1 VSPH 1532/2013-A-11
KSCB 28 INS 22628/2013 1 VSPH 1532/2013-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců Mgr. Luboše Dörfla a JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. v insolvenční věci dlužnice MUDr. Aleny anonymizovano , anonymizovano , IČO 45036705, bytem sídliště Míru 280, 384 51 Volary, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. srpna 2013, č.j. KSCB 28 INS 22628/2013-A-6,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. srpna 2013, č.j. KSCB 28 INS 22628/2013-A-6, se m ě n í tak, že se dlužnici ukládá povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000,-Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích uložil MUDr. Aleně anonymizovano (dále jen dlužnice) domáhající se vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení, aby do 7 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 20.000,-Kč.

Z odůvodnění usnesení zejména vyplývá, že dlužnice podala návrh na zahájení insolvenčního řízení a povolení oddlužení. Z obsahu návrhu a předložených příloh plyne, že dlužnice nemá žádné finanční prostředky na bankovních účtech ani v hotovosti, a způsob řešení jejího úpadku bude nutno zřejmě řešit prohlášením konkursu na její majetek.

Při stanovení zálohy na náklady insolvenčního řízení vycházel soud prvního stupně z potřeby zajistit pro insolvenčního správce dostatek finančních prostředků k úhradě jeho hotových výdajů a nákladů spojených se zjišťováním a správou majetkové podstaty, jakož i prodejem majetku dlužnice. Dlužnici proto stanovil zálohu ve výši 20.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby jí odvolací soud uložil nižší zálohu, nebo jí alespoň pro úhradu zálohy prodloužil lhůtu splatnosti. Zejména přitom poukazovala na svoji špatnou finanční situaci a vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 insolvenčního zákona, podle nějž může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Ze spisu odvolací soud zjistil, že dlužnice je nemajetná, nevlastní finanční prostředky ani movité či nemovité věci, má příjmy pouze ze svého pracovního poměru ve výši přibližně 11.500,-Kč měsíčně. Dlužnice má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem. Výše jejích závazků činí celkem 2.681.347,-Kč, závazky vzniklé z podnikání pak z toho činí 2.151.411,-Kč.

Účelem institutu zálohy je především překlenout nedostatek finančních prostředků po rozhodnutí o úpadku, umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že je nebude možno uhradit z majetkové podstaty.

V daném případě a za použití platných právních předpisů nebude možné řešit úpadek dlužnice jiným způsobem než konkursem (popř. nepatrným konkursem dle § 314, 315 insolvenčního zákona), a insolvenčnímu správci je proto třeba zajistit dostatek prostředků na hotové výdaje související s jeho činností a náklady spojené se zjišťováním majetkové podstaty (případně jejího prodeje). Vzhledem k tomu, že dlužnice nedisponuje likvidními prostředky a podmínky pro zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku dle § 144 insolvenčního zákona v dané věci splněny nejsou, postupoval soud prvního stupně správně, pokud rozhodl o uložení povinnosti dlužnici uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

V případě řešení úpadku konkursem náklady insolvenčního řízení představují mimo jiné vždy i hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce, jež dosahuje dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. nejméně 45.000,-Kč. Odvolací soud je však toho názoru, že je třeba vzít v úvahu konkrétní okolnosti věci, jimiž jsou osobní a majetkové poměry dlužnice i skutečnost, že v majetkové podstatě nebude dohledán s největší pravděpodobností žádný majetek a řízení o konkursu bude zřejmě zastaveno, aniž by došlo ke zpeněžování jejího majetku. Lze též předpokládat alespoň minimální příjem plynoucí do majetkové podstaty ze srážek ze mzdy dlužnice. Proto ke krytí výdajů spojených s výkonem funkce insolvenčního správce bude postačovat dle odvolacího soudu záloha ve výši 15.000,-Kč.

Proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 písm. a) a § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že zálohu dlužnici snížil na částku 15.000,-Kč a současně prodloužil její splatnost.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 2. října 2013

JUDr. František K u č e r a , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková