1 VSPH 1529/2017
KSPH 67 INS 9279/2016 č. j. 1 VSPH 1529/2017 B 39

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Goldsteina a soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Ladislava Derky v insolvenční věci dlužnice Zdeňky Adamuškové, nar. 11. října 1959, bytem Mírové náměstí 264, Stochov, zahájené na návrh Abayo Corporation, s.r.o., IČO 24132438, sídlem Slavníkova 2357/9, Praha 6, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu vPraze čj. KSPH 67 INS 9279/2016 13 18 ze dne 18. července 2017 takto:

Usneseni Krajského soudu vPraze č.j. KSPH 67 INS 9279/2016-B 18 ze dne

18. července 2017 se potvrzuje.

Odůvodněnh

Krajský soud vPraze usnesením č.j. KSPH 67 INS 9279/2016 B 18 ze dne 18.7.2017 rozhodl, že zpětvzetí insolvenčního návrhu věřitele Abayo Corporation, s.r.o. (dále navrhovatel) je neúčinné.

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že na základě insolvenčního návrhu navrhovatele ze dne 20.4.2016 bylo zahájeno insolvenční řízení Zdeňky Adamuškové (dále dlužnice). Usnesením ze dne 14.6.2016 (č.d. A 23), které nabylo právní moci téhož dne, byl zjištěn úpadek dlužnice. Dne 7.7.2017 (č.d. Bm17) vzal navrhovatel svůj insolvenční návrh zpět. Protože navrhovatel vzal insolvenční návrh zpět až po právní moci rozhodnutí o úpadku, soud postupoval podle ust. Š 130 odst. 3 insolvenčního zákona a rozhodl o neúčinnosti zpětvzetí insolvenčního návrhu.

Proti tomuto usnesení se navrhovatel včas odvolal a namítal, že soud prvního stupně rozhodl formalisticky bez přihlédnutí k důvodům, které navrhovatele ke zpětvzetí vedly. Tím je především skutečnost, že jeho pohledávka byla insolvenčním správcem popřena, ostatní věřitelé tak mají prospěch z probíhajícího insolvenčního řízení, aniž by se podíleli na úhradě poplatku za podání insolvenčního návrhu. Navrhovatel dále srovnal tuto situaci s obdobnou v nalézacím řízení, kdy by žaloba byla odmítnuta a soudní poplatek vrácen žalobci. Závěrem navrhovatel uvedl, že pokud by jeho pohledávka skutečně nebyla dostatečně prokázána, neměl soud prvního stupně na návrh takového věřitele insolvenční řízení dlužnice ani začít.

Vrchní soud vPraze, aniž nařizoval jednání (ust. Š94 odst. 2 písm. c/ insolvenčního zákona), proto přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně podle ust. Š 212 o.s.ř. a neshledal odvolání navrhovatele důvodným.

Podle ust. Š 130 odst. 3 insolvenčního zákona platí, byl li insolvenční návrh vzat zpět až po vydání rozhodnutí o úpadku nebo poté, co jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu již nabylo právní moci, insolvenční soud rozhodne, že zpětvzetí insolvenčního návrhu není účinné.

1 v ...).l 11. ídla/] au

Z obsahu spisu plyne, že usnesením ze dne 14.6.2016 (č.d. A 23), které nabylo právní moci téhož dne, byl zjištěn úpadek dlužnice. Podáním doručeným soudu dne 7.7.2017 (č.d. B 17) vzal navrhovatel insolvenční návrh zpět. Protože se tak stalo až poté, co soud zjistil její úpadek, nebylo možné zpětvzetí insolvenčního návrhu účinně podat, a proto bude v insolvenčním řízení dlužnice nadále pokračováno.

Je tomu tak proto, že usnesení o úpadku dlužníka má závažné dopady do poměrů jak dlužníka, tak i třetích osob. Věřitel nemá na rozdíl od dlužníka právní povinnost podat insolvenční návrh, když k ochraně svých práv (k vymožení pohledávky za dlužníkem) má možnost zvolit též standardní postup, tj. cestu nalézacího řízení a individuálního výkonu rozhodnutí. Pokud však již takový návrh podá a soud shledá, že tvrzení navrhovatele jsou pravdivá a dlužník je skutečně v úpadku, pak je nezbytné závazky dlužníka řešit jednou z forem insolvenčního řízení tak, aby došlo k co nejvyššímú, rychlému a hospodárnému uspokojení všech dlužníkových věřitelů.

Nad rámec řešeného pak odvolací soud dodává, že samotné zahájení insolvenčního řízení na návrh osoby odlišné od dlužníka předpokládá, že tento prokáže v návrhu mj. svou aktivní legitimaci k podání takového návrhu. Svou pohledávku však musí navrhovatel rovněž přihlásit přihláškou a skutečnosti zde uvedené jsou pak rozhodné pro další posuzování pohledávky navrhovatele. Informace obsažené v těchto dvou dokumentech se tedy mohou z povahy věci lišit a může proto nastat situace, kdy navrhovatel dostatečně identifikuje svou pohledávku v návrhu na zahájení insolvenčního řízení (čímž prokáže svou aktivní legitimaci k podání insolvenčního návrhu), nicméně v samotné přihlášce pohledávky již tyto informace neuvede a tato pohledávka bude, pokud nedojde k odstranění vad přihlášky na základě výzvy insolvenčního správce, odmítnuta.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení jakožto věcně správné podle ust. Š 219 o.s.ř. potvrdil.

P 0 u č e n i: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné k Nejvyššímu soudu ČR, jestliže Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo mámli být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (ust. Š 237, $ 239 a Š 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění vinsolvenčním rejstříku (ust. Š71 odst. 2 insolvenčního zákona); lhůta kpodání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (ust. Š 74 odst. 2 insolvenčního zákona).

V Praze dne 15. prosince 2017



M.....-JUDr. Jiří G 0 1 d s t e i n , v.r. ,Qim předseda senátu 3! : i igi

Za správnost vyhotovení:

]. V/aJá/éam