1 VSPH 1518/2014-A-11
KSPL 29 INS 18004/2014 1 VSPH 1518/2014-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a ze soudců JUDr. Františka Kučery a JUDr. Jiřího Goldsteina ve věci dlužníka Petera anonymizovano , anonymizovano , bytem Holoubkov 86, zahájené na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. července 2014, č.j. KSPL 29 INS 18004/2014-A-6

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. července 2014, č.j. KSPL 29 INS 18004/2014-A-6, se m ě n í tak, že se insolvenční návrh dlužníka neodmítá.

Odůvodnění:

Ve výroku uvedeným usnesením Krajský soud v Plzni odmítl insolvenční návrh podaný Peterem Pastrnákem (dále jen dlužník).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně zejména uvedl, že se dlužník domáhal insolvenčním návrhem doručeným mu dne 1.7.2014 zjištění svého hrozícího úpadku a povolení oddlužení. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že dlužník v kolonce č. 7 návrhu na povolení oddlužení dostatečně nevylíčil okolnosti svého úpadku, když v ní uvedl, že má celkem 6 peněžitých nezajištěných závazků u 4 věřitelů identifikovaných spolu s výší a charakterem jednotlivých závazků v kolonce č. 17 návrhu na povolení oddlužení, a když dlužník odkázal na § 3 insolvenčního zákona (dále jen IZ) IZ s tvrzením, že má více věřitelů, své závazky neplní po dobu delší jak 3 měsíce a z těchto má dva závazky splatné. Soud I. stupně shledal, že dlužník specifikoval své věřitele (označením obchodní firmy, IČO a adresy sídla) a uvedl výši závazků u věřitelů a dobu po kterou dluh neplní a u závazku vůči společnosti Profi Credit, a.s. uvedl i splatnost závazků, a že dlužník popisoval své osobní, příjmové a majetkové poměry a okolnosti vzniku nastalé situace s odkazem na přílohy insolvenčního návrhu. Soud I. stupně uzavřel, že v insolvenčním návrhu chybí dostatečně konkrétní tvrzení o splatnosti závazků dlužníka, bez čehož jej nelze projednat. Proto postupoval podle § 128 odst. 1 insolvenčního (dále jen IZ) a insolvenční návrh bez dalšího odmítl.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Plzni se dlužník včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud přezkoumal, neboť se domníval, že v návrhu dostatečně vylíčil rozhodující skutečnosti svého úpadku, na rozdíl od jiných insolvenčních návrhů, které insolvenční soud shledal bezvadnými a neodmítl je, jak zjistil z insolvenčního rejstříku. Poukazoval na to, že návrh sestavil přesně podle návodu uvedeného na stránkách ministerstva spravedlnosti a že obsahuje vše, co obsahovat má.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k těmto zjištěním a závěrům:

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ shodně pro návrh podávaný (jakožto navrhovatelem) dlužníkem či jeho věřitelem tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník (není-li sám insolvenčním navrhovatelem) označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem). Dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (výzva k odstranění vad podání) se nepoužije.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu plyne, že dlužník spojil insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři (A-1), v němž v kolonce č. 7 vyznačil, že se domáhá vydání rozhodnutí o hrozícím úpadku, popisoval své majetkové poměry a příčiny úpadku a uvedl, že má 4 věřitele, vůči nimž má 6 nezajištěných závazků v celkové výši 463.180,15 Kč (v podrobnostech odkázal na kolonku č. 17 návrhu), že nemá žádnou vyživovací povinnost, že se nalézá v hrozícím úpadku nebo v úpadku, což neumí posoudit, když své závazky neplní po dobu delší 3 měsíců a 2 závazky z toho jsou již splatné a věřitelé po němu požadují zaplacení celé své pohledávky. V kolonce č. 7 dlužník uvedl výši svého měsíčního příjmu 16.500,-Kč a výši měsíčních splátek 11.062,-Kč a rozpis všech svých závazků s tím, že u každého věřitele uvedl výši svého dluhu a doby, v níž je v prodlení s jeho úhradou. Z kolonek č. 12, 13 návrhu na povolení oddlužení plyne výše čistého měsíčního příjmu dlužníka a to, že nemá žádnou vyživovací povinnost, z kolonky č. 15 plyne rozsah a hodnota majetkové podstaty dlužníka. V kolonce č. 17 návrhu na povolení oddlužení dlužník řádně uvedl svých 6 nezajištěných závazků vůči 4 věřitelům (označil je názvem, sídlem, IČO) a uvedl výši i splatnost jejich pohledávek. K návrhu dlužník připojil mj. řádné seznamy svých závazků a majetku (A-3) a vše opatřil svým podpisem a prohlášením o správnosti a úplnosti, což soud I. stupně přehlédl.

Odvolací soud zastává názor, že insolvenční návrh dlužníka obsažený v kolonce č. 7 návrhu na povolení oddlužení ve spojení dalšími kolonkami návrhu na povolení oddlužení č. 12 až 17 s povinnými přílohami a s řádnými seznamy závazků a majetku, jež k němu dlužník připojil, obsahuje dostatek údajů, na jejichž základě lze insolvenční návrh (i návrh na povolení oddlužení) projednat a rozhodnout. Jinak řečeno, insolvenční návrh (i návrh na povolení oddlužení) je bezvadný a na jeho základě lze bez dalšího věcně rozhodnout o úpadku dlužníka (a o povolení oddlužení), a to i přesto, že se dlužník nesprávně domnívá, že mu úpadek teprve hrozí, když ze spisového materiálu plyne opak, totiž že se úpadku již zjevně nalézá.

Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. napadené usnesení změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Plzni dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 6. srpna 2014

JUDr. Ing. Jaroslav Z e l e n k a , Ph.D., v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková