1 VSPH 1531/2012-A-12
MSPH 94 INS 25397/2012 1 VSPH 1531/2012-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a Mgr. Luboše Dörfla v insolvenční věci dlužnice Ilony anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 9, Mansfeldova 783/15, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. října 2012, č.j. MSPH 94 INS 25397/2012-A-7,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. října 2012, č.j. MSPH 94 INS 25397/2012-A-7, se mění tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Městský soud v Praze odmítl insolvenční návrh Ilony anonymizovano (dále jen dlužnice) ze dne 2.10.2012.

V odůvodnění usnesení soud I. stupně toliko uvedl, že insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení neobsahoval všechny náležitosti stanovené v § 103 insolvenčního zákona (dále jen IZ), když v něm (v kolonce č. 6) nebyly uvedeny všechny skutečnosti osvědčující úpadek dlužnice. Dlužnice v kolonce č. 6 uvedla jen obecná tvrzení o tom, že má více věřitelů se závazky více jak třicet dnů po splatnosti a tyto není schopna plnit, přičemž z návrhu je patrno, že má celkem dva věřitele (Českou spořitelnu, a.s. a Komerční banku, a.s.), avšak řádně je neoznačila ani neuvedla konkrétní data splatnosti a důvod jejich pohledávek, což uvedla až v příloze, jež však není součástí návrhu. Protože dlužnice dostatečně nevylíčila okolnosti svého úpadku, postupoval soud I. stupně podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení Městského soudu v Praze se dlužnice včas odvolala, neboť měla za to, že její návrh byl projednatelný a vše potřebné doložila. Vysvětlovala svoji obtížnou životní situaci a uvedla, že jí věřitelé neustále telefonují a vyhrožují exekucí a že její manžel také podal insolvenční návrh, neboť mají společné závazky a SJM.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem). Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu insolvenčního spisu plyne, že dlužnice spojila insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři. V jeho kolonce č. 6 (A-1) určené pro podání insolvenčního návrhu dlužnice vyznačila, že se tímto návrhem domáhá rozhodnutí o svém úpadku, a co do popisu rozhodujících skutečností, jež její úpadek osvědčují, uvedla, že se do finančních problémů dostala tím, že se nevýhodné půjčky snažila uhradit dalšími půjčkami, jež se zřetězily. V současné době dluží České spořitelně, a.s. (ke dni 19.8.2012) částku 246.936 Kč (z úvěru) a Komerční bance, a.s. (ke dni 21.2.2012) částku 52.176 Kč (z kreditní karty). Oba její závazky jsou 30 dnů po lhůtě splatnosti. Dlužnice vysvětlovala důvody svého zadlužení a v podrobnostech odkázala na další kolonky návrhu. Proto žádala o zjištění svého úpadku a povolení oddlužení.

Z připojených seznamů majetku a závazků (A-3) ve shodě s dalšími kolonkami návrhu na povolení oddlužení vyplývá, že dlužnice má 2 věřitele (Českou spořitelnu, a.s. s pohledávkou ve výši 246.936 Kč a Komerční banku, a.s. s pohledávkou ve výši 52.176 Kč, vše splatné od srpna 2012, tedy déle jak 30 dní), její majetek tvoří běžné vybavení bytu (v hodnotě cca 13,5 tisíce Kč), nemá žádné zaměstnance ani pohledávky. Příjem dlužnice tvoří čistá mzda z pracovního poměru a z dohody o provedení práce (8.845 Kč a 5.500 Kč). Seznamy dlužnice opatřila prohlášením o jejich správnosti a úplnosti.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužnice ve svém návrhu, jímž zahájila insolvenční řízení, a v jeho povinných přílohách uvedla konkrétní skutečnosti o svých celkových majetkových poměrech (o svém majetku), o splatnosti svých dluhů a označila nepochybně i své věřitele. Dlužnice tak v insolvenčním návrhu a k němu připojených seznamech majetku a závazků vylíčila skutečnosti, jež by její tvrzený úpadek dle § 3 odst. 1 IZ osvědčovaly. Okolnost, že tyto údaje nebyly-pro nedostatek místa-uvedeny v kolonce č. 6 určené pro podání insolvenčního návrhu, nezpůsobuje dle názoru odvolacího soudu neprojednatelnost (projevující se absencí rozhodných skutečností osvědčujících úpadek dlužnice) jejího insolvenčního návrhu.

Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil.

Pro potřebu dalšího řízení považoval odvolací soud za vhodné dodat, že pokud dlužnice hodlá řešit svůj úpadek oddlužením plněním splátkového kalendáře, je třeba do očekávaných příjmů dlužnice v příštích 5 letech uvést též příjmy jejího manžela, neboť i ty patří do SJM, když manžel svým podpisem na návrhu dlužnice na povolení oddlužení (kolonka č. 22 formuláře) dal souhlas k tomu, aby pro účely oddlužení byl použit veškerý majetek v SJM včetně jeho příjmů, které mu budou v budoucnu vyplaceny. Ostatně manžel dlužnice Tomáš Zoubek podal rovněž insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (věc je vedena pod sp.zn. MSPH 94 INS 25395/2012).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 12. listopadu 2012

JUDr. František Kučera, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová