K insolvenčnímu návrhu dlužníci připojili mj. též perfektní seznamy majetku a závazků (A-6); seznamy podepsali a opatřili prohlášením o jejich správnosti a úplnosti. Za popsaného stavu nebyl žádný důvod postupovat podle § 128 odst. 1 IZ a bezvadný insolvenční návrh odmítat.

Okolnost, že formulář návrhu na povolení oddlužení neobsahuje též kolonku, jež by obsahovala prohlášení manželů podle § 394a odst. 2 IZ, a že dlužníci k návrhu na povolení oddlužení toto prohlášení nepřipojili, nemohla vést k odmítnutí insolvenčního návrhu, ale měla vést k postupu podle § 393 odst. 1 a 2 IZ, tedy k tomu, aby soud prvního stupně vyzval dlužníky k předložení takového prohlášení s úředně ověřenými podpisy.

Na základě shora uvedených zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 15. září 2014 JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová